Reflexe: Divadlo! – Nejistota v Kladně (2019)

Přidal: Premek |

Září 13, 2019

Aktuální trendy ve scénických uměních od činohry, přes tanec až po divadlo objektů. Inscenace, o kterých se mluví. Připravila Veronika Štefanová. Aktuální situace v Městském divadle Kladno.

Hovoří Jaroslav Slánský, Irena Žantovská, Dan Jiránek a Stanislav Moša.

Natočeno 2019. Premiéra 13. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.; 37 min.). Repríza 13. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.).

Lit.: Štefanová, Veronika: Nejistota v Kladně. Jak řídí města svá divadla? In web ČRo 3 Vltava, 13. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nová sezóna v Městském divadle Kladno nezačíná v příliš příznivé atmosféře. Původního jednatele město v červenci odvolalo a na jeho místo jmenovalo jednatelku novou. V kladenském divadle se tak po čtyřech letech opakují rozbroje při výměně šéfa.

Tato situace znovu nabízí zamyslet se nad fungováním regionálních divadel. Je systém jejich správy nastavený spravedlivě? A jakou mírou by se měl na jejich financování podílet stát?

Nečekaná změna ve vedení divadla

Město, jakožto 100% vlastník Městské divadlo Kladno, tedy společnosti s ručením omezeným, nebylo spokojeno s nastaveným hospodařením pod vedením jednatele Jana Krafky. Odůvodnilo to rostoucí ztrátou v hospodaření divadla. Herci a zaměstnanci v čele s uměleckým vedoucím, Jaroslavem Slánským, s odvoláním Jana Krafky nesouhlasí.

„Přichází někdo, kdo má předložit nějakou koncepci, ta koncepce má danou instituci rozvíjet, má splnit požadavky rady, ale ty nejsou známy. Já jsem neviděl jediný náznak koncepce, tedy toho, co by se mělo dít po skončení sezony 2019/2020. Já tedy nevnímám, že by bylo dáno, jakým směrem by se pod vedením paní Žantovské divadlo mělo ubírat.“
Jaroslav Slánský

Jaroslav Slánský nevěří v bezproblémový chod instituce po skončení letošní sezóny, kterou považuje pouze za udržovací bez jasně deklarované vize města a nové jednatelky. Proto chce na pozici uměleckého šéfa skončit a k 1. září podal výpověď. Novou jednatelkou Městského divadla Kladno je od 19. srpna Irena Žantovská.

„Přicházím s dohodou i od radnice, že nebudeme rušit soubory, že nastavená sezona 2019/2020 se měnit nebude, přičemž v této sezoně nedojde ani k personálním změnám. Mým cílem je nyní zmapovat nakládání s financemi ve vztahu ke střediskům ve vztahu ke společnosti, kterou je kladenské divadlo, což jsou Městské divadlo Kladno a Divadlo Lampion. Zjistit, jaké jsou finanční limity a nastavit fungování tak, aby tyto limity byly respektovány.“
Irena Žantovská

Město Kladno v roce 2019 tedy vyčlenilo na provoz městského divadla 58 milionů korun. V případě společnosti s ručením omezeným nehovoříme o dotaci, ale uhrazení ztráty. Pokračuje primátor města Kladna, Dan Jiránek z Občanské demokratické strany.

„Z našeho pohledu nešlo pouze o výši té částky. Ale šlo spíše o to, jak efektivně a jakým způsobem jsou tyto prostředky vynakládány. To, že je v rozpočtu schválena ztráta 58 milionů korun, neznamená, že se všechny musí utratit a navíc za věci, které jsou z pohledu města zbytečné.“
Dan Jiránek

Regionální divadla na finančních bedrech měst

Komplikované vztahy mezi zřizovateli a kulturními institucemi jsou častým tématem. Nejčastěji souvisí právě s financováním a výší dotace. V 90. letech byla zahájena transformace divadelního systému. Skončil tak státní monopol provozování divadel, kdy většina z nich přešla do správy měst. Financování této divadelní činnosti sebou nese problémy dodnes. Jako příklad uveďme další regionální divadlo, tentokrát na Moravě. Slovácké divadlo v Uherském Hradišti patří do skupiny malých divadel, které v roce 2003 přešly ze správy okresů pod patronaci měst. Nicméně podle ředitele divadla, Michala Zetela, nejsou města o velikosti jako je právě Uherské Hradiště konstituována tak, aby si mohla dovolit zřizovat divadlo se stálým souborem.

„Přesto, že 70 procent našich diváku, jsou obyvatelé kraje a nikoli města, tak přesto jejich kulturní potřeby jsou dotovány z rozpočtu Uherského Hradiště. Což ale způsobuje určité komplikace, protože nikdo nepředpokládal, že instituce, která má rozpočet zhruba 50 milionů korun, bude živena malým městem. To je důsledek nedokončené transformace kulturní politiky a kulturních institucí.“
Michal Zetel

Věčné volání po změně legislativy

Jedním z řešení by mohlo být přijetí zákona o veřejných kulturních institucích. Zásadní změnu by současné příspěvkové organizace proměněné ve veřejnoprávní instituce v kultuře pocítily ve způsobu financování, protože by nově mohlo být zajištěno na více let a mohlo by se na něm podílet více subjektů, vysvětluje Stanislav Moša, předseda Asociace profesionálních divadel České republiky.

„Snažíme se prosadit zákon o veřejné kulturní instituci. Je to zákon, který je součástí vládního prohlášení současné vlády. Plán byl takový, že platnost zákona nastoupí nejpozději s rokem 2020. Nicméně my nejsme zatím ani u toho, že bychom byli seznámeni s věcným záměrem tohoto zákona.“
Stanislav Moša

Radiodokument