Pro a proti – Zákaz glyfosátu (2018)

Jak uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (nestraník za ČSSD), zákaz se bude vztahovat na plošnou aplikaci těchto přípravků, použít je bude možné pouze cíleně, a to v případech, kdy nebude možný jiný postup.

Podle náměstka ministra zemědělství Petra Jílka je prioritou resortu postupnými kroky celkově omezit používání přípravků na ochranu rostlin. „Komise umožnila další používání glyfosátu, ale členské státy mohou navrhovat omezení jeho používání,“ upřesňuje.

„Po vyhodnocení všech aspektů jsme došli k tomu, že není na co čekat. Je třeba být v této oblasti proaktivní. Většině přípravků s účinnou látkou glyfosát končí registrace k 31. prosinci, takže je to ideální čas pro změnu podmínek,“ uvádí Jílek.

Není pochyb o tom, že pro zemědělce to bude znamenat vícenáklady. Ale zdůrazňuji, že oni se snaží reagovat na problémy, jak je veřejnost vnímá. A od zemědělců očekává šetrné hospodaření v krajině. Petr Jílek

Opatření prý cílí zejména na potravinářské plodiny, stanoví se ochranná lhůta proti používání glyfosátu před sklizní. Jílek připouští, že zejména po sklizni se zemědělci bez glyfosátu neobejdou, zde už ale nehrozí kontaminace potravinového řetězce a bude tak možné herbicid používat.

„Glyfosát se osvědčil a nelze se zemědělcům divit, že ho maximálně využívají. Ekonomika je neúprosná. Ale ministerstvo zemědělství má s jejich postupem, kdy se snaží vše si maximálně usnadnit, problém,“ poznamenává s tím, že ministerstvo se snaží hledat alternativy a podporuje náhradu chemické ochrany biologickou.

Chemikálie omezujeme dobrovolně

„Zakáže se plošné používání při desikaci, což je opatření pro zastavení růstu rostlin, které díky tomu mají šanci dozrát,“ vysvětluje Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu ČR a poukazuje na to, že spotřeba pesticidů se dlouhodobě snižuje, a to i bez zákazů.

Absolutní zákaz glyfosátu by podle něj ale znamenal problém, a to kvůli regulaci plevelů. „Používá se jako totální herbicid. Ukončuje růst všech rostlin a je významný pro likvidaci vytrvalých plevelů, kde se obtížně hledají jiná řešení,“ přibližuje Pícha s tím, že zemědělci budou chtít od ministerstva upřesnit, v kterých případech budou smět glyfosát nadále používat. Jinak bude třeba nalézt alternativy, což znamená další náklady.

Bude třeba používat jiné druhy osiv a způsoby sklizně, například dosoušení zrna při posklizňové úpravě. To jsou všechno další náklady. Ale v rámci zajištění bezpečných potravin jsou zemědělci schopni a ochotni je přijmout. Vladimír Pícha

Pícha zdůrazňuje, že čeští zemědělci jsou konkurenceschopní i při relativně nižším používání chemických látek. „Dobrovolně jich používáme méně. Je to dáno i tím, že máme poměrně technologicky vyspělé zemědělství,“ podotýká.

Svaz prý překvapilo, že k zákazu dojde už od ledna příštího roku. „Zaskočilo nás náhlé zveřejnění. Jednání o glyfosátu nebyla uzavřena, nedošlo ke konkrétní dohodě,“ tvrdí s tím, že zemědělcům šlo o tom, aby se o omezení dozvěděli v dostatečném předstihu a mohli se připravit.