Osudy – Vladimír Vavřínek 1/5 (2019?)

Přidal: Premek |

Leden 13, 2020

Rozhlasové vzpomínání historika se specializací na byzantsko-slovanské vztahy, který letos slaví devadesáté narozeniny, připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Jan Brauner.

Natočeno 2019 (?). Premiéra 13. – 17. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Lit.: Ocisková, Eva: Když badatele provází v životě štěstí. Osudy Vladimíra Vavřínka. In web ČRo 3 Vltava, 13. leden 2020 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) S historikem Vladimírem Vavřínkem mne seznámil jeho mladší kolega Václav Čermák, ředitel Slovanského ústavu Akademie věd. Bylo to krásné setkání. Vzájemná úcta, skvělá čeština, encyklopedické znalosti uváděné do souvislostí s dneškem. Slovo dalo slovo a natočili jsme posléze také vyprávění Vladimíra Vavřínka pro vltavský cyklus Osudy. I strohý výčet jeho odborných činností, dostupný na internetu, vzbuzuje upřímný obdiv. A to jsou v každém řádku obsaženy hodiny a hodiny studia, bádání, psaní, organizování.

Přečíst si mj. můžete, že vystudoval obor historie – klasická filologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, působil jako vědecký pracovník ČSAV v Historickém ústavu, v oddělení středověkých dějin, v oddělení byzantologie Ústavu dějin východní Evropy, v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská a v letech 1992–2007 ve Slovanském ústavu Akademie věd České republiky, nejdříve jako vedoucí vědecký pracovník a od roku 1998 jako ředitel ústavu. ,,Střídání” pracovišť bylo způsobeno změnami, v jejichž pozadí se skrývají politické záměry stranické. Jak Vladimír Vavřínek říká, měl štěstí. Vždy se našel někdo, kdo jej nasměroval v další činnosti.

V jeho rozhlasových vzpomínkách se tak setkáváme s řadou osobností, známých nejen odborníkům, o nichž vypráví velmi citlivě a barvitě, v kontextech společenských i soukromých. Velkou životní kapitolou V. Vavřínka je jeho třicetileté redakční působení v mezinárodním časopise Byzantinoslavica, o jehož vydávání se zasloužil T. G. Masaryk. Že i dějiny tohoto časopisu, který se udržel a obstál ve světě uznávané mezinárodní vědy, byly pohnuté, to se dá vytušit. (…)

Radiodokument