Rádio Retro – Volá první republika (2018)

Jak mluvil TGM

Pásmo archivních nahrávek s hlasem prvního československého prezidenta doplněné úryvky textů Karla Čapka s postřehy o tom, jak se TGM vyjadřoval, jaká používal slova a jaký byl jeho vztah k mluvenému projevu.

Jak jsme začínali – Karel Kramář (1937)

Projev prvního ministerského předsedy Československé republiky, ve kterém rekapituluje svoje politické působení krátce před svou smrtí.

Jak my žijeme – Úředník (1938)

Na počátku roku 1938 uvedl Československý rozhlas sérii besed Jak my žijeme, ve které představil některé profese zastupující jednotlivé vrstvy společnosti. Vybrané relace se dochovaly v kompletním znění.

Reportáž o výlovu Rožmberka (1933)

24. října 1933 uvedl Československý rozhlas reportáž z hráze rybníka Rožmberk. Z nahrávky plyne, jaká byla toho roku ryba a také jakou podobu a dikci měly pořady tohoto žánru v desátém roce existence pravidelného rozhlasového vysílání v Československu.

Josef Suk k dětem (1932)

Ochotně a vlídně vystupoval ve Školském rozhlase skladatel Josef Suk. Jedna z jeho přednášek pro nejmladší posluchače vyjadřuje krátce i okouzlení rádiem.

Růžena Nasková vzpomíná (1933)

Mnozí lidé si první republiku spojují především s černobílými filmy, ve kterých hráli Adina Mandlová, Lída Baarová nebo Oldřich Nový. Většina těchto filmů však je o něco mladší než první republika a také to není pravý obraz doby. K meziválečnému Československu nicméně kinematografie patřila a někteří populární herci patřili nejen k Barrandovu, ale také k rozhlasu. Růžena Nasková vládla kromobyčejně kultivovaným slovem a mnozí tehdejší posluchači by dobře rozuměli jejím vzpomínkám na milované herce Národního divadla Eduarda Vojana a Jindřicha Mošnu.

Josef Bezdíček o počátcích rozhlasové hry (1960)

Za první republiky se utvářely všechny rozhlasové žánry, a to publicistické i umělecké. Dnes jsou nesmírně populární audioknihy, ale mluvené slovo v rádiu má svojí tradici už od dvacátých let. Režisér Josef Bezdíček tehdy s Daliborem Chalupou nebo Františkem Kožíkem utvářeli v brněnském rozhlase zákonitosti literárně-dramatických tvarů a prošlapávali mnohé slepé uličky. S Josefem Bezdíčkem hovoří Jan Wenig.

Co jste dělali 18. května 1923 ?

Václav Cibula uvádí nahrávky z amatérského pásku, který po druhé světové válce natočil rozhlasový publicista a herec ND Karel Pech. Ptal se svých kolegů, zda si vzpomínají na den, kdy u nás začalo pravidelné vysíání rozhlasu.

Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový (1964)

Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině 60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky. Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.

Deset minut detektivních příběhů ze skutečnosti (1936)

Kdo by neznal radu Vacátka nebo Korejse a „pány ze čtyřky“? Kriminální případy jakož i soudničky fascinovaly posluchače i za první republiky. Redaktor F. A. Elstner 16. 9. 1936 rozmlouval u mikrofonu pražského rozhlasu se skutečným detektivem, jehož jméno bylo ponecháno bez uvedení.

Hraje Originální pražský synkopický orchestr.

Pomáhejme si! (1936)

Přednáška ministra sociální péče Jaromíra Nečase o tom, jaké možnosti v této oblasti mají obce, okresy a stát.

Vláda demokracie (1936)

Pásmo s nahrávkami hlasu Antonína Hampla, poslance Československé sociálně demokratické strany dělnické. Přednáška o demokracii je z roku 1938. Uslyšíte úvahy o demokracii, demokratických režimech, současné těžké době.

Starosta Chicaga Antonín Čermák (1932)

Nebylo by samostatného Českoslovneska, kdyby nebylo krajanů ve Spojených státech Amerických. Starostou největší české enklávy v USA byl v první polovině třicátých let kladenský rodák Antonín Čermák. V roce 1932 přijel do Prahy pozvat zdejší obyvatele na návštěvu do zámoří.

Jak my žijeme – Nezaměstnaný (1938)

Na počátku roku 1938 uvedl Československý rozhlas sérii besed Jak my žijeme, ve které představil některé vrstvy společnosti. Vybrané relace se dochovaly v kompletním znění.

25. mezinárodní vystava automobilů (1935)

Automobilismus za první republiky požíval mimořádné obliby a pozornosti. Stát podporoval také popularizaci tohoto průmyslového odvětví a rozhlas uváděl řadu relací s touto tématikou. Motorismu se soustavně věnoval spolupracovník rozhlasu F. A. Elstner, jinak motoristický novinář a známý cestovatel. Reportáž z 25. mezinárodní výstavy automobilů je cenná v tom, že tu zaznívají některé konkrétní specifikace soudobých vozů a dozvídáme se o výrobcích několika tehdejších firem, které pozdeji zanikly.

Význam a potřeby civilního letectví (1933)

Vedle automobilismu bylo chloubou meziválečného Československa také letectví. Za první republiky vzniklo heslo „vzduch je naše moře“ a civilní letectví má u nás stejně dlouhou historii jako rozhlasové vysílání. Na této nahrávce hovoří ministr veřejných prací Jan Dostálek o rozvoji civilního letectví po první světové válce, o typech letadel, o leteckých tratích, založení ČSA a ČSL, dozvídáme se o počtu tehdy přepravených osob a také důležitosti meteorologických zpráv a světelných signálů.

Tisíc nových pilotů k zesílení obrany (1935)

Po nástupu Hitlera k moci začínalo být zjevné, že československé letectví bude důležitou složkou obrany státu. Slyšíme projev divizního generála Jaroslava Fajfra u příležitosti akce Tisíc nových pilotů k zesílení národní obrany. Proslov byl vysílán 12. 5. 1935 v rámci pořadu Referát o otevření hangáru Aeroklubu Republiky československé. Jaroslav Fajfr působil později za všeobecné mobilizace na podzim 1938 jako velitel letectva Hlavního velitelství.

Růžena Nasková vypráví o hereckých pověrách (1933)

Populární herečka vysvětluje, proč jsou herci pověrčiví, čeho všeho se musejí vyvarovat, má-li premiéra dobře dopadnou a kus má mít úspěch. Co naopak je potřeba k tomu, aby nebreptali a neměli „okno“.

Dalibor Chalupa o počátku rozhlasových her (1970)

Otci zakladateli rozhlasové dramatiky byli ve dvacátých letech v Brně režisér Josef Bezdíček, dramatik František Kožík a dramaturg Dalibor Chalupa. Hlavně jeho spolupracovníci nejen z časů avantgardních prvorepublikových počátků vysílání rozhlasových her mu blahopřáli ke kulatým narozeninám v pořadu z cyklu A léta běží.

O technickém rozvoji rozhlasu (1935)

Dvanáct let existence prvorepublikového rozhlasu, v té době již majoritně vlastněného a řízeného státem, ve slovech ing. Josefa Strnada, ministerského rady Ministerstva pošt a telegrafů, místopředsedy jednatelského sboru společnosti Československý rozhlas a zástupce naší země v mezinárodní rozhlasové unii jakožto člen technické komise.

Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový (1964)

Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině 60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky. Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.

Nad knihou Prvních deset let Čs. rozhlasu (1983)

Tam, kde neexistují dobové nahrávky prvorepublikových pracovnků rozhlasu, přicházejí ke slovu pozdější pamětnické rozhovory. Ota Nutz v roce 1983 natáčel pro pořad 3×60, a to stereo s autorkou pozoruhodné knihy Prvních deset let Československého rozhlasu Annou J. Patzakovou, která zmapovala historii našeho rozhlasu od roku 1923 do roku 1933 a dodnes je tato publikace cenným (a často jediným) zdrojem informací.

Hraje Originální pražský synkopický orchestr

K čemu zavazuje světová krize čs. demokracii (1933)

Projev ministra zahraničních věcí Dr.Edvarda Beneše z 19. dubna 1933.

Jan Malypetr před vypsáním nových voleb (1933)

V roce 1935 se v Československu konaly předčasné volby. Před jejich vypsáním promluvil v rozhlase ministerský předseda Jan Malypetr a z jeho slov vysvítá řada zajímavých informací o tehdejších politických i hospodářských poměrech Československé republiky. Zmiňuje se například o začátku krize v roce 1929, nebo o řešení nezaměstnanosti.

Na prohlídce Holešovického přístavu (1938)

Pásmo sestavené z nahrávek po letech objeveného souboru zvukových fólií, na kterých je kompletní reportáž z pražského holešovického přístavu, v té době klíčové zásobovací tepny hlavního města Prahy. Dr. Václav Růt tuto naukovou montáž připravil jako součást většího cyklu osvětových pořadů. Nahrávky komentuje archivář Miloslav Turek, který z nalezených nosičů záznam zkompletoval a zdigitalizoval.

Křest dvou nových parníků (1938)

Skoro už na sklonku první republiky bylo třeba podpořit i německy mluvící oblasti československého státu, a tak se reportér Franta Kocourek přihlásil posluchačům 1. května 1938 z loděnice v Ústí nad Labem, kde byly slavnostně pokřtěny moderní parníky pojmenované Antonín Švehla a Edvard Beneš.

Filmování na Barrandově (1936)

Kinematografie meziválečného Československa patří nepochybně k fenoménům, na které se dodnes nezapomnělo. Barrandovské ateliéry byly novinkou a řadily se k nejmodernějším v Evropě. Reportáž nás zavede „na plac“ při natáčení filmu Lidé na kře v režii Martina Friče. Snímek se dochoval ve zhoršené technické kvalitě, ale při opakovaném poslechu nebo se sluchátky na uších některé vzácné momenty vyniknou.

Jan Grmela: Požár opery (1933)

Ukázkou rozhlasové dramatiky počátku třicátých let je učebnicový titul Požár opery. Jan Grmela v něm (poprvé v roce 1930) uvedl ve své době oblíbený žánr mystifikační hry ve formě rozhlasové reportáže. Při svém prvním uvedení vzbudila hříčka velký rozruch, a to jak u posluchačů, tak u odborné veřenosti. Požár opery se stal populárním, a tak byl v roce 1933 vydán na gramodesce. Díky tomu si můžeme udělat vlastně autentickou představu, jak tato první rozhlasová mystifikace v dějinách zněla. Slyšíme tu druhého hlasatele Radiojournalu Františka Havla a činohersní sbor.

Portrét Miloslava Dismana, reportéra

Původně nuselský kantor Miloslav Disman spolupracoval s Československým rozhlasem v oboru školského vysílání a po roce 1931 se stal uměleckým vedoucím DRDS, dětského dramatického souboru nesoucího jeho jméno. Stal se režisérem rozhlasových her a pásem, ale dokonale zastal také profesi hlasatelskou a reportérskou. Jeho strhující projev si připomeneme na několika prvorepublikových i pozdějších nahrávkách.

Kam spěje technika (1970)

První reminiscence meziválečného rozhlasového vysílání s využitím dobových zvukových záznamů se u nás začaly objevovat ve druhé půli šedesátých let a nastupující normalizace tomu učinila přítrž. Nicméně v průběhu několika málo uvolněnějších let se povedlo natočit několik cenných pásem, ve kterých znějí nahrávky z 30. let komentované buďto odborníky daného oboru nebo dokonce pamětníky. V roce 1970 se redaktorky Mila Semrádová a Eva Kacetlov pustili ještě dál. Ke vzpomínce a komentáři pozvali dokonce přímo jednoho z protagonistů besedy na téma „Kam spěje technika“ ing. Vladimíra Lista. Věhlasný elektrotechnik v roce 1934 diskutoval po linkách napříč republikou o technickém pokroku a po desítkch let se mohl k tomuto tématu osobně vrátit.

Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový (1964)

Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině 60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky. Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.

Musí zaznamenat skutečnost

Pásmo s vyprávěním prvorepublikového fotoreportéra ČTK Karla Hájka.

Hraje orchestr Melody Boys R. A. Dvorského

Menšiny v Československu (1937)

Přednáška ministra spravedlnosti Ivana Dérera o tom, jaké je postavení jednotlivých národnostních menšin v Československé republice. Navzdory jeho slovům víme, že menšiny tehdy nebyly příliš respektovány. Přednáška byla určena nikoli tuzemským posluchačům, nýbrž našim krajanům v USA, kam rozhlas vysílal z Prahy na krátkých vlnách.

Projev guvernéra Podkarpatské Rusi (1937)

Konstantin Hrabar byl guvernérem nejvýchodnější části meziválečného státu v letech 1935 až 1938. Podkarpatská Rus se k Československu připojila na počátku roku 1919 a její představitelé v tomto kroku nebyli zcela jednotní. Proslov guvernéra Hrabara uvádíme v originálním znění tak, jak byl odvysílán na krátké vlně pro krajany ve Spojených státech Amerických.

Na návštěvě u zmrzačelých (1936)

Pásmo reportážních záběrů z roku 1936, kdy Československý rozhlas odvysílal pořad z Jedličkova ústavu v Praze. Nahrávka dokonale představuje tehdejší přístup k hendikepovaným, k jejic vzdělávání, zapojení do praktického života. A také samozřejmě přístup veřejnosti k těmto lidem. Historické nahrávky komentují znalec historie ústavu Petr Kolář a muzikant Šimon Ornest.

Otevření kaple s hrobem J. A. Komenského (1937)

Pásmo sestavené z úryvků záznamu přímého přenosu slavnosti otevření kaple s hrobem Jana Ámose Komenského v holandském Naardenu 8. května 1937. Sám reportér Josef Cincibus byl po celý svůj život přesvědčen, že tuto jeho reportáž rozhlas nezaznamenal, ale po roce 2000 se ji podařilo čistě náhodou objevit a digitálně rekonstruovat. Na základě reportérových pamětí z druhé půle třicátých let tyto nahrávky komentuje jeho syn Josef Cincibus.

Sám svobody kdo hoden (1936)

Přednáška o svobodě vnější a vnitřní. Hovoří Jan Blahoslav Kozák, profesor dějin filosofie, protestantský teolog, evangelický duchovní a také politik. Od roku 1935 byl poslancem Národního shromáždění.

Vzpomínka na plukovníka Švece (1933)

Proslov Rudolfa Medka k 15.výročí tragické smrti plk. Josefa Jiřího Švece. Josef Jiří Švec byl zapálený sokol, vášnivý rusofil, který se na začátku první světové války zapojil do působení československých legií v Rusku. Postupem doby se v roce 1918 v létě stal plukovníkem a těsně před vznikem Československa dobrovolně odešel ze života za okolností hodných důstojníka: 24. října 1918 mu jeho podřízení odmítli poslušnost. Jejich mínění ovlivnil komunistický agitátor a oni nechtěli splnit rozkaz k vytlačení přesily bolševiků. Ve tři hodiny v noci 25. října 1918 proto Josef Jiří Švec zvolil dobrovolnou smrt, která československými vojáky natolik otřásla, že rozkaz přeci jen splnili. Jejich velitel byl pohřben 28. října 1918 v Čeljabinsku a v roce 1933 se jeho ostatky podařilo od sovětské vlády získat a přenést do Památníku osvobození na Vítkově. Této události bylo přítomno na 20 tisíc lidí. V této době o Josefu Jiřím Švecovi mluvil v rozhlase generál Rudolf Medek, sám velká postava našeho vojenství a literatury. Na základě jeho hry o plukovníku Švecovi inscenuje jeho příbeh v současnosti Národní divadlo v Praze.

Pavel Eisner: Dva národy na jednom území (1936)

Přednáška Dr. Pavla Eisnera o čs. demokracii, jejích ideách, o vztahu Čechů a Němců na našem území, o kulturách a duchovních statcích obou národů, o ideálu české demokracie, o německé a české literatuře.

Setkání po letech – Hana Vítová a Václav Trégl (1964)

Pásmo vzpomínek, vyprávění a hudby, ve kterém se v cyklu Zadáno pro dobrou náladu potkávají prvorepublikoví herci Hana Vítová a Václav Trégl, aby společně oprášili Osvobozené divadlo a připomněli staré dobré časy.

Co znamenají tři písmenka CPO

Pásmo sestavené z nahrávek věnovaných ve třicátých letech civilní protiletecké obraně. V době narůstajícího ohrožení republiky vysílal rozhlas stále více relací často zaměřených na děti a mládež.

Hraje orchestr Melody Boys R. A. Dvorského

Objevený projev T. G. Masaryka (1931)

Teprve nedávno byl na zvukové fólii objeven proslov prvního československého prezidenta z 28. října roku 1931. Snímek je technicky ne příliš zdařilý, ale jednak je z doby, ze které ještě nemáme mnoho původních rozhlasových nahrávek a jednak je to dáno spíše umístěním mikrofonu při nahrávání než dobou jeho vzniku. Přesto jde o unikát, protože dokumentů s hlasem TGM se nedochovalo mnoho.

Jak my žijeme – Stenotypistka (1938)

Na počátku roku 1938 uvedl Československý rozhlas sérii besed Jak my žijeme, ve které představil některé profese zastupující jednotlivé vrstvy společnosti. Vybrané relace se dochovaly v kompletním znění.

Reportáž z vojenského hřebčína (1937)

Desítky let nezveřejněná reportáž z vojenského hřebčína v Hostouni na Šumavě.

F. X. Šalda: Něco o moderní kritice (1933)

Rozhlas za první republiky dbal o povznesení a vzdělání svých abonentů. Ti se sice často bouřili proti vážným relacím a zvláště pak proti komorní a symfonické hudbě, ale vedení rozhlasu přesto zařazovalo do programu přednášky a besedy osvětového charakteru.

Josef Svatopluk Machar o Janu Nerudovi (1934)

Jméno Josefa Svatopluka Machara je obyčejně spojeno s pojmy jako básník a prozaik, ne každý se potkal s informací, že po roce 1918 byl Machar požádán Masarykem, aby se ujal funkce generálního inspektora československé armády. V tomto případě však hovoří o osobnosti Jana Nerudy.

Zprávy ČTK (prosinec 1936)

Jak vypadalo zpravodajství ČTK vysílané v Československém rozhlase? Jaké mělo tempo,jaký obsah? Poslechněte si jedny kompletně dochované zprávy z konce roku 1936, ve kterých uslyšíte nejen o událostech dne, ale také kdo se pohřešuje a jaké bude počasí.

Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový (1964)

Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině 60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky. Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.

Čest průkopníkům rozhlasu (1970)

Ohlédnutí za lidmi, kteří se za první republiky pustili do nejistého podniku s touhou udělat něco pro mladou demokratickou společnost. Věřili, že vzdělání a povznesení musí přinést pokrok, mír a prosperitu. Praxe ukázala, že to nebude tak jednoduché.

Jak se vyrábí věstník Radiojournal (1936)

Nejen tradice pravidelného rozhlasového vysílání se u nás traduje od časů meziválečných, ale také nepřetržitá tradice 95 let vydávání rozhlasového programového časopisu, který se dnes jmenuje Týdeník rozhlas. Jeho předchůdce začal vycházet po létě 1923 a stal se reprezentativním přehledem všech slyšitelných evropských stanic. Jaká byla jeho výroba v roce 1936 zachytil ve své reportáži ing. Josef Cincibus.

Hraje orchestr Melody Boys R. A. Dvorského