Pro a proti – Nový jaderný reaktor v Dukovanech (2019)

„Kolem let 2035–40 budeme mít nedostatek instalovaného výkonu, protože budou odstavovány hnědouhelné elektrárny. A je třeba tento výkon něčím nahradit,“ říká náměstek ministryně průmyslu a obchodu René Neděla. Přestat vyvážet elektřinu prý totiž nestačí.

Loni jsme vyvezli 15 TWh. Když odstavíme 4 GW uhelných elektráren, tak odstraníme 32 TWh elektřiny. Nový instalovaný výkon potřebujeme. René Neděla

Podle Neděly jsou jedinou možností právě jaderné reaktory, protože nové hnědouhelné elektrárny se stavět nebudou a v případě těch plynových bychom byli závislí na dovozu zemního plynu.

Náměstek nepopírá, že do budoucna budou svou roli hrát i další zdroje, je ale třeba vytvořit vyrovnaný energetický mix, v němž budou tradiční a obnovitelné zdroje v symbióze.

Připouští také, že Česko má velký problém s nedostatečnými úsporami energie. „Problém je, že světové trendy jako elektromobilita, digitalizace a průmysl 4.0 budou zvyšovat spotřebu,“ upozorňuje s tím, že úsporná opatření mohou tento růst spíše jen zbrzdit.

Máme čas na rozmyšlenou

Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost, je proti výstavbě nových jaderných reaktorů. Podle něj to představuje velké ekonomické riziko.

„Máme dostatečný potenciál nevyužitých energetických úspor. V tomto desetiletí jsme také příliš nerozvíjeli obnovitelné zdroje, u kterých v tom následujícím můžeme očekávat dynamický rozvoj díky snižujícím se nákladům na solární a větrné elektrárny,“ vysvětluje.

Luxus toho, že ročně vyvezeme 15 TWh energie, nám dává dostatečný prostor zvážit, zda nemůžeme postavit českou energetickou politiku na jiném půdorysu. Martin Sedlák

Připomíná, že platná Státní energetická koncepce je z roku 2015 a nepočítá s novými technologiemi například pokud jde o akumulaci energie. „V aktuální situaci jaderného průmyslu bychom se neměli zavazovat k něčemu, co může být rizikem,“ opakuje.

„Výstavba nového jaderného bloku se neobejde bez státních subvencí, které jsou například ve Velké Británii poměrně významné. Dotují to spotřebitelé i stát formou krytí úroků na investici. Od vlády jsme bohužel neviděli ekonomickou analýzu, která by jednotlivá řešení porovnávala,“ podotýká Sedlák.