Interview Plus – Danuše Nerudová (2019)

Zásadní problém, který na komisi čeká, jsou budoucí příjmy důchodového účtu. „Postupně bude docházet k digitalizaci a robotizaci celé ekonomiky. Máme prognózy, podle kterých bude 30 % pracovních míst ve službách nahrazeno roboty. Tím nám ale vypadne poměrná část nejen daně z příjmů, ale i na pojistném v důchodovém systému. Cílem komise je tak přijít s návrhem, jak to všechno řešit,“ říká Danuše Nerudová.

„Náš důchodový systém se musí podrobně věnovat problému pečujících osob, protože nebude dost míst v domovech důchodců a na druhé straně i u osob, které pečují o své potomky,“ vypočítává. Právě v této oblasti je prý největší nespravedlnost systému.

Když totiž odcházíte do předčasného důchodu jen proto, že pečujete o své rodiče, případně rodiče manžela, tak současný důchodový systém nijak nerozlišuje důvody. Jestli se vám jen „už nechce pracovat“, nebo nemáte jinou možnost, protože stát zaspal a není dost míst v domovech pro seniory.

Otázek (zatím) bez odpovědi je ale mnohem víc. Třeba neřešený problém pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). „Není žádným tajemstvím, že ti, co celý svůj produktivní život platí jen minimální pojistné, pak nedostanou ani minimální důchod. Z toho, co odvádějí, to ale ani jinak nejde financovat.“

Musíme si spořit

Šéfka komise si netroufá nic předjímat, taky zatím proběhlo pouze jediné zasedání. „Zásadní je zvýšit povědomí občanů ve věci jejich budoucích důchodů. Dnes je jedinou známou veličinou věk odchodu do důchodu… Lidé ale musejí být přímo zainteresovaní na příjmové složce, ve spořícím systému. Jednou z možností jsou individuální spořicí účty. To je ostatně velký problém současného 3. pilíře, ve kterém máme sice hodně spořících, ale průměrná úložka je strašně malá. Jen zhruba 350 Kč měsíčně.“

Navíc podle ní všichni víme o minimální míře zhodnocení vložených úspor do penzijních fondů, která nezohledňuje ani inflaci. „Zatímco ziskovost těchto fondů je vcelku vysoká, cca 14−15%. Důležité je vědět, že zatímco mezi čtyřicátníky spoří dva ze tří, v mladé generaci je to číslo minimální.“

Inspirovat bychom se možná mohli u našich sousedů, kde už zřídili státní penzijní společnost. S dovršením 18 let do ní automaticky vstupují všichni občané, pro které je to „jakési upozornění na to, že už nastal čas začít si spořit na stáří. Není to ale striktní, protože ze společnosti taky můžete vystoupit.“

Mezi návrhy, jak v budoucnu řešit financování důchodů, patří zvyšování odvodů na sociálním pojištění. S tím má ale Nerudová problém, protože zatížení práce zaměstnavatelů je už tak vysoké, že už není prostor pro další zvyšování odvodů. „Ale toto téma jsme ještě ani neměli na stole, takže nechci předjímat, jak nakonec naše doporučení dopadne.“

Není to úplatek?

Důchodci dostanou od příštího roku přidáno 900 korun. Se zvýšením penzí souhlasí i opozice, ale nejen ona se ptá, kde se budou brát peníze na důchody v budoucnu. Nejde ale náhodou o „uplácení voličů politiky“? „Nejde o rozdávání peněz důchodcům, to si nemyslím,“ odpovídá Nerudová. „Je to vynucená změna. Pokud se tedy vláda nechce dívat na to, že se až třetina našich důchodců dostává na hranici chudoby. Stát nemá jinou možnost, než důchody valorizovat.“

Tato třetina seniorů pak podle rektorky Mendelovy univerzity má dokonce nárok na nějakou další sociální dávku. „To s sebou nese další administrativní náklady. Musíme mít přece i pro tuto třetinu seniorů důstojné renty… Když se pak podíváte na medián českých důchodů, uvidíte 13tisícovou částku. Jistě, zvyšování důchodů nad rámec valorizace je politická otázka, ale pořád máme jeden státní rozpočet,“ dodává.

Na čem se zatím komise shodla, jsou tři okruhy z původních osmi, o kterých se povede možná i bouřlivá debata. „Všechny okruhy se ale týkají osob, které do důchodového systému teprve budou vstupovat… S novými variantami změn pro pečující osoby, které už v systému jsou, teď musí přijít ministerstvo práce a sociálních věcí. Protože když jsme hlasovali o všech osmi, tak jsme pro ně shodu nenašli,“ vysvětluje předsedkyně důchodové komise.

Odborníky tak čeká debata o společném vyměřovacím základu manželů nebo partnerů, o prodloužení vyloučené doby nebo varianty, kdy se pro pečující osoby nastavil fiktivní vyměřovací základ výpočtu starobního důchodu.

Není čas na chyby

Ekonom a profesor Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek, který je členem nové důchodové komise, před časem v Interview Plus tvrdil, že komise je příliš košatá. Co na to říká „jeho“ šéfka? „Každý akademik by byl rád, kdyby navrhl nějaké optimální řešení, které by politici okamžitě implementovali,“ odpověděla Nerudová diplomaticky.

„My jsme ale už v pozici, kdy si nemůžeme dovolit navrhnout něco, co tady bude platit dva roky, jak se to stalo u druhého pilíře. To už máme za sebou. Do jisté míry to stigmatizovalo společnost a omezilo i mantinely změn, o kterých můžeme teď uvažovat… Vůbec si nedovedu představit, jakým způsobem bychom lidi přesvědčovali, aby znovu vstoupili do druhého pilíře, a ani politickou stranu, která by s tím přišla.“

Problém je podle Danuše Nerudové už i s výkladem pojmů, protože pod důchodovou reformou si každý představí něco jiného. Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Jana Bumby.