Pro a proti – Změny času končí? (2018)

Přidal: Premek |

Listopad 8, 2018

Nedávno se opět měnil letní čas na zimní a díky němu jsme si přispali o hodinu. Zpět na letní se změní zase v neděli 31. března 2019 a možná, že to bude naposledy. Jaké praktické dopady bude mít návrht Evropské komise ukončit povinné střídání času? A který z časů vybrat – letní nebo zimní? Zeptá se Karolína Koubová.

Hovoří Zdena Bendová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (studio Praha-Vinohrady) a lékař Jan Sitar (studio Brno).

Natočeno 2018. Premiéra 8. 11. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h). Repríza 26. 12. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Erhart, Michael – Koubová, Karolína: Proti střídání času se ozývá hlasitá menšina, celá populace kvůli ní bude trpět, varuje lékař. In web ČRo Plus, 8. listopad 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská komise navrhuje, aby se k 31. březnu 2019 ukončilo povinné střídání času. Činí tak v reakci na veřejnou konzultaci, v níž se naprostá většina ze 4,6 milionu občanů Unie, kteří se do ní zapojili, vyslovila pro zrušení přechodu na letní čas.

Podle kardiologa Jana Sitara ale v anketě hlasovalo příliš málo lidí, v Česku to bylo zhruba půl procenta populace. „Ozývají se zvláště ti, kterým to vadí, tedy taková hlasitá menšina. Myslím ale, že většina občanů není pro úpravu časomíry,“ soudí internista.

Střídáním času se prý prodlužuje doba pro tělesnou aktivitu a vystavování se ultrafialovému záření, což napomáhá ke snižování škodlivých tuků v krvi, její srážlivosti a klesá i hladina kyseliny močové a krevního cukru.

„V létě se lepší stav diabetiků, v zimě se horší. Dobrá látková výměna je prevencí cévních a srdečních nemocí. V této souvislosti je celková úmrtnost nejnižší v srpnu a v září, nejvyšší v zimních a předjarních měsících,“ upozorňuje s tím, že střídání času může úmrtnost pozitivně ovlivňovat.

Kvůli jednomu procentu lidí, kteří mají objektivní zdravotní potíže, nebude trpět celá populace tím, že se změní kardiovaskulární úmrtnost. Jan Sitar

„Práce svalů a dobré osvětlení také zvyšuje hladinu endorfinů a encefalinu v mozku. Proto je úžasné, když v létě po zavedení letního času vstaneme o hodinu dříve. Pozitivně nás to naladí, působí to proti depresím, chrání proti stresu a omezuje sklon k požívání alkoholu a drog,“ tvrdí lékař.

Co ale radí zhruba devíti procentům lidí, kteří mají se střídáním času problém? „Za prvé je to během několika týdnů přejde. A ti, kteří mají velké problémy, mohou použít různé léky, sedativa, betablokátory, nebo si upravit denní režim,“ radí Sitar.

Letní čas stojí peníze

Podle Zdeny Bendové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ale kardiovaskulární úmrtnost ovlivňují sezónní, nikoli časové vlivy. „Změna je to, co vytváří problém. Každý z nás to cítí, pokud přelétá přes časová pásma. Lidé, kteří pracují na směny, přesně vědí, co znamenají nabořené cirkadiánní hodiny,“ zdůrazňuje.

Na jaře je problémem i spánková deprivace kvůli zkrácení doby spánku o hodinu. „Žijeme ve světě, ve kterém je produktivní populace trvale spánkově deprivovaná a už tak to má napnuté. Když ještě začneme manipulovat s časem a dobou spánku, tak tomu nasazujeme korunu,“ podotýká vedoucí skupiny fyziologických adaptací a biorytmů.

Pokud to vadí byť jednomu procentu lidí, neřkuli deseti procentům, je rozumné jim ulevit. Ekonomicky je neopodstatněné střídání času zachovávat. Zuzana Bendová

Střídání času prý bylo zavedeno především z ekonomických důvodů a Bendová tak nesouhlasí se Sitarovým tvrzením, že od počátku šlo i o zdravotní hledisko.

„Nedávno jsem narazila na americkou studii, která spočítala ekonomickou ztrátu v prvním týdnu po přechodu na letní čas – byla to minimálně devítimístná cifra. Lidé jsou unavení, nevyspalí, málo výkonní a podráždění. Citlivější lidé si dost často berou dovolenou, aby se s tím srovnali,“ uvádí Bendová.

Radiodokument