Přes čáru – Instanbulská úmluva (2018)

Přidal: Premek |

Říjen 17, 2018

Připravil Dalibor Zíta.

Diskutují poslanec Ondřej Benešík, právnička Veronika Ježková, členka společnosti proFem a Martin Peroutka, pastorační referent katolické farnosti Vršovice.

Natočeno 2018. Premiéra 15. 10. 2018 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Zíta, Dalibor: Přes čáru: Istanbulská úmluva vyvolává vášně nejen v kostelích. Četl ji ale vůbec někdo? In web ČRo Radio Wave, 15. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Vaše rodiny budou rozehnány, bude k tomu stačit, když dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu,“ takto varoval české věřící jeden z nejvýše postavených českých katolických kněží Petr Piťha během svého kázání v katedrále sv. Víta. Dodal, že za nesouhlas budou lidé posíláni do vyhlazovacích táborů a budou jim odebírány děti.

Podle něj tato dystopická vize nastane, až Česká republika ratifikuje tzv. Istanbulskou úmluvu – dokument Rady Evropy, kterým se státy zavazují k boji proti násilí vůči ženám a domácímu násilí.

Před dohodou varovala i česká biskupská konference. Naopak Česká ženská lobby reagovala na kázání Petra Piťhy podáním trestního oznámení za šíření poplašné zprávy.

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí je mezinárodní dohodou, která požaduje prevenci tohoto násilí, ochranu jeho obětí a stíhání pachatelů. Jedná se o jednu z mnoha tzv. lidskoprávních mezinárodních úmluv sjednaných v rámci Rady Evropy. Úmluva byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy dne 7. 4. 2011 a k podpisům byla otevřena 11. května 2011. K 1. září 2018 Úmluvu proti násilí na ženách ratifikovalo 33 států a dalších 12 států ji zatím jen podepsalo. Jednou z těchto zemí je i Česká republika, která úmluvu podepsala 2. května 2016. Jediné státy, které Úmluvu nepodepsaly, jsou aktuálně Rusko a Ázerbájdžán. Evropská unie jako celek přistoupila k podpisu dne 13. června 2017 a aktuálně směřuje k jejímu přistoupení.

Co je smyslem Istanbulské úmluvy a k čemu se v ní signatáři zavazují? O tom diskutovali v pořadu Přes čáru právnička Veronika Ježková, autorka studie Právem proti násilí na ženách a členka společnosti proFem, Martin Peroutka, pastorační referent katolické farnosti Vršovice, a předseda poslaneckého výboru pro Evropské záležitosti Ondřej Benešík.

Istanbulskou úmluvu už ratifikovalo 33 evropských států, v Česku by mělo hlasování proběhnout během letošního podzimu. S jejím přijetím ale mnoho poslanců nesouhlasí. Mezi nimi také Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Celou Istanbulskou úmluvou se prolíná ‚genderová ideologie‘. Například nařizuje, aby každé násilí na ženě bylo chápáno jako genderové, takže předjímá, že každý chlapec a muž je potencionální násilník, kterého je potřeba převychovat,“ myslí si poslanec.

Podle Veroniky Ježkové se ale takto text chápat nedá: „Nedochází k žádnému obviňování mužů. Je to konstatování faktu, který vyplývá z četných dlouholetých výzkumů. Istanbulská úmluva pracuje s pojmem ‚genderově podmíněné násilí‘ a znamená to, že toto násilí souvisí s mocenskou nerovnováhou a dopouštějí se ho především, nikoliv však výlučně, muži na ženách. To dokládají statistiky,“ vysvětluje právnička.

„Vaše rodiny budou rozehnány, bude k tomu stačit, když dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu,“ takto varoval české věřící jeden z nejvýše postavených českých katolických kněží, monsignore Petr Piťha.

Podle ní naopak Istanbulská dohoda vyzývá státy, které se k ní zaváží, k zavádění důležitých opatření: „Jde množství systémových věcí, které u nás potřebujeme. Například azylové domy. V celé České republice je dnes pouhých pět azylových domů s utajenou adresou. Je tam ale důležitá i podpora vzdělávání a podpora prevence,“ dodává Veronika Ježková.

Před Istanbulskou úmluvou varoval věřící nejen Petr Piťha. Do kostelů totiž už nějaký čas někdo rozmisťuje letáčky, které mají podobně alarmující poselství, jako bylo to Piťhovo. V katolické farnosti Vršovice tyto letáčky vyhazuje do odpadků pastorační referent Martin Peroutka. „Už od pohledu je to nevěrohodný ideologický škvár,“ říká. „Mně připadá, že pro tuto diskusi je typické, že se kritici málo věnují tomu, co je v té smlouvě doopravdy napsáno. V textu, který já jsem četl, se nepíše nic z toho, co zmiňují ti kritici, nebo se tam píše pravý opak. Například tvrdí, že úmluva chce nahradit biologické pohlaví nějakým nespecifickým pojmem gender, který umožňuje více pohlaví. Přitom úmluva jasně definuje pojem gender pomocí dvou pohlaví, muže a ženy,“ upřesňuje Martin Peroutka.

Může Istanbulská dohoda skutečně zlepšit ochranu žen před domácím násilím? Poslechněte si celou debatu v magazínu Přes čáru.

Radiodokument