On Air – Političtí „přeběhlíci“ mezi mládeží (2018)

Přidal: Premek |

Září 4, 2018

Pusťte si výpovědi Nikoly a Sandry, které si prohodily politického tábory, a vysvětlení sociologa Martina Buchtíka, co ovlivňuje politické myšlení ve společnosti. Připravil Petr Bouška.

Natočeno 2018. Premiéra 3. 9. 2018 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Bouška, Petr: Kdo nebyl v mládí levičák, neměl srdce. Co říkají lidé, kteří radikálně změnili politické tábory? In web ČRo Radio Wave, 3. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Byla jsem levicově orientovaná, téměř marxisticky, socialisticky. Nyní jsem anarchokapitalistka,“ vysvětluje pětadvacetiletá Nikola, která myšlenky tzv. ankapu začala i aktivně šířit. „Na střední mě na Twitteru zaujala skupina libertariánů, byla jsem aktivní podporovatelka. Teď je ze mě podle všeho levičák, ovlivnily mě činy a aktivity lidí na vysoké škole,“ svěřila se studentka Sandra. Jak se podle sociologie tvoří a mění politická orientace v Česku?

„Věcí, které ovlivňují naše politické názory, je několik. Osobní zkušenost, atmosféra ve společnosti a potřeby, které zrovna mám já a moji blízcí,“ říká známý český sociolog Martin Buchtík, toho času ředitel STEMu, Ústavu empirických výzkumů. Podotýká také, že lidé nemohou mít názory na vše, pokud nejste experti, máte omezenou kapacitu, kterou můžete různým tématům věnovat. Nové informace tedy lidé přidávají k myšlení, které už mají zažité. Důležití jsou ve formování názorů a postojů také názoroví vůdci a média.

„Myslela jsem si, že stát může vyřešit problémy kolem nás. Ale peníze nerostou na stromě a jakákoliv regulace je špatná. A poškodí ty nejchudší, pochopitelně,“ myslí si Nikola, kterou ke změně politického myšlení ponouklo setkání s Urzou, známým propagátorem anarchokapitalismu v Česku. Původně chtěla pravicovému směru oponovat, začala proto studovat literaturu tzv. rakouské školy a hledat v argumentech anarchokapitalistů a libertariánů mezery. „Sepsala jsem si rozpory rakouské ekonomiky a libertariánství, ale další kapitola mi je vždy vyvrátila. Usoudila jsem, že základ ideologie libertariánů je konzistentní,“ myslí si Nikola dnes.

„Mění se pojetí levice a pravice, to je také výrazný faktor. Do roku 2010 nebo 2013 jsme se na levici a pravici dívali přes ekonomické brýle, hlavním tématem bylo přerozdělování. Nyní se tam vnáší vlastenectví, národovectví a kulturní hodnoty. Třeba v Polsku je to katolictví,“ vysvětluje proměnu tradičního pojetí pravolevého politického rozdělení sociolog.

„Bránila jsem se připustit si, že se ze mě stal levičák, myslela jsem si, že levičáctví je fuj. Ale potkala jsem lidi, kteří byli proti komerci, a dostala jsem se do prostředí studentského aktivismu. Snažila jsem se být otevřená a přes různé diskuze, debaty a vliv prostředí jsem se posunula doleva,“ popisuje svou zhruba pětiletou cestu do tábora levice Sandra. Pořád je pro ni důležité, aby se lidé měli co nejlépe, a svůj politický vývoj nebere jako radikální. Změnilo se hlavně to, jak chápe svobodu. „Být svobodní se musíme učit, nepřijde to samo. Když člověk dostane svobodu, není lehké s ní pracovat,“ myslí si Sandra.

„Důležité je, jestli člověk a jeho okolí prochází nějakou vážnou situací. Třeba smrtí v rodině nebo vážnou nemocí. To dokáže přeformulovat některé názory,“ zmiňuje důležitost specifického kontextu života člověka a jeho blízkého okolí sociolog Martin Buchtík. Uvádí příklad nebezpečné nemoci člena rodiny. Pokud léčbu proplatí pojišťovna, může to podle Buchtíka změnit pohled lidí na zásahy státu nebo třeba zdravotní pojištění.

Poslechněte si celé příběhy politických přeběhlic a vysvětlení sociologa Martina Buchtíka, co se týče změn politického názoru. Dozvíte se také, podle čeho se dá nejlépe předpovědět, zda člověk půjde k volbám.

Radiodokument