Balanc – Léčba smíchem (2020)

Přidal: Premek |

Únor 4, 2020

Je radost ze života vrozená, nebo se dá naučit? Kolikátí jsou Češi a Češky na žebříčku štěstí? Proč je smích nakažlivý a jak vyměnit naučenou bezmoc za optimismus? Připravil Petr Bouška.

Hovoří Petr Fridrich, lektor jógy smíchu, který si říká smícholog .

Natočeno 2020. Premiéra 4. 2. 2002 (ČRo Rádio Wave, 23 min.).

Lit.: Bouška, Petr: Myslíte si, že jste od přírody nešťastní? Štěstí lze posilovat a trénovat, třeba smíchem. In web ČRo Radio Wave, 4. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Klasická psychologie se od svého vzniku zabývala vším, jen ne pozitivními tématy. Pokud nemáte problém, není důvod ho řešit,“ vysvětluje v Balancu Petr Fridrich, lektor jógy smíchu, který si říká smícholog a zabývá se mimo jiné i pozitivní psychologií. I když je tendence ke spokojenosti vrozená, lze se ji učit a posilovat. Jedním ze způsobů je smích, i když nás zrovna nic nerozesmálo.

Psychologie se zaměřovala na problémy, na onemocnění, duševní poruchy. Na to, co nefunguje. Pozitivní psychologové hledají pozitivní strategie, pozitivní emoce, silné stránky člověka.

„Pokud je člověk vystaven negativní situaci, kterou nemůže ovlivnit, tak si vytvoří jakýsi vnitřní program – naučenou bezmoc,“ parafrázuje Petr Fridrich zakladatele pozitivní psychologie Martina Seligmana. Pocit, že nic v životě nemůže ovlivnit. Existuje také naučený optimismus, schopnost zaujmout pozitivní postoj k tomu, co se děje. Nejde být neustále radostný a smát se. Když bude optimismus fungovat jako závoj, kterým budeme zakrývat problémy, obrátí se nakonec proti nám. Ale v mnoha situacích máme možnost volby a nemusíme reagovat automaticky tak, jak jsme byli naučeni. Zkrátka, jak tweetoval britský komik Ricky Gervais: „Dokážete-li se smát tváří v tvář nepřízni osudu, máte vystaráno na celý život.“

„Smích je fyzická aktivita, můžeme se smát bez důvodu a smích cvičit.“ Můžeme hledat pozitivní reakci na negativní podmět. Stačí se pousmát, i tváří v tvář špatné zprávě. Dokonce i malý úsměv pošle signál do mozku a tím se náš mentální stav změní. Že na první pohled nemáme důvod se smát, je jedno. Okamžik pousmání pak může vytvořit jakousi výhybku a celá naše reakce může být svobodnější a pozitivnější. Smích může být také obranná strategie nebo reakce na stres a napětí. I ve vážné situaci se máme chuť rozesmát. (…)

Radiodokument