Matyho svět (2018)

Přidal: Premek |

Listopad 7, 2018

Dokument připravila Veronika Hlaváčová. Jiný svět šestiletého Matyáše, jiný partnerský život jeho rodičů, jiná pravidla ve výchově, jiná rodina… Dramaturgie Ivan Studený.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 11. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 10. 11. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h); 20. 3. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h).

Pozn.: Pod stejným názvem vznikl také pětidílný cyklus minireportáží pro ČRo 1 Radiožurnál.

Pozn. 2: Hlavní postavou dnešního dokumentu je Matyáš. Dítě, co nepostojí, neposedí, v podstatě pořád je v pohybu a není možné ho uklidnit, protože za svou roztěkanost nemůže. Ani za to, že se lidem nedívá do očí. Maty má totiž svůj svět – diagnostikovali mu dětský autismus. Jeho rodina ale dělá maximum pro to, aby všem ukázala, že je Maty „ze stejný planety“. Tak se také jmenuje nadační fond, který na podporu dětí s autizmem založila Matyášova maminka Gábina. Dokument o zvláštním životě jedné kutnohorské rodiny, také v česku nové ABAterapii i jiném přístupu k autistickým dětem natočila Veronika Hlaváčová.

Autismus si hodně lidí spojuje s filmem Rain man – v něm si před třiceti lety zahrál komplikovaného autistu Dustin Hoffman. V dokumentu Českého rozhlasu Plus vám ale představíme skutečný příběh. Jeho hrdinou je šestiletý Matyáš. Byl to pohodový novorozenec, až když mu byl rok a půl, objevil se neklid a roztěkanost. Pak přišly epileptické záchvaty. Následně diagnóza dětského autismu. Dokument „Matyho svět“ o životě jedné kutnohorské rodiny, která chce udělat pro svého syna to nejlepší natočila Veronika Hlaváčová ve spolupráci s Ivanem Studeným. (anotace)

Lit.: Hlaváčová, Veronika – Studený, Ivan: Matyho svět. Dětství s diagnózou F84, tedy s poruchou autistického spektra. In web ĆRo Plus, 20. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Matyáš byl nejprve úplně pohodový novorozenec. Když mu byl rok a půl, stal se neklidným a roztěkaným. Po rodičích nezkoušel napodobit ani jednoduchá slova…

Zato začal monotónně opakovat jednoduché pohyby. Pak přišly epileptické záchvaty a lékaři stanovili diagnózu F84, porucha autistického spektra.

Ani dnes, ve svých šesti letech, Matyáš nebo Maty, jak mu říkají doma, nepostojí a neposedí. V podstatě je pořád v pohybu. Zastaví se na chvilku jen u své oblíbené stavebnice nebo u skládání puzzlů. Za svou roztěkanost nemůže. Stejně jako za to, že se lidem nedívá do očí a občas ztropí hysterickou scénu na veřejnosti.

Maty má totiž svůj svět. Jeho rodina ale dělá maximum pro to, aby všem ukázala, že je Maty ze stejný planety. Právě tak se také jmenuje nadační fond, který Matyho matka Gábina založila, vedena jednoduchou myšlenkou: jestliže je někdo podobně jako Maty aut jako autista, nemusí být navždy out tedy mimo, jako outsider.

Běžný den s Matym

Na pohled, zejména ten první, Maty vypadá jako běžný kluk. S okolím ale komunikuje jen pomocí pár slov, celé věty říkat nedokáže. Jeho den musí běžet podle přesného režimu. Ráno po snídani se pomocí obrázků Maty seznámí s celodenním programem. Dokáže se pak líp připravit na to, co bude následovat. K okolí se chová většinou přátelsky. Problém nastane, když mu někdo ubližuje.

Rodiče Matyáše před časem objevili terapeutickou metodu, která tmavovlasému klukovi výrazně pomáhá a denně ji s maminkou cvičí. Metoda nazvaná podle zkratky ABA (aplikovaná behaviorální analýza) využívá mimo jiné i znakovou řeč.

Maty podle ní také trénuje činnosti, které se mohou zdát jednoduché, ale dítě s poruchou autistického spektra je běžně nezvládá. Učí se brát věci do rukou, nasadit si čepici, nebo si sáhnout na ramena.

Včasná diagnóza

Dokument Matyho svět je o životě jedné kutnohorské rodiny, která chce udělat pro svého syna to nejlepší. Snaha rodičů Gabriely a Martina se vyplácí – Maty začíná víc komunikovat, učí se nová slova podle obrázků a chápe už, že se některé věci nesmí dělat. Pořad tak ukazuje na jednu z možností, jak pracovat s lidmi, kteří poruchou autistického spektra trpí.

Diagnózu autismu má v Česku potvrzenou 11 600 lidí. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která jsou platná ke konci roku 2017. Je to o 36 procent víc diagnóz než v roce 2015.

Reálný počet dětí i dospělých s poruchou autistického spektra může být ale mnohonásobně vyšší. Včasná diagnóza a následná práce s autisty je přitom podstatná pro jejich další vývoj. Pokud se jejich chování neusměrňuje, můžou být agresivní a nezvladatelní a přerostou rodičům přes hlavu.

Radiodokument