ArtCafé – Hlas jako identita (2020)

Přidal: Premek |

Září 23, 2020

Jak pracovat se ztrátou hlasu a identity? Jak uchopit prožívání afatiků? Agáta Hrnčířová si bude povídat s tvůrci hudebně-divadelní inscenace a současně rozhlasové hry Nauka o afázii: režisérkou Katharinou Schmitt a skladatelem Michalem Ratajem. Jejich dílo odkrývá toto téma ve vztahu mezi ne-mluvící a mluvící postavou. Do diskuze přispěje i psycholožka Kateřina Kejřová. Hudbu vybírá Anna Ribanská.

Hovoří psycholožka Kateřina Kejřová, Katharina Schmitt a Michal Rafaj.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.; 45 min.).

Lit.: Hrnčířová, Agáta: Afázie jako nalezení nové identity. Jak pracovat se ztrátou řečových schopností? In web ČRo 3 Vltava, 24. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Řeč je základním prvkem lidské identity. Co se děje, když ji ztratíme? O ztrátě řeči způsobené poškozením mozku vypráví i nová rozhlasová hra Nauka o afázii.

Afázií, tedy poruchou komunikace projevující se ztrátou či poškozením řeči, se zabývá režisérka Katharina Schmitt a hudební skladatel Michal Rataj. Téma, které úzce souvisí s pojetím lidské identity, zpracovali v hudebně-divadelní inscenaci a rozhlasové hře s názvem Nauka o afázii. Dramaturgický rámec tvoří situace mezi ne-mluvící a mluvící postavou, které vyústí v širokou paletu různých hlasových projevů: od zpěvu přes sprechgesang a šepot až po mluvení a řev.

Skladatel Michala Rataj k obecnému tématu schopnosti komunikovat podotýká, že i hudba je určitým typem komunikace. „V rozhlase, kde komunikujeme jenom zvukem, se najednou stalo obrovským tématem, jak to udělat, abychom slyšeli něco, co slyšet není,“ dodává k práci na tématu Rataj.

Jako pro skladatele pro mě bylo klíčové nalézt cestu k pacientce, kterou nemůžeme slyšet. Skrývá to v sobě velký paradox, notabene v rádiu. Michal Rataj (…)

Režisérku Katharinu Schmitt zajímá výzkum lidského vnímání, téma sleduje přes patologii postav. Na fyzickém nebo psychologickém projevu postav hledá místo, které je křehké a zranitelné. „Hlavním tématem Nauky o afázii je výzkum. Jde o psychiku ženy, která je virtuózní zpěvačka a přestane zpívat. Je to můj a Michalův výzkum, který se posléze stane výzkumem posluchačů či diváků,“ vysvětluje Katharina Schmitt. A dodává, že takový typ výzkumu považuje za jeden z klíčových úkolů režisérů a herců.

Každá epocha se podepisuje na tom, jak lidská těla fungují, jak myslí, jak se rozpadávají a jak mluví. Katharina Schmitt

O afázii můžeme mluvit i jako o zrodu nové identity. Psycholožka Kateřina Kejřová pracuje s afatiky a pomáhá jim nacházet nové formy komunikace a způsoby, jak vyjádřit jejich pocity. „Jako terapeutka můžu být u toho, ale nikdy nemůžu tlačit na zrod nového já. Motivace musí být vždycky uvnitř,“ říká Kateřina Kejřová a odkazuje i na příklad z rozhlasové hry Nauka o afázii, kde zpěvačka nachází nový komunikační prostředek v tanci.

Dvě binaurální rozhlasové hry Nauka o afázii i Spánkové křídlo Adelaide Carpenterové, které vznikly ve spolupráci režisérky Kathariny Schmitt a skladatele Michala Rataje, si můžete poslechnout na webu českého rozhlasu Vltava.

Radiodokument