Portréty – Hubert Beuve-Méry (2018)

Přidal: Premek |

Září 26, 2018

Málokterý francouzský novinář varoval svou zemi před nacismem s takovou analytickou přesností, jako Hubert Beuve-Méry. Jeho články, které posílal do Paříže z Prahy, kde mezi válkami žil, ale redakce pozměňovaly. Není proto náhodou, že na konci druhé světové války se Bueve-Méry stal zakladatelem novin, které byly řadu let symbolem nezávislé žurnalistiky – deníku Le Monde. Právě této osobnosti věnují dnešní pořad Portréty historička Doubravka Olšáková a David Hertl.

Natočeno 2018. Premiéra 27. 9. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h). Repríza 8. 3. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Lit.: Hertl, David: Hubert Beuve-Méry. Profesor, který se odvážil říct Benešovi pravdu. In web ČRo Plus, 27. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jste nenapravitelný, nebezpečný pesimista,“ rozčílil se prý Edvard Beneš v březnu 1938 na francouzského profesora a novináře, který si dovolil mu sdělit, že Francie patrně nikdy Československu v případném konfliktu s nacistickým Německem nepomůže.

Ten muž byl o téměř dvacet let mladší než Beneš a jmenoval se Hubert Beuve-Méry. Za pár mělo jeho jméno let vejít do dějin: jeho pronikavé analýzy a nestranné články se ukázaly jako natolik přesné, že když dostal úkol založit objektivní francouzské noviny, splnil zadání na jedničku.

Z chudoby na Sorbonnu

Jeho začátky přitom připomínají příběhy z levného čtení: chlapec bez otce přišel na svět v roce 1902 do mimořádně chudých poměrů. Ujali se ho dominikáni od pařížského Notre-Dame a i díky nim nakonec vystudoval práva na pařížské Sorbonně. Beuve-Méry nebyl věřící, plně ale akceptoval pevný řád zakotvený v křesťanské morálce. V roce 1928 přišel do Prahy přednášet právo a ekonomii.

Elegantní a vtipný profesor se nedlouho poté stal učitelem v rodině francouzského velvyslance v Praze. To mu otevřelo dveře do jiného světa: stýkal se s diplomaty i členy francouzské vojenské mise, psal pro francouzské noviny – a nakonec dostal i delikátní úkol: prováděl jazykové korektury projevů ministra a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše, určených pro Společnost národů.

Zuřící Beneš

Hubert Beuve-Méry ve druhé polovině 30. let pozorně sledoval mezinárodní politické události a to, jak se projevovaly v napjatých vztazích mezi československým státem a jeho německými obyvateli. Koncem února 1938 navštívil přední francouzské politiky a ptal se jich, zda je Francie připravena dodržet smluvní závazky ve vztahu k Československu. Odpovědi byly, diplomaticky řečeno, zdrženlivé.

Když výsledek těchto jednání sdělil Benešovi, prezident zuřil – ovšem nikoli na francouzské politiky, ale na Bueve-Méryho. Ten po Mnichovské dohodě sepsal rozsáhlý text pro francouzský časopis Politique, ve kterém analyzoval celou situaci. Byl velmi kritický vůči československým politickým stranám i Benešovi, ale i vůči francouzským politickým elitám, které do poslední chvíle klamaly svého partnera.

Založení Le Monde

V Československu odsoudil nadvládu sekretariátů politických stran, klientelismus a průměrnost většiny politiků; Paříž se ale podle něj dopustila závažnějšího prohřešku, neboť do poslední chvíle klamala slavnostními sliby o dodržení všech závazků. „Sami jsme odstranili překážku německé hegemonii v Evropě,“ napsal Beuve-Méry.

Právě pronikavost jeho politických analýz byla důvodem, proč se v roce 1944 generál de Gaulle na Bueve-Méryho obrátil s nabídkou, aby založil nestranné francouzské noviny. První číslo Le Monde vyšlo v prosinci 1944 a Hubert Beuve-Méry vytvořil prestižní deník s mezinárodním dosahem, symbol nezávislé žurnalistiky. Zemřel v roce 1989.

Jeho životu věnuje pořad z cyklu Portréty historička Doubravka Olšáková, která se zaměří právě na Bueve-Méryho angažmá v Československu ve třicátých letech.

Radiodokument