Žebrácká opera (2019)
Václav Havel. Rozhlasová adaptace divadelní hry. „V drobném snad kradete dobře, ale o podmínkách podnikání ve velkém nemáte – nezlobte se – ani ponětí. Jinak byste musel vědět, že bez takové či onaké spolupráce s policií se dnes šéf žádné větší organizace prostě neobejde.“ Rozhlasová úprava a dramaturgie Renata Venclová. Hudba Matěj Kroupa. Režie Lukáš Hlavica.
Osoby a obsazení: Macheath (Jiří Dvořák), William Peachum (Viktor Preiss), Elizabeth Peachumová (Taťjana Medvecká), Polly (Klára Sedláčková-Oltová), Bill Lockit (Tomáš Töpfer), Mary Lockitová (Jitka Smutná), Lucy (Tereza Dočkalová), Harry Filch (Jaromír Dulava), Diana (Jana Preissová), Jenny (Magdaléna Borová), Betty (Dana Černá), Vicky (Lada Jelínková), Ingrid (Lucie Polišenská), Harold (Zdeněk Velen), Jim (Jiří Suchý) a Jack (Lubor Šplíchal).
Natočeno v roce 2019. Premiéra 16. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 104 min.) v cyklu Rozhlasové jeviště k třicátému výročí sametové revoluce. Repríza 13. 8. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.
Lit.: Venclová, Renata: Žebrácká opera k výročí sametu. In web Týdeník Rozhlas, 3. listopad 2019 (článek). – Cit.:
,,Pokud mé hry vědomě provokovaly nebo provokují, pak jedině měšťáky, kariéristy, oportunisty a byrokraty, o nichž se snaží – po svém – vypovídat. Za tento druh provokace se však věru nemám důvod stydět a myslím, že nikdo slušný mi to také nemůže vyčítat,“ – napsal Václav Havel o své hře Žebrácká opera. Její rozhlasovou adaptaci si můžete poslechnout na Vltavě v podvečer výročí sametové revoluce.
Svou variaci na námět parodické opery Johna Gaye napsal Václav Havel na výzvu Činoherního klubu. Jenže když ji v roce 1972 dokončil, bylo jasné, že naděje na uvedení Žebrácké opery v pražském divadle byla příliš iluzorní. Po závanu svobody šedesátých let vstupovala země do časů tuhé normalizace a předložit publiku obraz společnosti fungující na principu naprosté bezzásadovosti, ve kterém symbióza policie a podsvětí vytváří nepřehledný systém polopravd, udavačství a korupce, bylo nemyslitelné nejen v pražském, ale v jakémkoli československém divadle.
O tom, jak výmluvně Havlova komedie zrcadlila nastupující poměry, svědčí i panická reakce komunistického režimu na premiéru, kterou zakázanému autorovi uspořádal režisér Andrej Krob se svým amatérským Divadlem na tahu v hospodě v Horních Počernicích v roce 1975. „Působilo trochu přízračně přihlížet uprostřed profízlovaného režimu tak brilantní analýze policejního fízlovství,“ vzpomínal po letech divadelní kritik a teoretik Jindřich Černý, který tehdy seděl v hledišti. StB, jíž představení na pražské periferii uniklo, pak aspoň dodatečně (a o to zavileji) trestala jak účinkující, tak diváky. Do listopadu 1989 zůstalo představení v Horních Počernicích jediným uvedením Havlovy Žebrácké opery u nás. Po sametové revoluci se dočkala nejen úspěšné inscenace v Činoherním klubu (režie Jiří Menzel), ale hrála se na mnoha jevištích v nejrůznějších nastudováních a ukázalo se, že svou platnost rozhodně neztratila. (…)
Lit.: Rokosová, Alena: Korupce? Dneska už nikdo neví, co to je… Vltava uvede Žebráckou operu Václava Havla. In web ČRo 3 Vltava, 13. listopad 2019 (článek + nahrávka pořadu Mozaika k poslechu). – Cit.: Existuje jen jediná dramatická práce, ve které Václav Havel využil jako východisko k vlastnímu zpracování hru jiného autora. Je to Žebrácká opera. Havel při jejím psaní vyšel z baladické opery britského dramatika Johna Gaye z roku 1728.
Na profesionální české scéně měla Havlova Žebrácká opera premiéru v Činoherním klubu v režii Jiřího Menzela v červnu 1990.
Český rozhlas připravil hru Václava Havla Žebrácká opera ke třicátému výročí sametové revoluce a stanice Vltava ji uvede v sobotu 16. listopadu ve 14 hodin.
Žebrácká opera přiblíží posluchačům bezzásadový svět podsvětí, ve kterém každý lže každému a každý každého zrazuje. Svět, který je ovládaný dvěma konkurenčními mafiánskými gangy – jeden vedený ostentativně maloměšťáckým Peachumem, kterého hraje Viktor Preiss, a druhý sňatkovým podvodníkem Macheathem v podání Jiřího Dvořáka.
„Je to takový sympatický grázlík. Je ukecaný, chytrý, umí to s ženami. V podstatě si myslím, že ač zločince, lidé by si ho mohli oblíbit,“ říká o své postavě sňatkového podvodníka Macheata Jiří Dvořák, pro kterého je Žebrácká opera teprve druhým setkáním s dramatikem Václavem Havlem. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku