Interview Plus – Vojtěch Filip (2019)

Server iROZHLAS.cz ale nyní zjistil, že Filip nepsal ani jeden z dopisů, které adresoval řediteli úřadu Janu Havlíčkovi. Jejich autorem ve skutečnosti byla advokátka stíhaného lobbisty Nina Rydlová.

„Podepíšu jen to, s čím se ztotožním. Text, který jsem poslal panu řediteli, měl vysvětlit některé věci ohledně postupu finančního úřadu. A vzhledem k tomu, že jsem se spokojil jak s dopisem, tak s odpovědí pana ředitele, tak myslím, že jsem neudělal nic, co by nebylo běžné,“ reaguje Filip.

V jednom z dopisů tvrdí, že o případu jednal i s ministryní financí Alenou Schillerovou, ta to ale pro deník Právo popřela. „Já jsem ji neinterpeloval, já jsem interpeloval vedoucího správního úřadu, protože je to mé právo, a paní ministryni jsem o tom informoval,“ trvá si na svém předseda KSČM.

Mám podle ústavy i jednacího řádu právo interpelovat i vedoucí správních úřadů, kterým je i ředitel finančního úřadu. Využil jsem svého práva, co je na tom špatně? Vojtěch Filip

Co je na tom špatně?

Dopisy ostře kritizují kontroly úřadu, které v případě Horáčkovy První chráněné dílny upozornily na možné zneužívání evropských dotací. Na základě zjištění kontrolorů má nyní dílna pozastavený majetek v hodnotě 21 milionů korun.

Filip odmítá, že by s Horáčkem byl jakkoli spojen. Podle svých slov úzce spolupracuje se sdruženími tělesně postižených a zná prý problémy, které mají chráněné dílny.

Odvolává se i na rozsudky Krajského soudu v Ostravě a Nejvyššího správního soudu, podle nichž finanční úřady postupovaly proti právnickým způsobem tak, že jim zcela znemožnily činnost. „Chtěl jsem vědět, jak postupuje (ústecký finanční) úřad. Je to mé právo,“ zdůrazňuje.

Už i policisté…

O dopisy se zajímají také policejní vyšetřovatelé. Mluvili o nich i s bývalým Filipovým asistentem Lukášem Gibiecem, který v minulosti pracoval i pro Horáčkovy společnosti a spolupráci s advokátkou prý zprostředkoval. „Požádal jsem ho, aby mi sehnal dokumenty k První chráněné dílně,“ vysvětluje Filip.

Proč ale šéfa finančního úřadu varoval před možností zapojení kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, Nejvyššího kontrolního úřadu, ministryně financí i konkrétních novinářů nebo soudů?

„Vysvětloval jsem panu řediteli, jaké kroky mohou použít, abych se dozvěděl informace, které potřebuji vědět. Co je na tom špatně?“ uzavírá.

Jak je financován Institut české levice, který KSČM letos založila? A jak se dívá na odvolání komunistické exposlankyně Marty Semelové ze školských rad? Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.

Lit.: Jelínková, Adéla – Rozsypal, Michael: Co dělá Institut české levice za miliony? Podle šéfa KSČM pořádá konference, straníci ale o žádné neví. In web IRozhlas, 30. 8. 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Letos v únoru KSČM zřídila vzdělávací Institut české levice, na jehož chod komunisté ročně dostanou více než třímilionový finanční příspěvek od ministerstva financí. Stát 1,5 milionu na chod institutu straně již zaslal.

V rozhovoru pro Český rozhlas Plus se místopředseda sněmovny vyjadřoval i k otázkám týkajícím se financování a činnosti Institutu české levice. Jedná se o vzdělávací institut, který letos v únoru komunisté založili a v jehož dozorčí radě Filip sedí.

Za půl roku existence na transparentní účet institutu přistálo zhruba 2,5 milionu korun od komunistické strany (v této sumě je zahrnutý i příspěvek od ministerstva financí), přičemž 2,3 milionu již bylo z účtu odvedeno. Ředitel Institutu české levice Jozef Rozsár (KSČM) pro iROZHLAS.cz uvedl, že většina peněz reálně utracena nebyla, nacházejí se ale na mzdovém a provozním účtu ústavu. Jak dodal, provoz institutu doposud přišel přibližně na šest set tisíc korun.

‚Filipova‘ konference

Půlroční příspěvek ve výši 1,5 milionu korun na činnost institutu nedávno zpětně zaslalo i ministerstvo financí. Ústav přitom žádnou činnost nevykazuje. Webové stránky bez přesně uvedené adresy nelze dohledat, kalendář akcí je prázdný.

„Udělali jsme jednu konferenci a podíleli jsme se na rozšíření badatelské základny u řady dokumentů a knih,“ vysvětloval ve čtvrtek v Interview Plus výdaje think-tanku Filip. Žádná konference pod záštitou Institutu české levice dosud neproběhla – nebo o ní alespoň další čelní představitelé komunistické strany nic nevědí.

„Nemám informaci, že by byla,“ odpověděl na dotaz týkající se konference místopředseda KSČM a zároveň člen správní rady institutu Petr Šimůnek. Jeho slova redakci po telefonu potvrdil i ředitel Rozsár.

‚Nesymbolický‘ nájem

Na Šimůnka redaktoři narazili ve dvoře Ústředního výboru strany, který sídlí na pražské ulici Politických vězňů. Ve stejné budově sídlí i Institut české levice. Od komunistické strany, jež objekt vlastní, si institut, který strana založila, již od března pronajímá za třicet tisíc korun měsíčně kancelář. Za půl roku nečinnosti institutu tak ústav na předmětném nájemném zaplatil 180 tisíc korun.

Na otázku, zda v podstatě platí nájem sami sobě, ředitel Rozsár odpověděl: „Samozřejmě, to je za ty pronajaté prostory. Je to běžný nájem za sto metrů čtverečních, který tady máme.“ Jeho slova podpořil i místopředseda Šimůnek.

„Je to cena obvyklá v místě. Institut je potřebný, je tady spousta soukromých firem v této budově, takže cena je odvozena od toho,“ argumentoval. Podle mluvčí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Lindy Hrubešové ale strana mohla stanovit i nájem symbolický.

„Pokud by takovou výšku nájmu strana institutu stanovila, není to problém. Můžou dát klidně nájem za korunu, restrikce platí pouze v případě, kdy by byl nájem vzhledem k času a prostoru přemrštěný, což by mohlo být považováno za bezúplatné plnění institutu vůči straně, což strana nesmí přijmout,“ objasnila pro server iROZHLAS.cz Hrubešová.

Pracovníci na dovolené

Podle dalšího místopředsedy strany a zároveň předsedy správní rady institutu Stanislava Grospiče se na „nesymbolickém“ nájmu shodla strana. „Převládl stranický názor, že za prostory bude účtováno,“ shrnul s tím, že za symbolickou částku má institut pronajatou knihovnu. To platí, ovšem za prostory knihovny ústav od příštího měsíce, kdy se pod něj knihovna zařadí, bude straně platit dalších deset tisíc měsíčně.

„Pronájem veškerých knih, novin a další literatury bude za jednu korunu měsíčně. Prostory za deset tisíc,“ potvrdil ředitel Rozsár. Přitom vyvrátil předešlá Filipova slova o výdajích na „rozšíření badatelské základny u řady dokumentů a knih“.

„Nic jsme nekupovali, vlastník, kterým je KSČM, se zavázal k tomu, že bude investovat do nákupu. Bude dál zajišťovat, aby byla nová a nová literatura,“ kontroval Rozsár.

Zmiňovaná knihovna je Knihovnou Bohumila Šmerala, která dle Grospiče na ústředním výboru strany funguje už třicet let. Když se redaktoři přišli na svazky podívat, byly ale prostory knihovny uzamčené z důvodu letní pauzy. Šimůnek od místnosti neměl klíče a Rozsár byl údajně mimo areál. Pro veřejnost by se knihovna měla opět otevřít od pondělí.

Podle Rozsára ale v těchto dnech již v knihovně pracují noví zaměstnanci institutu, kteří ji připravují na obnovený chod.

„Už tam sedí – od srpna tam sedí. V knihovně už ti lidé jsou a dávají dohromady věci,“ sdělil Rozsár před návštěvou budovy. Redaktorům se ale žádné pracovníky objevit nepodařilo. Šimůnek to vysvětlil tím, že pracovní poměr začínají čerpáním dovolené.

„Požádali jsme je, aby vyčerpali dovolenou, protože od září už to nebude možné. Převzali jsme nějaké zaměstnance, kteří pracovali pro KSČM a budou dál pracovat pro institut,“ hájil nepřítomné pracovníky.

‚Nejdřív v říjnu‘

Podle Grospiče má knihovna od srpna jednoho zaměstnance na plný úvazek, jednoho na dohodu o provedení pracovní činnosti a další člověk na poloviční úvazek bude mít na starost chod institutu. Placen je rovněž ředitel institutu Rozsár, který dostává 25 tisíc korun měsíčně – už od března. Členové správní a dozorčí rady vykonávají své funkce bez nároku na honorář.

Jak řekl Grospič, zpoždění v činnosti nastalo především kvůli pravidlům, na která si musí komunisté zvykat.

„Pro nás je to pole neorané, jdeme neprošlapanou cestou a ujasňujeme si ty názory neustále i pro úřad pro dohled nad hospodařením politických stran – co můžeme a nemůžeme. Nemáme z čeho čerpat. My dosud neměli takovou instituci,“ uvedl Grospič s tím, že první akce pod záštitou ústavu můžou příznivci komunistů očekávat „nejdřív v říjnu“.

„Chystáme přednášku na zaměření vývoje – bude to tematicky zaměřeno na stav současné společnosti, její složení, na úlohu levice v ní. Druhá věc bude směřovat do oblasti životního prostředí a alternativních zdrojů. Jednáme taky s Masarykovou akademií sociální demokracie, s hnutím Ne základnám (občanská iniciativa proti raketovým základnám USA v Česku, v minulosti prohlašovala, že vystupuje antikomunisticky – pozn. red.). Možná se tam objeví návrh na nějakou akci, uvidíme no,“ vyjmenoval Grospič.

Neznámý web

Petr Šimůnek, jenž má dle vlastních slov na starost šíření programu institutu do krajů, nedokázal zmínit ani jedinou chystanou akci. Stejně jako předseda Filip ani on nevěděl, že komunistický think-tank má již funkční – i když v podstatě prázdné – webové stránky, které lze dohledat pouze přesným vypsáním domény: www.institutcl.cz.

„Web spuštěný je, ale zatím jeho naplněnost odpovídá tomu, co se připravuje,“ uzavřel místopředseda komunistů Grospič.