Jak Andreje Babiše potápí rodné Slovensko (2019)

A sice jedním výpisem ze slovenského registru firem, podnikajících se státem, který je na Slovensku, na rozdíl od nás, přístupný všem občanům.

Právě zde objevila občanská iniciativa Transparency International (které český premiér spílá do korupčníků) klíčovou informaci: Andrej Babiš je zakladatelem, ovládající osobou, jakož i jedním z konečných uživatelů výhod a tedy i zisků, plynoucích ze dvou svěřenských fondů, do nichž formálně převedl svůj holding Agrofert.

Půvab slovenské zápletky tkví v tom, že pokud tam chtěl Andrej Babiš obchodovat se státem, musel s pravdou ven. Podle tak zvaného „protischránkového zákona“ se totiž do registru musí zapsat všichni skuteční vlastníci firem, ucházejících se o jakýkoliv veřejný tendr.

Sankce v případě, že firma zalže, jsou přitom drsné: Pokuty jdoucí do desítek tisíc eur a automaticky pro manažery společnosti tříletý zákaz působení v jakékoliv firmě.

Svazek Bureš

V této souvislosti referoval deník SME o pozoruhodné iniciativě poslance Ficovy strany Smer Maroše Kondróta. Ten minulý týden navrhl výrazné snížení sankcí za nepravdivé údaje a také zrušení tříletého zákazu pro manažery podniků, které soud přistihne při lži.

Souvislost s nynější Babišovou dotační lapálií je přitom nabíledni. Kondrót je bývalý Babišův kolega z podniku zahraničního obchodu Petrimex. A již v minulosti pomohl prosadit obří dotaci od Ficovy vlády pro Agrofert, zvící půl druhé miliardy korun.

Proč ale není v České republice registr skutečných majitelů, zřízený podle směrnice Evropské unie, stejně otevřený veřejnosti jako na Slovensku a v některých dalších zemích EU? Odpověď je až mrazivě prostá: O jeho uzavření rozhodly dva rezorty hnutí ANO: Ministerstvo spravedlnosti spolu s ministerstvem financí. A to ještě v době, kdy ministrem financí byl Andrej Babiš.

Odpoutat pozornost od slovenské stopy se Babiš pokouší dnes a denně. Například teď přišel s tezí, že audit Evropské komise se ho vlastně vůbec netýká. „To je souboj mezi našimi úředníky a Evropskou komisí,“ tvrdí.

Tak jistě, čeští úředníci mohou poukázat na nějaké faktické omyly auditorů. Ale nemohou vymazat ze slovenského registru skutečného zakladatele, kontrolora a beneficienta svěřenských fondů – Andreje Babiše.

Právě to je klíčový dokument, usvědčující premiéra z přetrvávajícího střetu zájmů. A je nasnadě, že české instituce, rozhodující o dotacích pro Agrofert, měly spustit šetření Babišovy pozice hned, jak se výpis z „protischránkového“ registru objevil na světle božím.

Zákon, demaskující schránkové firmy, zmínila ve svém inauguračním projevu i nastupující prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní se stal inspirací pro další země. Český stát se přístupem Slovenska zjevně neinspiroval.

Co se ale našeho premiéra týče, tak jsou údaje o něm z tamního registru skutečných vlastníků již druhým inspirativním zjištěním ze země, z níž k nám pan Babiš přišel. Tím prvním byl svazek, který se vynořil z registru bratislavské Státní bezpečnosti. A skvěl se na něm nápis: Bureš.

 Autor je publicista