Mozaika – Amre Sawah (2020)

Přidal: Premek |

Leden 7, 2020

Připravila Veronika Štefanová.

Hovoří syrský dramatik, divadelní a filmový režisér a novinář Amre Sawah.

Natočeno 2020. Premiéra 7. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 4 min.).

Lit.: Štefanová, Veronika: Amre Sawah: Lidé v Sýrii nejsou svobodní. Nemůže tak být svobodné ani jejich umění. In web ČRo 3 Vltava, 7. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Syrský dramatik, divadelní a filmový režisér a novinář Amre Sawah, který žije od roku 2015 ve Francii, představil koncem minulého roku v Praze svou hru Rodinné tajemství. Jako scénické čtení byla v překladu Adama Pospíšila a Petra Felčera uvedena na 11. ročníku festivalu Nad Prahou půlměsíc.

Kdy se v Sýrii datuje nové divadelní hnutí?

Nové divadelní hnutí datujeme v Sýrii od konce 40. let dvacátého století. Charakterizovat ho z estetického, společenského nebo politického hlediska není jednoduché. Já bych ho přirovnal k nově narozenému dítěti, které se snažilo najít vlastní cestu. Pokud pomineme tradicí a náboženstvím svázanou společnost tehdejší Sýrie, duchem to bylo umění svobodné. Snažilo se neomezovat žádnými hranicemi – ani estetickými, ani myšlenkovými. Přirozeně, že tímto způsobem charakteristiku divadelního hnutí zjednodušuji. Ale abychom mohli nahlédnout na jeho podstatu, museli bychom podrobně rozebrat dobu, místo a společenskou atmosféru, ve které se utvářelo.

Které období v dějinách syrského divadla považujete za nejsilnější?

Řekl bych, že byla dvě. To první bylo už v 50. letech dvacátého století, nikoli co se týče množství inscenací, ale spíše co se týče kvality jednotlivých produkcí. Další silné období lze zaznamenat mezi devadesátými lety a rokem 2009. To bylo příznačné velkým množstvím dobrých inscenací i původních her. Nicméně neberte tento můj postřeh jako odbornou sondu. Je to jen můj osobní názor.

Která jsou syrská divadelní epicentra?

V Sýrii máme jen dvě divadla. Dříve bylo divadelních míst mnohem více. Divadlo se také hrávalo kupříkladu v kinech. Těmi zásadními divadly nejen v kontextu silných let syrského divadla byla Al-Hamra a Al-Kabbani v Damašku. Přirozeně, když mluvíme o divadelním hnutí v Sýrii, nemůžeme ho srovnávat s tím, co se v divadle děje v Evropě.

Pocházím z umělecké rodiny, která kulturu vždy ctila. Když mi bylo šestnáct, začal jsem psát a už jsem nemohl přestat. Nejdřív jsem si myslel, že se ze mě stane archeolog. Ale později převážila láska k psaní a divadlu. Přihlásil jsem se proto na divadelní a dramatický institut. A tam jsem zjistil, že v divadle a u divadla se cítím dobře, že to zkrátka byla správná volba. Tato škola byla založena v roce 1977 v Damašku. Byla institucí, která formovala novou generaci herců a hereček, stejně jako absolventy režie, dramaturgie, scénografie a divadelní kritiky. Tato škola měla na vývoj syrského divadla a dramatu jistě velký vliv v tom smyslu, že utvářela a formovala celou řadu syrských divadelních osobností. (…)

Radiodokument