Dvacet minut Radiožurnálu – Tomáš Horáček a Markéta Chaloupská (2019)

Přidal: Premek |

Červen 24, 2019

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch před nástupem do funkce podle zjištění Radiožurnálu využíval podnikatele Tomáš Horáčka mimo jiné k získávání důvěrných informací. Předával Vojtěch, který tehdy pracoval na ministerstvu financí, zjištěné informace týkající se například manželky ministra Němečka nebo ČT svému tehdejšímu šéfovi Andreji Babišovi? Věděl Adam Vojtěch, kdo je Tomáš Horáček a co má za sebou? Poslouchejte rozhovor Janka Kroupy s Tomášem Horáčkem a následující debatu s Markétou Chaloupskou, kterou moderuje Marie Bastlová.

Hovoří Tomáš Horáček a Markéta Chaloupská.

Natočeno 2019. Premiéra 24. 6. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Lit.: Kroupa, Janek – gak – kro: ‚Byla to věc špatná, ale nezbytná.‘ Obviněný podnikatel Horáček popsal, jak manipuloval zakázky. In web IRozhlas, 24. 6. 2019 (článek + rozhovor). – Cit.: Tomáš Horáček na policii vypovídal o zmanipulovaných zakázkách ve zdravotnictví. Po jeho propuštění z vazby ho vyzpovídal Janek Kroupa. Je to vůbec poprvé od propuštění, co obviněný podnikatel poskytl větší rozhovor. Ve výpovědi na policii ukázal na exnáměstka VZP Hoňku i bývalého poslance a náměstka resortu zdravotnictví Šnajdra (ODS), podle něj se přetahovali o úplatky. Radiožurnálu také řekl, že pomáhal nynějšímu ministru zdravotnictví.

Korumpoval jste? Ovlivňoval jste veřejné zakázky?
V současné době na to mohu reagovat pouze velmi všeobecně. Protože všechny věci, které jste uvedl, jsou stále součástí vyšetřování.

Počkejte, vy jste se měl přece přiznat.
V rámci své výpovědi jsem uvedl některé věci na pravou míru. Popsal jsem de facto věci, které se udály tak, jak byly.

Takže jste korumpoval a ovlivňoval veřejné zakázky?
Z těchto dvou skutků jsem v současné době obviněn.

A můžete říct, jestli jste to teda dělal, nebo ne? Mně jde o vaše stanovisko.
Ano, docházelo k ovlivňování některých veřejných zakázek.

Můžete popsat princip, jak to fungovalo?
Můžu to říct všeobecně, protože veřejných zakázek je mnoho. Nemyslím mnoho, které byly nějakým způsobem ovlivněny, ale bylo jich mnoho, kterých se moje společnosti účastnily. Veřejné zakázky jsou velmi složité téma. Ne vždycky za tím je, že někdo ovlivní zadání nebo třeba komunikuje zadávací komunikaci s uchazečem, myšleno zadavatelem, to znamená objednatelem.

Jinými slovy, dopředu se domluvíte, kdo to vyhraje, a stanovíte podmínky, aby to vyhrál?
To bych neřekl úplně, jak tvrdíte. Mohu říct konkrétní příklad: Nemocnice vybírá dodavatele třeba nějaké IT technologie a není schopná tu specifikaci sama naformulovat. Ne vždy je za tím korupce. To, že chce, nebo že se radí o specifikaci s některým z uchazečů…

Říkáte, že ne pokaždé je tam nějaká korupce. Pojďme se bavit o situacích, kdy tam korupce je. Jak to fungovalo v případech – a pojďme si říct případ, ke kterému jste se přiznal. Vyberte si, který chcete.
Ve své výpovědi jsem popsal několik skutků. Vybrat si konkrétní… Zkrátka, uvedl jsem například to, že byla-li možnost nebo byla-li vypsána nebo uvažována, že bude vypsána veřejná zakázka na komoditu, kterou jsme byli schopni dodat…

Třeba stravování v Nemocnici Na Františku?
O tom v současné době mluvit nemohu, protože vyšetřování stále probíhá.

Dobře, ale to probíhá u všech případů.
No, probíhá. Ale zde nevím, co bych vám k tomu řekl.

Lineární urychlovače?
Není to zakázka, u které bych byl, takže k tomu vám nic neřeknu.

To byla zakázka, o které jste mluvil.
Všiml jsem si, že už byla zveřejněna část informací týkající se mé výpovědi ohledně dodávky přístrojové techniky.

Jak jste to zmanipulovali?
Vyloženě bych nemluvil o manipulaci, zní to ošklivě a úplně to tak není. V momentě, kdy nemocnice chce konkrétní přístroje, není to vždycky rozhodnutí managementu. Je to dost často požadavek klinik, jejich přednostů a uživatelů. Tak se zkrátka domluví s konkrétní firmou a ta předá specifikace, na základě kterých je připravena zadávací dokumentace.

Jinými slovy – firma, která se má zúčastnit výběrového řízení, si stanoví podmínky, aby sama mohla vyhrát. Rozumím tomu správně?
Stanoví si podmínky, ale sama by si ty podmínky nemohla stanovit bez součinnosti toho, kdo nakupuje.

Ta nemocnice, respektive ředitel.
Přesně tak. Ředitel, management, ale i jednotliví uživatelé.

A co jste byl vy? Vy jste nebyl ředitel nemocnice ani dodavatel. Co jste byl?
S ohledem na to, že jsem měl kontakty ve zdravotnictví a v té oblasti se pohybuji více než deset let, jsem byl dost často požádán, abych zprostředkoval například schůzku dodavatele a managementu nemocnice.

To za vámi přišlo vedení nemocnice a řeklo „milý Tomáši Horáčku, já bych teď chtěl zmanipulovat výběrové řízení“? A vy jste řekl „to je prima nápad, já vám najdu nějakou firmu“? Nebo to bylo naopak ze strany té firmy? Jak taková situace vypadá?
Takhle ostře, jak to popisujete, to rozhodně nevypadá, byť se to tak na první pohled může zdát. Nemocnice má zájem například dokoupit zdravotní techniku, kterou už má částečně na oddělení.

Jednak chce vyhovět zaměstnancům, jednak má logiku, aby na jednom oddělení byla stejná technika, která už je odzkoušená a preferovaná uživateli. Já jsem byl v uplynulém období požádán o to, abych pouze zprostředkoval schůzku dodavatele a vedení nemocnice.

Jen tak? To jste dělal všechno z altruistických důvodů, protože bylo hrozně důležité, aby pacienti dostali tento konkrétní přístroj?
Nebavíme se o pacientech, bavíme se zejména o personálu.

Jde mi o to, že jste to, předpokládám, dělal pro peníze. Vy, Tomáš Horáček.
Já, Tomáš Horáček, jsem to v řadě případů pro peníze rozhodně nedělal. Byla to jakási protislužba.

A vy jste za to nedostával zaplaceno?
V případě, že nějaká taková dodávka šla přes moji společnost, tak samozřejmě moje společnosti musely pracovat s určitým ziskem, který se ale pohyboval v řádech jednotek procent. Zpravidla to bylo do pěti procent. V mnoha případech ale šlo o jakousi protislužbu v rámci systému, který je tu nastaven.

Vy jste potom předával peníze ředitelům nemocnic?
Rozhodně ne ředitelům v množném čísle.

Tak ředitelce.
Omlouvám se, ale o konkrétním případě se teď nemůžu bavit.

Vy jste se ale přiznal k tomu, že jste peníze předával.
Jasně, ale tyhle věci jsou součástí vyšetřování, které stále běží, a já musím dodržovat mlčenlivost.

Pravidla hry

Dobře, tak se pojďme bavit o vašich pocitech při předávání peněz. Měl jste strach?
Samozřejmě, že to není standardní. Na druhou stranu, v tom momentě jste součástí nějakého systému a jste zodpovědný za velké firmy s velkým počtem zaměstnanců. Teď už samozřejmě vím, že to nebylo košer.

A pochopitelně jste se polepšil, tuhle část přeskočme. Pojďme se věnovat předávání peněz. Když jste nesl ty peníze, jak jste to dělal? Myslel jsem, že dneska už se peníze v igelitových sáčcích nenosí.
Já jsem rozhodně žádné miliony v sáčcích nikdy nenosil.

To není pravda. Přiznal jste, že jste předával miliony.
Říkáte miliony a narážíte na ředitele nemocnic…

Ne, vy jste ty miliony nosil i do pojišťoven náměstkům.
Já vám to řeknu zcela nekonkrétně. V momentě, kdy jsme v rámci společnosti připravili nějaký podnikatelský záměr, který byl z logiky věci prospěšný,…

Počkejte, vy pořád utíkáte od situace, které se chci věnovat. Jdete na schůzku a někde v tašce máte miliony korun. Máte v tu chvíli strach?
Určitě to není standardní a určitě to není nic, z čeho bych měl dobrý pocit. Na druhou stranu v momentě, kdy jste svým způsobem nucen přistoupit na nějaká pravidla hry, protože byste z ní jinak vypadl, je to bohužel věc špatná, ale dle mého nezbytná.

Stydíte se?
Stydím se a z toho důvodu se mi ulevilo v momentě, kdy jsem ty věci uvedl na pravou míru. Vadí mi, že jsem neustále označován za jakousi ústřední postavu, ale tak tomu není. Já jsem o těchto nestandardních podmínkách nerozhodoval a výši úplatků jsem rozhodně nestanovoval. Pouze jsem přistoupil na stávající systém.

Vy jste se měl podílet na tom, že zařídíte pro společnost Derma Clinic, aby získala smlouvy na pojišťovně. Z toho, co jsem vyprávěl policii, jestli to chápu správně, jste oslovil pana Šnajdra s panem Hoňkem, což byl náměstek na VZP, a oni to procesovali společně. Oběma z nich jste měl dávat peníze. Je to pravda?
Znovu musím říct, že jsem vázán mlčenlivostí a nemohu vám na tu otázku odpovědět, nezlobte se.

Mě na té situaci nejvíc zaujalo to, že oni dva se mezi sebou pohádali o to, kdo úplatek dostane. Je to běžné?
Běžná situace to rozhodně není, ale s ohledem na běžící vyšetřování bych se k tomu nerad vyjadřoval.

Tahle situace je totiž zajímavá ještě jednou věcí. Vy jste v tomto konkrétním případě velmi aktivní. Na jedné straně vstupujete do nějaké firmy, na druhé straně tam zařizujete s pány Šnajdrem (Markem Šnajdrem, bývalým poslancem ODS a náměstkem na zdravotnictví) a Hoňkem (Petrem Hoňkem, náměstkem VZP), aby vaše firma byla úspěšná. Nepůsobíte jako bezvýznamný prostředník a oběť systému, jak říkáte.
Znovu se mě ptáte na něco, na co nemůžu reagovat.

Chtěl bych, abyste mi popsal vaši roli. Kdo jste byl? Když si seřadíte všechny ty případy, tak je vidět, že mají jednu věc společnou. Na jedné straně je management, na druhé straně jsou nějací dodavatelé. A mezi těmito entitami běhá Tomáš Horáček jako fretka, jelikož je zjevně velmi pracovitý. Tady zařizuje, tady přenáší, tady domlouvá, řeší zadávací dokumentaci, tady předává nějaké peníze. Vy přece nemůžete říct, že jste obětí systému. Vy jste byl integrální součástí, bez níž by to nefungovalo.
To si nemyslím. V momentě, kdy bych na nějaká pravidla hry nepřistoupil já, tak na ně přistoupí úplně jiný dodavatel.

Tohle si odpusťte, to je podivná logika: „Kdybych nekradl rohlíky v samoobsluze já, tak je bude krást někdo jiný“. To přece takhle nefunguje.
Takhle jsem to nechtěl říct. Já jsem tím chtěl říct, že přece nejsem osoba, která rozhoduje o tom, co se vysoutěží a za kolik.

‚Bral jsem to osobně‘

Pojďme ještě k jedné věci. Jak dobře se znáte s ministrem zdravotnictví?
S panem Adamem Vojtěchem (ANO) se znám ještě z dob, kdy působil jako tajemník na ministerstvu financí, takže asi od roku 2014.

Jednali jste spolu i osobně?
Ano, jednali jsme spolu nejednou osobně. Myslím, že mezi námi proběhly desítky schůzek, zejména v době, kdy se začal angažovat v oblasti zdravotnictví. Mezi lety 2014 a 2016 jsme spolu asi měli nejčastější kontakt.

Co vás napadlo ve chvíli, kdy ministr zdravotnictví začal odvolávat ředitele nemocnic za to, že se s vámi znají a jsou s vámi v kontaktu?
Přiznám se, že jsem si to bral osobně. Nejsme rozhodně žádní kamarádi, ale spolupracovali jsme: Probírali jsme spoustu témat v oblasti zdravotnictví a diskutovali jsme s řadou lidí, kteří ho zasvěcovali do světa zdravotnictví. Poté, co začal odvolávat ředitele na základě mé spolupráce s nemocnicemi, tak mě jeho jednání velmi zklamalo.

Pane Horáčku, ukážu vám teď nějaké e-maily. Pamatujete si na ně?
Nevím, jak jste se k nim dostali, ale jsou to maily, které dokládají moji komunikaci se současným panem ministrem. Takže ano, vzpomínám si na ně.

Součástí těch e-mailů je, že vy pro pana ministra zjišťujete a podáváte dotazy podle zákona 106, kupříkladu na Českou televizi. Vzpomínáte?
Tehdejší pan tajemník Adam Vojtěch mě žádal o to, abych zajistil informace z nemocničního prostředí. Uvedu to konkrétně na příkladu, který si pamatuju dobře. Chtěl pro nějaký svůj průzkum zjistit, jak jsou využívány přístroje v jednotlivých nemocnicích. Jestli jsou používány k tomu, k čemu byly pořízeny, a za jakých podmínek byly pořízeny.

Chtěl také vědět, jestli je oněch přístrojů na daný kraj nebo lokalitu málo, či hodně. Mám proto za to, že převážná většina informací, k nimž se chtěl dostat, mu sloužila právě pro lepší orientaci ve zdravotnictví. De facto aby poznal, jak ten systém funguje.

On vám dal zakázku „milý Tomáši Horáčku, pošlete dotazy podle 106 a zjistěte mi tuhle informaci“? Takhle zněl ten pokyn?
Pokyn to rozhodně nebyl. Pokud se budeme bavit o tomto konkrétním případě…

Já bych se raději bavil o dvou jiných případech.
Já vám to jenom dopovím. Požádal mě, abych zajistil data z nemocnic na základě nějakých parametrů. Konkrétně šlo například o druhy přístrojů, jejich umístění, jejich ceny a jejich využití. Z toho si potom sestavil nějakou analýzu, aby viděl, jakým způsobem jsou ty přístroje v jednotlivých zdravotnických zařízeních využívány.

Mě by zajímaly dva jiné dotazy. Předně by mě zajímal dotaz číslo jedna na Českou televizi.
Já mám za to, že mě tehdejší pan tajemník (Adam Vojtěch, pozn. red.) požádal, abych si zjistil informace podle paragrafu (zákona) 106 právě s ohledem na Českou televizi. Já jsem tento jeho požadavek předal své tehdejší advokátce, paní doktorce Rydlové, která osobně nebo prostřednictvím své kolegyně, to už si nevzpomínám, ty dotazy zaslala.

Proč to neudělal sám?
To netuším, to byste se museli zeptat jeho.

Bylo to v době, kdy jeho šéf Andrej Babiš byl v konfliktu s Českou televizí, pokud si dobře vzpomínám.
Já si na to nevzpomínám, ale nevylučuji to. Je to ale spíš dotaz na pana Vojtěcha.

Druhý dotaz, který by mě zajímal, byl na manželku ministra Němečka. Vy jste se ptal na výši jejího platu, tuším.
Já jsem se neptal. Pan Adam Vojtěch požádal o to, aby se zjistila aktuální výše platu. Nemocnice nechtěla ten plat zveřejnit. Tyto dotazy zajišťovala paní doktorka Rydlová po velmi nestandardním odmítnutí zveřejnění platu.

Nemocnice se odvolávala na zákon o ochraně osobních údajů. Vím, že paní doktorka Rydlová posléze podávala správní žalobu, ale nevzpomínám si přesně. Nakonec soud rozhodl o tom, že je nemocnice povinná tyto informace sdělit. Shodou okolností to bylo v době, kdy jsem byl vazebně stíhán, což je trochu paradox. Tuhle informaci tak mám jen z doslechu.

Kontakt jako protislužba?

Proč se na to pan tajemník, později ministr Vojtěch nezeptal sám? Proč jste to pro něj dělal vy?
To nevím, to je otázka na něj.

Probíhala mezi vámi nějaká vzájemná finanční plnění?
V žádném případě.

Žádného typu?
Žádného typu.

Protislužby?
Nikoliv.

Že jste něco zařídil pro něj a on pro vás. Mám totiž dojem, jak jsme se o tom bavili, že jste měl dobrý důvod k tomu pro něj něco udělat.
Nemyslím si, že by pro mě, jako pro Tomáše Horáčka, něco zařídil.

On vám přeci zprostředkoval schůzku s šéfem tiskárny cenin.
Schůzka se nezrealizovala. Je pravdou, že v momentě, kdy jsem třeba požádal o nějakou radu nebo nějaký kontakt, byl pan Adam Vojtěch ochoten mě s tím kontaktem propojit.

S kým vás třeba propojil?
Vzpomínám na ten případ, o němž jste teď mluvil. Předal mi kontakt na tehdejšího ředitele Státní tiskárny cenin, který nebyl nikdy využit.

Čili se tak situace dá chápat tak, že vy jste mu na jedné straně pomáhal se zákonem 106 a on vám zároveň poskytl nějaké portfolio svých kontaktů?
Chápat to tak lze, ale není to tak, protože mi předal možná dva kontakty a já jsem je nevyužil.

Proč jste mu tedy pomáhal?
V té době, do roku 2014, mně přišel jako člověk, který má ve zdravotnictví nějakou vizi a byl tou oblastí poměrně nepolíben.

A vy jste ho chtěl políbit?
Políbit jsem ho rozhodně nechtěl, ale pomáhal jsem se mu v té věci orientovat a prodiskutovali jsme spoustu věcí.

Vy jste tedy zaučoval současného ministra, rozumím tomu správně?
Takhle bych to určitě nenazval.

Kromě toho jste běhal mezi nemocnicemi a dodavateli, jestli si to pamatuju správně?
Mezi nemocnicemi a dodavateli jsem běhal od roku 2015, protože každý obchodník a majitel firem mezi nimi běhat musí.

Doběhal jste až ve chvíli, kdy vás zatkli, že ano?
Dá se to tak říct.

Radiodokument