Pro a proti – Anexe Západního břehu Jordánu (2019)

„Mírové rozhovory neprobíhají možná už 20 let, podle toho, jak je definujeme. Ani se nerýsují,“ reaguje v pořadu Pro a proti analytik Tomáš Pojar s tím, že dvoustátní řešení je nereálné.

Plán na anexi přibližně třetiny Západního břehu prý existuje už dlouho a není nic překvapivého, že s ním Netanjahu přichází před volbami. Míří tím ale na úzkou skupinu voličů:

„Není to něco, o čem by Izraelci hlasovali. Většině z nich je to jedno,“ říká někdejší velvyslanec v Izraeli.

Jak vysvětluje, území Západního břehu je pro židovský stát klíčové z bezpečnostního hlediska a zároveň na něm žije jen velmi málo Palestinců. Pokud by prý Izrael přestal kontrolovat hranici s Jordánskem, otevřela by se pro džihádisty a islamisty.

Izrael v dohledné době neopustí údolí Jordánu ani hranici mezi Západním břehem a Jordánskem. Byla by to sebevražda. Tomáš Pojar

Pojar ale zároveň dodává, že k zajištění bezpečnosti není automaticky nutné území anektovat – a i kdyby k tomu došlo, pro život tamních obyvatel se nic zásadního nestane.

„Je spousta představitelů bezpečnostních složek a armády, kteří jsou se současným stavem spokojení. Tohle je politické rozhodnutí v rámci předvolební kampaně a snah Benjamina Netanjahua zajistit si vítězství ve volbách, sestavit vládu a stát se nejdéle sloužícím izraelským premiérem,“ dodává Pojar.

Nejsme ve středověku

Bezpečnostní analytik Břetislav Tureček vidí za plánem izraelského premiéra populismus: „Není to jediná ‚bomba‘, se kterou Netanjahu přišel ve velmi svízelné situaci – po letech možná odejde z vrcholné politiky a může mu hrozit soud kvůli řadě velkých korupčních kauz.“

Tureček souhlasí s Pojarem, že na předmětném území žije jen asi 30 tisíc Palestinců a že údolí Jordánu je v Izraeli považováno za klíčové, a to napříč politickým spektrem. Vždy se prý ale vycházelo z toho, že pokud Izrael zůstane přítomen na Západním břehu, tak na základě dohody s Palestinci.

„Mezinárodní právo předpokládá, že pokud je nějaké území okupované, tak tam působí armáda a provádí tam bezpečnostní opatření. To není nic ilegálního. Ale ilegální je okupované území anektovat, přesouvat tam statisíce osadníků a využívat přírodní zdroje,“ zdůrazňuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.

Dnes už není možné rozšiřovat území tím, že si ho prostě zaberu. Nejsme ve středověku. Je možné cizí území dobýt z bezpečnostních důvodů, což Izrael udělal – ale má omezené možnosti, co tam smí dělat. Břetislav Tureček

Současný stav prý vyhovuje jak Izraeli, tak i palestinskému establishmentu: „Nezávislý palestinský stát by byl pohromou i pro dnešní palestinské vedení, protože by na něj padla odpovědnost za to, co se tam děje,“ upozorňuje Tureček.

„Vše směřuje k jednostátnímu řešení. A tím pádem bude Izrael muset říci, jak si představuje režim a vztah k Palestincům. Jestli budou mít stejná práva jako Židé a jestli Izrael zůstane demokracií, nebo se přiblíží modelu Jihoafrické republiky,“ uzavírá s odkazem na éru apartheidu.