Vysměje se Babiš spravedlnosti z orlího hnízda? (2019)

Tak komentoval policií obviněný premiér Andrej Babiš schůzku s předsedou antimonopolního úřadu.

Jen tak dokreslil absurditu, do které upadá země, v níž už téměř půldruhého roku vládne trestně stíhaný ministerský předseda, podezřelý z padesátimilionového dotačního podvodu. A který se teď nerozpakuje sdělit národu, že Rafaj by v případě policejního obvinění měl rezignovat. Aniž by vzápětí premiér spěchal na Hrad s vlastní demisí.

Andrej Babiš se zřejmě rozhodl postupovat podle starého českého přísloví, že drzé čelo je lepší, než poplužní dvůr. Zřejmě spoléhá na to, že okázalou neomaleností udolá veřejné mínění, které se nakonec smíří s tím, že pro nejmocnějšího muže ve státě neplatí pravidla, jejichž respektování od jiných vyžaduje.

K jakým paradoxům to může vést, ukázala i aféra kolem trestně stíhaných radních městské části Brno – střed Jiřího Švachuly a Petra Liškutina, které hnutí ANO bez váhání vymetlo ze svých řad. Andrej Babiš k tomu prohlásil: „Založil jsem hnutí proti korupci a pro mě je nepřijatelné, aby k takovým případům docházelo.“

Měřítka morálky i politické kultury

Jenže pokud zůstává v ANO trestně stíhaný Babiš, tak to vypadá, že hnutí ANO jeho šéf snad založil proti korupci, ale určitě ne proti daňovým podvodům.

Hnutí ANO dokonce po vypuknutí kauzy Čapí hnízdo změkčilo svůj morální kodex, jenž původně ukládal straníkům rezignovat na členství ve straně a na jakékoliv funkce v případě trestního stíhání. Teď už platí, že hnutí musí opustit jen členové, kteří budou obžalováni z úmyslného trestného činu.

Určitě bude zajímavé sledovat, jak se morální kodex promění, pokud bude Andrej Babiš obžalován. Možnou inspirací překopávačům dotyčného článku stanov by mohl být prezident republiky. Ten již delší dobu razí tezi, že důvodem k odstoupení vrcholného politika může být jen pravomocný rozsudek.

Šéf hnutí ANO vtrhl v roce 2012 do politiky s tím, že je třeba skoncovat s klientelismem a korupcí stran, které se do té doby střídaly u moci. A není sporu, že partaje, ovládané neprůhledným byznysem dovedly náš stranický a politický systém k hlubokému rozvratu.

Ani tehdy se ale nestalo, že by ve vládě přežil politik, kolem něhož houstlo podezření a zakroužila policie. Kupříkladu někdejší ministr průmyslu a obchodu za ODS Martin Kocourek rezignoval jen proto, že nedokázal věrohodně vysvětlit, odkud se na kontě jeho matky vzalo 16 milionů korun.

Měřítka morálky i politické kultury, nastavené Andrejem Babišem a jeho hnutím jsou dnes o poznání níže, než v nejtemnějších dobách minulých tří desetiletí. Což nutně vede k obavám, že vyšetřující a soudní orgány by mohly pod tlakem mocných polevit ve svém poslání měřit všem stejným justičním metrem.

Kauza Čapího hnízda se tak stává důležitým lakmusovým papírkem. Pokud by za nejasných okolností vyšuměla do ztracena, bylo by to znamením, že pevnost a udržitelnost právního státu dostává povážlivé trhliny. A že premiér a další mocní se mohou vysmát spravedlnosti už ani ne z čapího, ale rovnou z orlího hnízda.