O knihách s knihovnicí – Pohled na Babičku Boženy Němcové v 21. století (2020)

Přidal: Premek |

Únor 4, 2020

Připravil Filip Černý.

Hovoří knihovnice Husitského muzea v Táboře Monika Vlasáková.

Natočeno 2020. Premiéra 2. 2. 2020 (ČRo České Budějovice, 10 min.).

Lit.: Poláková, Andrea – Černý, Filip: Babička Boženy Němcové je jako povinná četba na druhém stupni úplně nevhodná, říká knihovnice. In web ČRo České Budějovice, 2. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 200 lety, 4. února 1820, se narodila spisovatelka Božena Němcová. Její nejslavnější román Babička je ale dnes poměrně rozporuplnou položkou v seznamech povinné četby na druhém stupni základních škol.

Vztah dnešních dětí ke starší české literatuře podle Moniky Vlasákové, knihovnice Husitského muzea v Táboře, ilustruje například facebookový příspěvek jednoho školáka, který na svých stránkách zveřejnilo Muzeum Boženy Němcové.

„Školák psal, že to je ještě horší, než čekal. Kniha se mu nelíbila, protože postrádá napětí, není tam nic zajímavého, je zastaralá. Jediné, co mu přišlo zajímavé, byl život Viktorky, a jak chlapce Mílu odveleli na vojnu,“ popisuje.

„Ve mně to zanechalo dojem, že Babička je pro věkovou skupinu od deseti do patnácti let úplně nevhodné čtení. Je laděna do pohádkova a idealizovaně. Myslím, že by bylo vhodné nabídnout ji dětem mladším, protože ty jsou ještě schopné přijmout idylu a pohádkovost bez výhrad, a pak až starším čtenářům na středních školách, kteří jsou schopni dobrat se toho jádra, proč je to klasika,“ komentuje Monika Vlasáková.

Babička v čínštině i bangladéštině

První vydání Babičky vyšlo v roce 1855. Kniha byla populární už tehdy, protože rezonovala s dobou národního obrození a snahou o znovuoživení české řeči a národa.

Sama Božena Němcové se podle Moniky Vlasákové při psaní této knihy vyrovnávala se smrtí svého syna Hynka. „Vypsala se z toho svými vzpomínkami na babičku a dětství, které zidealizovala. Dneska se vedou polemiky, jestli je to na pomezí realismu a romantismu, nebo mimo veškeré škatulky, ale já myslím, že důležité je vzít si z toho něco, co zasáhne každého z nás. Myslím, že ta podstata dobroty a prostoty života na venkově v člověku zůstane,“ dodává.

Do současné doby vzniklo více než 300 vydání Babičky v češtině a román byl přeložen do téměř 30 cizích jazyků. „Třeba i do esperanta a z něj se údajně Babička dostala do čínštiny, japonštiny a dokonce bangladéštiny. Ač je to téma ryze české, zaujalo i čtenáře v cizích zemích,“ připomíná Monika Vlasáková. (…)

Radiodokument