Interview Plus – František Vrábel (2019)

Přidal: Premek |

Duben 26, 2019

Datový analytik František Vrábel bude hostem Interview Plus. Dokázal, že Rusko na nás útočí dezinformacemi. Tvrdí, že dezinformace také rozhodly o vítězství Miloše Zemana v prezidentské volbě a český prezident pro jejich šíření podle něho představuje klíčovou postavu. Mluvčí prezidenta to označil za „sprostou lež“ a „ideologické cvičení z dob normalizace“. Jak odhalovat dezinformace a bojovat proti nim? Ptát se bude Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 26. 4. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Rozsypal, Michael – Luptáková, Věra: Analytik Vrábel: Nepochybuji, že jsme v ruské informační válce a dezinformace jistě ovlivnily vítězství Zemana ve volbách. In we ČRo Plus, 26. duben 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dezinformace z Ruské federace plní náš informační prostor. Cílenými dezinformačními kampaněmi vyhrál volby i prezident Miloš Zeman. Věty, za kterými si stojí datový analytik a šéf společnosti Semantic Visions, která shromažďuje a analyzuje 90 % světového zpravodajského obsahu, František Vrábel.

Na boji proti dezinformacím spolupracuje třeba s NATO, jeho tým získal od vlád Velké Británie a USA 250 tisíc dolarů, ze kterých, přes svou tříletou činnost, prý ale zatím neviděli ani dolar.

Aby vyvrátil pochybnosti, jedním dechem dodává: „Nás neživí detekce dezinformací, ale detekce rizik, které se vztahují k velkým, nadnárodním podnikům… Ty mají tisíce, až statisíce dodavatelů, u kterých nás zajímá reputační riziko,“ říká v Interview Plus František Vrábel. Je i naše země v dezinformační válce?

„Nepochybně jsme,“ odpovídá datový analytik. „Hlavním hybatelem informační války je bezpochyby Rusko… a nijak se s tím ani netají. Všeobecně známá Gerasimova doktrína mluví o tom, že operace v informačním prostoru, tedy dezinformace, jsou důležitou součástí ruské vojenské strategie.“

O mnohém svědčí i nemalé prostředky, které na šíření dezinformací využívají. „Ne všichni asi vědí, že se ruský rozpočet na tyto zahraniční operace odhaduje ve výši 2 až 2,5 miliard dolarů. To jsou obrovské peníze.“ Proč a co vlastně chtějí?

Co Rusové chtějí?

„Cílem je zmást veřejnost cílových zemí tak, aby přestala věřit v demokratické instituce a demokracii jako takovou. Poškodit jednotlivé země velkých společenství jako je EU a NATO, aby se rozvrátila jejich soudržnost… Rusko tak přímo, nebo nepřímo, podporuje extrémní politické proudy a používá i různé formy korupce. Do čela nejrůznějších států se tak dostávají lidé, kteří jsou jim zavázáni, nebo ti, co jsou jejich přirozenými, ideologickými nebo byznys stoupenci.“

Jak se dá dezinformace prokázat? „Máme dlouhodobá data a vidíme celou mediální krajinu, kterou jednotlivec není schopen rozpoznat,“ vysvětluje. Jako příklad pak uvedl rostoucí negativní trend, který se začal objevovat v ruských médiích vůči Ukrajině dokonce celé 2,5 roky před anexí Krymu.

„Vidět to bylo na základě desítek milionů článků v ruštině, které jsme porovnávali se stovkou milionů anglických textů. Něco podobného nemá mentálně běžný člověk šance zachytit.“ Nepracují přitom třeba s klíčovými slovy, ale s pokročilejší sémantickou analýzou, která umí zachytit třeba sémantickou analýzu nebo kontext, hodně podobně, jak to umí lidský mozek.

„Co nás zajímá, jsou dezinformace, tedy záměrně lživé informace, které se obvykle netýkají jednotlivce (snad krom významných osob jako je premiér nebo prezident). Jsou přitom tvořeny státními hráči, jako je Rusko, které má zájem destabilizovat společnosti nebo Čína, která se zas snaží lidi přesvědčit o své pravdě,“ vysvětluje datový analytik.

Zeman a dezinformační kampaň?

František Vrábel před časem v rozhovoru pro iRozhlas.cz řekl, že dezinformační kampaně rozhodly o nedávných prezidentských voleb. Následovala ostrá reakce prezidentova mluvčí Jiří Ovčáček: „Pan Vrábel veřejně sprostě lže, když tvrdí, že dezinformace šly v podstatě jen proti Jiřímu Drahošovi. Pan prezident byl terčem brutální dezinformace o zdravotním stavu, ministerstvo vnitra pak dokonce muselo reagovat na dezinformaci týkající se postupu ve volbách, která měla za cíl pana prezidenta poškodit.“

„Je samozřejmě otázka, kdo tu kampaň organizoval,“ reagoval na slova mluvčího analytik. „Každý, kdo má oči vidí, že prezident zdráv není. Co pamatuji, tak s tou informací ale přišel komunální politik z Brna−Střed a připouštím, že to nějaký vliv mít mohlo. Taky jsme ale viděli, jak byla dezinformační kampaň vedena proti Jiřímu Drahošovi. Kolem 1,5 milionů lidí dostalo řetězový mail a jeho zasílání bylo koordinováno a taky cíleno.“

Třeba na katolickém jihu Moravy se text změnil se zdůrazněním, že Drahoš je iluminát a svobodný zednář, na severu Moravy zas že má peníze od Bakaly nebo na Karlovarsku, že podepsal tajnou dohodu a do Česka pak přijdou tři miliony migrantů. „Nic podobného se ale proti Miloši Zemanovi nedělo,“ tvrdí.

Všiml si i další okolnosti, a to nevyrovnanost médií v době kampaně, která „neměřila všem stejným metrem… To platilo nejen pro zpravodajské portály a blogy, ale i pro televize. Z analýz víme, že tam, kde je nižší vzdělanostní úroveň, kde jsou lidé míň schopni kriticky myslet a kde mají menší kognitivní schopnosti, tak jsou víc závislí na televizním zpravodajství… Ten nepoměr byl velký, a to 2/3 ve prospěch prezidenta Zemana.“

Analytik dál tvrdí, že objem zpráv, které se šíří ve veřejném prostoru, velmi ovlivňuje hlavně do poslední chvíle nerozhodnuté voliče. „Těm totiž nakonec z jejich podvědomí vyplyne jméno, které slyší nejčastěji,“ dodává František Vrábel. (…)

Radiodokument