Duch Děvky 1/10 (2009)

Přidal: Přemek |

Říjen 2, 2009

Norman Mailer. Dramatizace Jan Kolář. Dramaturgie Jana Paterová. Režie Markéta Jahodová.

Osoby a obsazení: Harry Hubbard (Jan Hartl), Kittredge (Lucie Štěpánková), Hugh Montague, zvaný Děvka (Václav Postránecký), Cal (Ladislav Frej), Rosen (Vladimír Dlouhý), 1. instruktor (Zdeněk Maryška), 2. instruktor (Libor Žídek), policista / číšník (Pavel Batěk), John Fitzgerald Kennedy (Jan Šťastný), Smith (Jaroslav Vlach), Masarov (Miroslav Krobot), Dulles (Josef Somr), Chloe (Naďa Konvalinková), Burns (Stanislav Oubram), Porringer (Vladimír Kratina), Sally (Valérie Zawadská), Buttler (Martin Stránský), Schneider (Bořivoj Navrátil), Harvey (Martin Štěpánek), Sonderstrom (Zdeněk Rumpík), Dorothy Huntová (Kristýna Frejová), Follichová (Miroslava Hozová), servírka (Daniela Bartáková), hlášení na letišti (Veronika Körner-Beneš), generál (Otakar Brousek), Hoover (Michal Pavlata), Jane (Eva Čechová), Fuertes (Petr Dohnal), Modene (Klára Cibulková), Hunt (Ladislav Mrkvička), Otis (Jaroslav Someš), Kubánec (Pablo Lloréns), agent (Jan Hyhlík), McCone (Pavel Soukup), paní Lowentalová (Blanka Bohdanová), Cubela (Igor Bareš), letuška (Luďa Marešová), dealerka (Lenka Krobotová), reportér (Vladimír Fišer), pohraničník (Ilja Lemeškin), taxikář (Anton Kajmakov), pokojská (Halina Ljubka), vekslák (Alexandr Minajev) a ohlášení (Jan Foll).

Natočeno 2009. Premiéra první části 29. 11. 2009 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h.; 1 díl cca 60 min.).

Pozn.: Za tuto roli (a za četbu z románu Jakuba Arbese Svatý Xaverius) byl Jan Hartl nominován na Neviditelného herce 2010.

Lit.: Paterová, Jana: Tajný rukopis Omega. In Vltava 3/2009, s. 4 (anotace + rozhovor s režisérkou). – Cit.: Na nedělní dopoledne připravuje Literárně-dramatická redakce stanice Vltava nový desetidílný seriál. Na motivy dvoudílného románu amerického autora Normana Mailera ho napsal dramatik a novinář Jan Kolář, který už má na svém kontě dva úspěšné seriály s podobnou tematikou, McEwannova Nevinného a Hostovského Půlnočního pacienta. Také Mailerův Duch děvky nemá nic společného s příběhy lehkých žen, jak by snad název napovídal, ale týká se jako v předešlých případech špionáže. Tentokrát jde o dílo skutečně rozlehlé, zachycuje období studené války od padesátých do konce osmdesátých let.

Přesto, že hlavním hrdinou knihy je jeden z nejzkušenějších a nejdůležitějších pracovníků CIA, charismatický Hugh Tremont Montague – krycím jménem Děvka – jde zde vlastně o osobité, otevřené a upřímné memoáry jiného, řadového příslušníka CIA, Harryho Hubbarda. Ten vypráví Děvkův i svůj profesní a osobní příběh na pozadí reálných historických událostí dvacátého století, a proto se zde setkáme i se skutečnými postavami, jako je například Allan Dulles, William Harvey, E. Howard Hunt nebo John F. Kennedy, a octneme se spolu s ním v různých zemích i světadílech v obtížných krizových situacích.

Harry, slušný hoch z dobré rodiny, nastupuje do Firmy (ostatně je zde angažován i jeho otec a jeho pozdější žena Kittredge) a stává se součástí spletitých špionážních her zpravodajských služeb, což dlouho chápe jako určité „ideologické“ poslání, aby nakonec uzavřel svůj vztah s geniálním, prací posedlým a nedostižitelným Montaguem a hodně překvapivě vyřešil i svůj vlastní osud ve Firmě. Svou roli v tom hraje i tajný rukopis Omega…

Norman Mailer, který zemřel před dvěma lety, bývá označován za svědomí Ameriky. Často kritizoval americkou politiku, patřil mezi vehementní odpůrce války ve Vietnamu i v Iráku, sám se pokoušel dvakrát stát starostou New Yorku. I přes svou politickou angažovanost byl však především spisovatelem se širokým záběrem (napsal 32 knih, od biografií až po prózu o přistání člověka na měsíci), který ve svých dílech uplatňoval spolu s Trumanem Capotem a Tomem Wolfem postupy tzv. nového žurnalismu. Dvakrát obdržel Pullitzerovu cenu. Proslavil se už svým prvním románem Nazí a mrtví, v němž zúročil vlastní válečnou zkušenost z bojů v Tichomoří. Spolu Hellerovou Hlavou XXII je považován za nejlepší válečný román všech dob. Mailer byl označován za špičkového reportéra, měl nesmírný přehled a o tématu nepsal bez důkladného studia materiálu. To se týká také Ducha děvky, kde se objevují i fakta do té doby nedostupná, a proto tato jeho autorská fikce působí „reálněji než samy dějiny“. Román nemá nic z obvyklých atributů špionážního žánru, od oblíbených komerčních thrillerů je na hony vzdálený, přesto jde o dílo strhující a plné napětí. Navíc Mailer dokáže svůj pohled do zákulisí zpravodajských služeb filozoficky povýšit a dát mu až mystický rozměr.

Už po druhé se s autorskou prací Jana Koláře potkává režisérka Markéta Jahodová.

Jak se vám s Janem Kolářem spolupracuje?

Režírovala jsem už jeho adaptaci románu Egona Hostovského Půlnoční pacient. Stejně jako tehdy ani nyní se neobjevily žádné známky nesouladu. Pokud jsem měla v textu nějaké pochybnosti, vždy je pozorně a s pochopením zvažoval a vždy jsme došli ke kompromisnímu řešení. Jan Kolář je autor, který má velmi přesnou
představu o tvaru inscenace, jejím hudebním vybavení. Hudba není jen stavebním, interpunkčním, emotivním prvkem, ale otvírá dobovou atmosféru, působí i jako dramatický prvek, vytváří kontrasty, ironické posuny. Část skladeb zapůjčil Jan Kolář ze svého bohatého archivu. Je příjemné, že svoji představu realizace chápe jako návrh a rád a se zaujetím o něm diskutuje. Z dialogu s ním vzniká pocit samozřejmého spoluvytváření a to je vždycky radost.

Jaký je váš vztah ke špionážní tematice?

Musím přiznat, že špionážní literatura mne nikdy nijak nelákala. Ani v době, kdy jsem četla všechno, co mi přišlo pod ruku. O filmech lze říci totéž. Když o tom dnes přemýšlím, asi mě podvědomě odrazovalo to, že je to oblast lidské činnosti, jejíž prazáklad je zrada. Špion je člověk placený za podvádění. Mailerův Děvka, tento Bůh klamu, jmenuje s lehkou nadsázkou a uštěpačným úsměvem dvě hlavní podmínky špionáže: totální podezírání všech a všeho a absolutní cynismus.
Jeho „Čarodějův učeň“ Hubbard, mladý idealista, který vidí v práci v CIA každodenní zodpovědnou péči o bezpečnost vlasti, je nepatřičný, odsouzený v tomto hájemství falše k deformaci ducha a nevratné prohře. Tak jsem přečetla Ducha Děvky Normana Mailera a tak jej inscenuji. Je to hluboce poučená sonda do
práce CIA během 28 let, sahající od skutečných historických fakt k velmi pravděpodobné fikci osudů jejích agentů. Je to obraz praktik jedné ze špionážních organizací, jimiž je protkaná planeta země. Vždy bude mít smysl připomínat lidem hry o moc a majetek, které se pokrytecky schovávají za vlastenecké ideály.
A v tomto pojetí špionážní tematiky nacházím svoje téma.

Seriály