Antologie černého humoru 1/3 (2021)

Přidal: Premek |

Březen 29, 2021

O´Henry (1), Auguste Villiers de l´Isle Adam (1), Joris Karl Huysmans (2), Charles Baudelaire (2), Alphonse Allaise (3), Raymond Roussel (3). Texty z proslulé Antologie černého humoru francouzského spisovatele a surrealisty André Bretona. Černý humor podle něj znamená pro ducha stejnou osvobozující sílu, jako ty nepůsobivější básnické obrazy. Překlad Petr Tesař, Michal Novotný, Miroslav Drozd a Josef Heyduk. Připravila Petra Hynčíková. Režie Jakub Doubrava.

Účinkují Přemysl Rut a Zdeněk Hruška.

Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 29. – 31. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 2. dílu 8. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 2. – 4. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Obsah: 1. O´Henry: Když auto čeká, Villiers de l´Isle Adam: Ubíječ labutí (28 min.). – 2. Joris Karl Huysmans: Na rejdě, Ve společné domácnosti – Charles Baudelaire: Mizerný sklenář – 3. Alphonse Allaise: Radosti léta – Raymond Roussel: Africké dojmy.

Lit.: Hynčíková, Petra: André Breton: Antologie černého humoru. Krutá legrace nejen v povídkách Charlese Baudelaira a O. Henryho. In web ČRo 3 Vltava, 29. březen 2021 (článek). – Cit.: Černý humor znamená pro ducha stejnou osvobozující sílu jako ty nepůsobivější básnické obrazy a poskytuje nám „slast“, věřil francouzský spisovatel a surrealista André Breton. Texty z jeho proslulé Antologie černého humoru uvádíme ve vltavské řadě Povídka. (…)

Když se řekne „černý humor“, jen málokdo si uvědomí, že tento termín uvedl do našeho slovníku surrealista André Breton. Povahu tohoto typu humoru vyložil ve své Antologii černého humoru. Ve Francii v předvečer války ji vichistická cenzura zakázala, takže čtenářské pozornosti se jí dostalo až po válce. Za definitivní ji pak Breton prohlásil v doplněném vydání v roce 1966.

Breton vyzdvihuje černý humor jako hodnotu, která si podřizuje hodnoty ostatní. Je principem výjimečného intelektuálního obcování na vysoké úrovni. Černý humor se dotýká samé hranice lidského chápání. Je proto tendence ho zbožšťovat, ale téměř nemožné definovat. Breton staví proti sobě objektivní humor – zábavu, jež po nás stéká, zatímco černý humor nám poskytuje „slast“.

Dokumentuje to výběrem z pětačtyřiceti autorů velice různorodých poetik. V jednom svazku se tak sešly texty Johnatana Swifta, Franze Kafky, Arthura Rimbauda nebo Hanse Arpa či O’Henryho. Každému z nich přitom věnoval André Breton v knize osobitý medailonek s charakteristikou. Rozhlasový výběr z Antologie nabídne povídkové texty šesti autorů. (..)

Povídky