Balanc – Co všechno je a není kritické myšlení? (2019)

Přidal: Premek |

Duben 10, 2019

Připravil Petr Bouška.

Natočeno 2019. Premiéra 9. 4. 2019 (ČRo Rádio Wave, 21 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Proč bohatí věří, že si úspěch zaslouží a chudí jsou líní? Dělají chybu v kritickém myšlení. In web ČRo Radio Wave, 9. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Existují vůbec různé druhy myšlení? Jak rozvíjet své kritické myšlení? Jaké chyby lidé nejčastěji dělají? Je lepší vyvracet nepravdy, nebo se soustředit na hledání pravdy? Proč se lépe kriticky myslí ve skupině než ve dvou? Uslyšíte v magazínu Balanc

„Kriticky myslet znamená mít pro svá přesvědčení dobré důvody. Pes je zakopaný ve zjištění, co jsou dobré důvody.“ Shodují se datoví analytici a vědci Martin Vraný a Ondřej Havlíček, kteří kritické myšlení učí. Říkají, že to je sada schopností, které musíme rozvíjet celý život. Může to dělat každý a nikdo se nerodí jako brilantní kritik.

„Pokud mám na krku exekuci, tak mám jiné starosti než si ověřovat zdroje informací a kvalitu argumentů,“ vysvětluje jednu z podmínek, které mohou ovlivňovat naše kritické myšlení Ondřej. Opravdu hluboce zkoumavé myšlení je kombinací dovedností a předpokladů u každého člověka. Třeba toho, jestli je zvídavý a má otevřenou mysl. Kritické myšlení je také schopnost přehodnotit svá přesvědčení pod vlivem nových informací a reflektovat vlastní myšlenkové procesy. Co mě vede k tomu, že si myslím zrovna toto? Proč jsem o tom tak silně přesvědčen? Nejsou za tím nějaké psychologické důvody spíše než fakta a dobré argumenty?

„Mýlit se je přirozené. Je to způsob učení, cílem rozvoje kritického myšlení není mít pravdu za každou cenu,“ pokračuje Ondřej a dává příklad ze svého dětství. Jako malý věřil, že dárky nosí Ježíšek. Měl pro to dobré důvody. Když napsal Ježíškovi o dárky, tak je dostal. Postupem času musel samozřejmě svá přesvědčení přehodnotit.

Martin Vraný je také učitel. Může si proto myslet, že učitelé jsou čestnější než ostatní lidé. Psychologickým důvodem takového přesvědčení může být, že Martinovi vyhovuje mít o sobě a lidech ve své profesi dobré smýšlení. Vysvětlením pak může být, že učitelé mají jít příkladem, a proto jsou čestnější. Ale to není dobré zdůvodnění. Dobrým důvodem by bylo přesvědčení založené na faktech. Kdyby například existoval výzkum, který by potvrzoval, že učitelé častěji vrací nalezenou peněženku.

„Pokud chceme nad něčím kriticky přemýšlet, tak bychom to neměli dělat pod vlivem emocí, jako jsou afekt nebo strach,“ říká Ondřej, který vysvětluje rozdíl mezi rychlým a pomalým myšlením. Rychlé myšlení se vyvinulo u člověka dříve, slouží k okamžitému rozhodování a přežití. Zašustění v křoví může být schovaný predátor, v takovém případě není čas na analýzu a kritické zhodnocení situace, ale na útěk.

„Známých zkreslení v kognitivní psychologii je celá řada. Zásadní je konfirmační zkreslení. Je to naše tendence vnímat a vyhledávat informace, které potvrzují to, co si myslíme,“ vysvětluje Martin. Dnes není problém na internetu poměrně rychle najít argumenty, informace a studie, které potvrzují náš názor. Kriticky myslet a přistupovat k informacím ale znamená hledat i informace, které naše přesvědčení a názory nabourávají a rozporují. Musíme se snažit být oponenty sami sobě a naše přesvědčení testovat.

Příští týden si poslechněte další díl magazínu Balanc s Martinem Vraným a Ondřejem Havlíčkem. Navážeme na kritické myšlení epizodou o tom, jak někoho dobře, slušně a efektivně přesvědčovat.

Co všechno je a není kritické myšlení? Jak ho rozvíjet a proč nemůžeme kriticky myslet pořád? Uslyšíte v záznamu pořadu.