Vrány (2020)

Těmito slovy Petra Dvořáková seznamuje čtenáře a posluchače s Bárou, dvanáctiletou školačkou, jejíž příběh tvoří polovinu této útlé, leč na silné momenty vydatné knihy. Druhou polovinu vypráví její matka, věčně nespokojená s dceřiným lajdáctvím – vždyť v porovnání se starší Katuškou je Baruna prostě strašné dítě. Nevidí ale to, co Bářin učitel výtvarky: tvůrčí duši, která to může v umění někam opravdu dotáhnout.

Na necelých čtyřech hodinách poslechu rozvíjí audiokniha Vrány komorní drama jedné rodiny. Matka svým hysterickým přístupem nedává šanci mladší dceři projevit talent mimo zdi školy. Bára se vedle nepochopení potýká také s nástrahami dospívání. Ostatní členové rodiny tvoří jasný, i když mnohdy nevyzpytatelný rámec jejich skrytého souboje.

Takto niterný příběh si žádá zkušené vedení a opatrné zacházení, kterého se mu z rukou Jitky Škápíkové dostalo ve skutečně hojné míře. Bářiny monology načetla Veronika Khek Kubařová, poloviny z pohledu sebestředné a hysterické matky se ujala Andrea Černá. I když obě herečky a zkušené audioknižní vypravěčky dělí v reálném světě pouhých deset let, v této audioknize se v rolích matky a dcery perfektně doplňují.

Veronika Khek Kubařová díky svému mladistvě znějícímu hlasu načetla nejednu audioknihu, jejíž protagonistka je o poznání mladší než interpretka. Do role dvanáctileté dívky tak vklouzla lehce a uvěřitelně. Snadno přechází mezi sebejistou a zvídavou polohou do vyplašené a bojácné, právě tak rychle, jak tyto změny připravila pro Báru sama autorka.

Zato Andrea Černá se do role matky položila natolik, že už v prvním monologu nastává velká pravděpodobnost, že ji posluchač začne upřímně nenávidět a neskončí s tím do konce audioknihy. A to je přesně to, co tato role potřebovala. Autorčin záměr díky vypravěčce daleko silněji vystoupí do popředí a celý příběh tak získá ještě hrozivější nádech. Andrea Černá čte také krátké mezihry z pohledu vran, jež vyznívají daleko jemněji než ostrý hlas matky, a tak na jediné audioknize ukazuje, že zvládá více rozdílných poloh.

Melodie, které uvozují kapitoly, napjatý děj zpomalují a zvolňují. Je to však žádoucí efekt. Zejména s blížícím se závěrem totiž příběh nějaké uvolnění potřebuje. Sledování dívky, jak jde po škole na výtvarku, ještě nikdy nebylo tak napínavé. Melodie jsou navíc pokaždé unikátní, a tak dávají tušit, že si na tomto díle dal tvůrčí tým OneHotBook obzvláště záležet.

Kniha Petry Dvořákové je sama o sobě obtížně uchopitelná. Nebylo by to snadné čtení, ale toto audioknižní provedení Vrány posouvá mezi díla nezapomenutelná.