Poučení z brexitového vývoje (2019)

Odchod Velké Británie z Evropské unie se blíží a pravidla, za kterých by k tomu mělo dojít, jsou stále v mlze.

V ní se dá těžko orientovat a nedá se úplně připravit na to, co nastane, až se rozptýlí. Pochopitelně čeští politici nemohou pasivně čekat, až se vyjasní. Musí se snažit některá rizika snížit, případně jim zabránit.

Týká se to například přijetí zákona, který by měl dočasně upravit pobyt Britů na území České republiky v případě tzv. tvrdého brexitu. Babišův kabinet očekává, že podobně bude zacházeno s občany Česka žijícími na britských ostrovech.

Zároveň nelze předvídat všechny komplikace, které se mohou v případě nedohody mezi Velkou Británií a Evropskou unií objevit. Nelze se proto na ně připravit. Nezbývá tudíž než doufat, že jich bude málo, nebo dokonce nenastanou žádné.

S referendy jako s léky

Současná nejistota může českým politikům posloužit jako zdroj poučení. Například z toho, jak si nejstarší demokracie světa dobrovolně zkomplikovala život. Konkrétně v momentu, kdy se parlament rozhodl svěřit rozhodnutí přímo lidu. Nejde o výsledek referenda, ani o iracionální argumenty, které u některých lidí vedly k jejich rozhodování.

Podstatné je, že se britští politici zeptali občanů na něco, co nemělo dopředu jasně dané řešení. Když do nějakého spolku vstupujete, víte, na jakých principech funguje. Buď s tím souhlasíte, nebo jste proti. V případě, že ho opouštíte, měl byste znát podmínky, za jakých s ním dále můžete spolupracovat. Pochopitelně budete-li chtít.

Při rozhodování o odchodu Velké Británie z Evropské unie tomu tak nebylo. Existovaly pouze více či méně reálné představy o tom, jak by to mohlo být. Přesto se většina vyslovila pro opuštění unie.

To je však zatím všechno, na čem se byla schopna dohodnout. O konkrétních podmínkách odchodu nemůže rozhodovat přímo lid, ale parlament. V tom britském se zatím nenašla většinová shoda, jak by měly vypadat.

Čeští propagátoři přímé demokracie si mohou názorně ověřit, že svět vždy nefunguje jednoduše v režimu ano – ne. Právě na něm by měla být postavena otázka v referendu.

Zkrátka v některých momentech se politici nemohou zbavit odpovědnosti a schovat se za hlas lidu. Byť to někteří v Česku chtějí a referendum líčí jako zaručený recept, jak postavit na nohy chřadnoucí demokracii.

Dění kolem brexitu názorně dokazuje, že tomu tak není. S referendy se musí zacházet jako s léky. Dávkovat je ve správný moment a ve správném množství. Jinak mohou mít škodlivé vedlejší účinky nejenom v podobě obavy z nejisté budoucnosti.