Mozaika – Ateliér Zdenky Braunerové (2019)

Přidal: Premek |

Duben 26, 2019

Připravila Kristýna Dolejšová.

Hovoří historička Marcela Šášinková.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6 min.).

Lit.: Dolejšová, Kristýna: Inspirace anglickým domem i českou chalupou. Zdenka Braunerová si svůj ateliér navrhla sama. In web ČRo 3 Vltava, 25. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prostorná místnost s vysokým stropem a obrovským čtvercovým oknem, salon pro přijímání hostů, podkrovní prostor, pavlače, desítky uměleckých děl a osobních předmětů. Ateliér české malířky, grafičky a knižní výtvarnice Zdenky Braunerové z počátku 20. století zaujme architekturou, ale také autentickým prostředím. Jedna z prvních žen, která se zabývala výtvarným uměním profesionálně, si ho nedaleko rodinného sídla v Roztokách u Prahy navrhla sama.

Když si tuto stavbu prohlédnete zvenku i zevnitř, odhalíte, kde se Zdenka Braunerová při jejím navrhování inspirovala. „Ateliér si namalovala podle vzoru anglického domu a české chalupy. Svoji stavbu konzultovala s Františkem Bílkem, který stavěl svůj ateliér v Chýnově na konci 19. století. Inspirovala se také anglickým časopisem The Studio, který odebírala,“ vysvětluje historička Středočeského muzea v Roztokách u Prahy Marcela Šášinková. „Je to takový zvláštní dům se sedlovou střechou, venkovní i vnitřní pavlačí a velkým ateliérovým oknem. Do ateliéru se chodí po schůdkách. Jsme v zátopovém pásmu a stavební úřad tenkrát Zdence nepovolil stavět stavbu se zpřístupněným suterénem. Vevnitř zase máme schůdky nahoru na palandu, kde měla malířka spoustu věcí, rámů a potřeb. Vidíme odsud celé studio, a když se podíváme na tvar oken, tak to je typické anglické okénko,“ popisuje moje průvodkyně.

Ateliér upoutá také zelenou barvou, kterou vidíme například na oknech, dveřích nebo pavlačích. „Zdenka Braunerová ji měla strašně ráda. Máme dochovanou korespondenci, hlavně se sestrou Annou, která žila v Paříži, a v ní se stavba ateliéru odráží do detailu. Píše v ní například, že si tou svou zelenou vymalovává pavláčky, dveře. Malovala tady i ten strop, který vidíme. Spoustu věcí i nábytku si v ateliéru dekorovala sama, například na vyplétaných křesílkách si můžeme také povšimnout zelené barvy,“ ukazuje mi Marcela Šášinková bílá křesílka se zelenou linkou. Společně se vydáváme na prohlídku ateliéru.

„Stojíme v salonu, kde Zdenka Braunerová přijímala hosty. Vidíme tu velký krb, který vlastnoručně vymalovala. Krbové těleso jí poslala sestra, protože spolu komunikovaly a obchodovaly, dá se říct Paříž-Praha. Na salon navazuje malířské studio s obrovským oknem. Zdenka malovala nejen obrazy a pracovala s grafikou, ale pracovala i s lidovým nábytkem. Například ve Francii malovala lidové motivy na lištvy, což jsou lidové police. Prohlédnout si tady můžete její obrazy, dekorativní umění a také sklo, které vystavujeme nejen na okně, ale také ve skleníku nahoře v patře,“ popisuje historička.

Originální díla Zdenky Braunerové vytvářejí spolu s osobními či rodinnými předměty nebo nábytkem opravdu autentické prostředí. „Když sem návštěvníci vejdou, mají pocit, že odsud Zdenka opravdu odešla, protože je tu dobový nábytek nebo všechno její dílo v originálech. Při tvorbě expozice jsme vycházeli i z fotografií, které nám malířka spolu s korespondencí zanechala,“ dodává Marcela Šášinková.

Radiodokument