Mozaika – Spořilovská bohéma 1/10 (2019)

Přidal: Premek |

Leden 6, 2020

Připravil Tomáš Pilát.

Natočeno 2019. Premiéra 6. – 10. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava).

Obsah: I. Výtvarníci a architekti – II. Animátor a režisér Michal Žabka a ohlédnutí za akcí Zažít město jinak - III. Pěvkyně Dagmar Pecková - IV. Protifašistický a protikomunistický odbojář Eduard Marek - V. Herec Miroslav Táborský. – VI. Spisovatelé a básníci – VII. Spisovatel Adolf Branald – VIII. Sokol a příslušník sboru Církve československé husitské, devadesátiletý Vladimír Prchlík – IX. Jiří Suchý 1. – X. Jiří Suchý 2.

Lit.: Pilát, Tomáš: Od Františka Drtikola k Dagmar Peckové aneb spořilovská bohéma kdysi a nyní I. In web ČRo 3 Vltava, 6. leden 2020 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Spořilov je zahradní město, které je oficiálně součástí Záběhlic. Záběhlice jsou ale pro Spořilováky daleko – Spořilov je prostě samostatná jednotka. A od svého vzniku (na přelomu 20. a 30. let 20. století) přitahovala velké osobnosti jak kultury, tak i společensko-politického života.

Namátkou: Vojtěch Preissig, František Drtikol, Adolf Branald, Libor Fára, Jiří Suchý, Josef Abrhám a Libuše Šafránková, Ivan Vyskočil, Radek Baborák, Dagmar Pecková, Karel Vacek, Luděk Hulan, Karel Zich či strýček Jedlička.

Tihle všichni tu žili nebo žijí a spoluvytvářeli (spoluvytvářejí) jedinečnou atmosféru místa, které se sice v době proměňuje, stále ale zůstává jedinečným. Na svědomí to mají jak architekti, kteří Spořilov vyprojektovali, tak i jeho obyvatelé nebo ti, kteří tu tvořili.

Některým z nich je věnován vltavský cyklus nazvaný Spořilovská bohéma. Jeho první řada obsahuje deset dílů. Tři z nich jsou věnovány osobnostem, které nás už opustily, v sedmi zbývajících nám o svém vztahu ke Spořilovu vyprávějí jeho současní nebo minulí obyvatelé osobně. První část připomíná mimo jiné architekty Vlastimila Brožka a Karla Polívku, kteří stojí za podobou Spořilova (nutno říct, že architektonicky a urbanisticky důkladně promyšlenou a v Česku ojedinělou). Vedle nich je tu řeč i o první profesionální československé sochařce Karle Vobišové-Žákové a dalších architektech a výtvarnících, včetně slavného Františka Drtikola. Zajímavosti o nich prozradí teoretik kultury Josef Vomáčka. (…)

Lit.: Pilát, Tomáš: Od Adolfa Branalda k Jiřímu Suchému aneb spořilovská bohéma kdysi a nyní II. In web ČRo 3 Vltava, 13. leden 2020 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Spořilov vznikl jako unikátní zahradní město na okraji Prahy na přelomu 20. a 30. let minulého století. Díky své atmosféře od začátku přitahoval – vedle „běžných“ obyvatel – i spoustu slavných osobností. Mnozí se sem stěhovali se záměrem najít místo, kde se dobře bydlí i tvoří, někteří z nich přišli s rodiči, další sem přiváděli své děti. Namátkou: Ada Nordenová, Jan Kačer, Jaroslav Havlíček, Martin Turnovský, Luboš Fišer, Jaromír Hořec, A. C. Nor.

Desetidílný vltavský cyklus Spořilovská bohéma připomíná některé z nich.

Jaromír Hořec vešel do dějin především jako básník a publicista, který stál u zrodu deníku Mladá fronta. Byl však i spisovatelem, a ovlivnil i muziku. Nejen jako spoluautor encyklopedie Kronika české synkopy, ale i jako textař – z jeho pera pochází například slavné písně Docela všední obyčejný den, Je na západ cesta dlouhá či Dva modré balonky. A zajímavé je i Hořcovo spojení s Podkarpatskou Rusí.

Jeho kolega, spisovatel Jiří Marek, vedl po určitý čas Československý státní film. A další spisovatel, Karel Ptáčník, si za honorář za knihu Město na hranici koupil domek právě na Spořilově. (…)

O tom, jak Jiří Suchý chodil na kynuté povidlové knedlíky do františkánského kláštera, který sousedil s jeho domem, jakou naději má Vladimír Prchlík na znovuobnovení pomníku hrdinů od Zborova, a co chtěl Adolf Branald říct knihou Převleky mého města, poslouchejte ve vltavsko-mozaikovském cyklu Tomáše Piláta Spořilovská bohéma.

Radiodokument