Ranní úvaha – Tohle jsme chtěly? (2019)

Přidal: Premek |

Září 3, 2019

Kristina Žantovská. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 30. 8. 2019 (ČRo Plus, 6:50 h.; 4 min.).

Lit.: Žantovská, Kristina: Kristina Žantovská: Tohle jsme chtěly? In web ČRo 3 Vltava, 30. srpna 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stojí to už v Bibli: „Pod mocí muže bude žádost tvá a on panovati nad tebou bude.“ A tak se stalo.

Muži si „brali“ ženy. Za manželky, za milenky, pro chvilkové povyražení nebo z frustrace. Ty, co nechtěly, pak nesly důsledky samy. Armády levobočků procházejí dějinami.

Muž vládl a vládl i v sexu. Po staletí bylo nepřijatelné, že by žena mohla muže obvinit z toho, že se choval proti její vůli. Vždycky z toho vyšla jako odsouzeníhodná. Kolik tzv. čarodějnic skončilo v plamenech nebo v potupném zavržení.

S rostoucí emancipací žen v 19. století se začaly vztahy měnit.

Sufražetky, hnutí feminismu, genderová studia, kvóty. Ve 20. století ženy bouraly a posouvaly hranice dříve nemožného a v 21. století vítězí. Podílejí se na chodu společnosti, dosáhly na nejvyšší posty a pronikly i do oborů, které byly kdysi určené pouze fyzické mužské síle nebo ratiu. Takže by mohlo být konečně všechno v pořádku, v té naší civilizované euroamerické zóně. Ale není.

Lavina odplaty

Americký dramatik a scénárista, David Mamet, dopsal černou frašku z prostředí Hollywoodu. Inspiroval ho případ filmového magnáta, Harvey Weinsteina, obviněného z mnoha sexuálních útoků včetně znásilnění. Nebyl by to skutečný dramatik, aby nehledal rub i líc rukavice hozené do ringu. V podobných situacích nebývají svědkové. V tvrzení proti tvrzení se těžko hledá pravda.

Weinstein ta nejtvrdší obvinění stále odmítá, ale džin odplaty už vylétl z lahve. Proměnil se v hashtag #MeToo, kampaň, ke které se přidávají další a další ženy. Strhla se lavina odplaty. Jako by se za tu dlouhou dobu naší snahy o civilizaci kultivovala v ženském DNA za všechna příkoří a násilí v minulosti.

Showbyznys je ideální prostředí pro manipulaci všeho druhu a stejně tak pro ambice, které se před ničím nezastaví. A je dobře nasvícené. I oběť se octne v záři reflektorů. Z jejího příběhu se třeba i natočí film?! Letošní Berlinale přišlo s novými pravidly, 50 na 50, stejný počet přihlášených režisérů a režisérek. Ale co když se každý rok padesát na padesát neurodí? Vytáhnou se i díla, která by jinak neobstála ani na regionálních přehlídkách?

Přiznejme si také, že ženy, a v showbyznysu především, vždycky věděly, jak na muže. Sex málokdy nezabral, pokud se chtěly prosadit. Dostat se nahoru tzv. přes postel, jak se tomu říkávalo, už ale dnes není téma. Obrátilo se naruby. A jako vždy, když se uplatňují na lidskou společnost mechanistická měřítka, končí dobře míněné snahy o „právo a spravedlnost“ přinejmenším v paradoxech, absurditách nebo neprávu.

Tohle jsme chtěly?

V kampani #MeToo jsou obviňováni další muži, na které je vidět – herci, producenti, politici, byznysmeni světových korporací.

Třicet let staré prohřešky z univerzitních večírků se vytahují a přetřásají před soudy. A octne-li se už nějaký muž tzv. na hranici, opouštějí ho i jeho mužští kolegové a přátelé. Posledním případem z loňského roku je třiaosmdesátiletý Woody Allen. Jeho bývalá partnerka, herečka Mia Farrow vrátila na scénu obvinění z roku 1992, kdy měl údajně sexuálně obtěžovat sedmiletou adoptivní dceru. (Thomas Vinterberg natočil na tohle téma už v roce 2012 skvělý film!)

Dnes již dospělá a svéprávná Dylan Farrow dává rozhovory médiím a srdceryvně pláče. Její otec vždycky lhal… Kdo by tomu nevěřil? Poslední Allenův film Deštivý den v New Yorku pravděpodobně nepůjde vůbec do distribuce. Amazon Studios couvá ze smlouvy a herci jako Colin Firth a Michael Caine, o herečkách ani nemluvě, se nechali slyšet, že litují, že s Allenem spolupracovali. Jejich gesto neznamená nic jiného, než že se bojí. Bojí se, aby na hranici neskončili také. Muži se bojí a z žen se staly lítice? Tohle jsme opravdu chtěly?

Eseje, fejetony, přednášky