Pro a proti – Potírání zneužívání kněžími (2019)

„Věci, které neupravuje církevní právo, má upravovat právo České republiky. Oběť zneužívání se primárně nemá obracet na církev,“ upozorňuje advokát kardinála Dominika Duky Ronald Němec s tím, že poškození se mají obracet na orgány činné v trestním řízení.

Církev totiž sice má své trestní právo, nemůže ale uložit trest odnětí svobody, vazbu ani peněžitou pokutu. Kněze, který udržuje nemorální styky s dětmi, tak církev například může přemístit do jiné farnosti, ten ale nemusí rozhodnutí uposlechnout a může v páchání trestné činnosti dál pokračovat. Tomu může zabránit až koluzní vazba.

Každý trestný čin musí být nejdříve potrestán světským soudem a v souvislosti s tím může trestat i církev. Ronald Němec

„Mám zmocnění od pana kardinála se omluvit všem obětem, kteří byli poškozeni jednáním kněží nebo jiných osob pracujících v církvi. Každé jednání kněze, které jde proti lidské přirozenosti, je špatné a zasluhuje potrestání. Ale problém je v tom, že oběti často nepřijdou vůbec, anebo velice pozdě,“ uvádí Němec.

Připomíná kauzu sbormistra Bohumila Kulínského, na kterého bylo podáno trestní oznámení v roce 2004 a až o pět let později došlo k jeho potrestání. „A to byl vzat do vazby, byly zde odposlechy a policie měla veškerou techniku pro to, aby zjistila, co se stalo. Ale v případě, kdy oběť přijde po 15 až 25 letech, je trestný čin promlčen. Takže církev se nemůže obrátit na orgány činné v trestním řízení a sama nemá nástroje zjistit, k čemu došlo,“ podotýká.

I církev může jednat

„Je mi velmi, velmi smutno z odpovědi Ronalda Němce. Protože když ví, že oběti potřebují 15 let na to, aby s tím vyšly ven, ale po 10 letech je to u státního práva promlčené, tak je jasné, že se mohou obrátit už pouze na církev,“ říká Jan Rozek z organizace Pro čistou církev.

Jak napsala MF Dnes, kvůli založení této iniciativy brněnské biskupství Rozka odvolalo z funkce církevního soudce. „Neříkejme – a je strašné to slyšet z úst církevního právníka – že církev nemůže jednat,“ oponuje.

Mám mandát od obětí, abych se za ně vyjadřoval. Jsou velmi zranění a cítí se velmi poškozeni jednáním katolické církve. Ne ani tak tím, že došlo k sexuálnímu zneužívání, ale jak se k tomu církev staví. Jan Rozek

Rozek popisuje, že jakmile oběť na biskupství oznámí, že byla zneužita, následuje rychlý proces. Poté, co se ověří, že kněz v dané obci skutečně pobýval a nedošlo k záměně za jiného, je případ předán do Vatikánu.

„Tady se tvrdilo, že biskup nemůže nic dělat. To je naprostý omyl. Jakmile Vatikán začne proces, biskup je povinen kněze suspendovat a pokud byl čin spáchán, má povinnost kněze laicizovat. Tedy ne přesunovat z fary na faru, ale propustit,“ zdůrazňuje.

Němec namítá, že i kněží mají svá práva a platí pro ně presumpce neviny: „Je potřeba stát na straně obětí, ale nesmí to být inkviziční proces, kdy ten kněz bude během dvou týdnů odsouzen. Jakmile média o někom napíší, že je sexuální predátor, tak toho člověka zničí.“

Na to Rozek reaguje tím, že i podle směrnice České biskupské konference není samotná suspendace kněze trestem a jeho jméno ani není nikde zveřejněno – pouze je odsunut z dosahu dětí.