Pospa (2021)

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Klára Hanáková.

Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 6. 11. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk  (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 33 min.).

Pozn.: Literárně-publicistický magazín Zelný rynk přináší rozhovor s autorkou knihy Pospa… Životní a umělecká dráha režiséra Zdeňka Pospíšila. Tvůrce legendární inscenace Balada pro banditu patřil spolu s Evou Tálskou a Peterem Scherhauferem k prvním absolventům obnoveného oboru režie na JAMU, ale i k zakladatelům Divadla Husa na provázku a jeho Dětského studia a ke zdejším kmenovým režisérům. Publikace se zabývá i jeho prací ve švýcarském exilu a působením v Hudebním divadle v Karlíně po roce 1989. Zazní i ukázka z knihy, která vypráví o jeho dětství v Brně-Žabovřeskách.  (anotace)

Lit.: Blažejovská, Alena: „Střílel do vzduchu, aby všechny neustále motivoval“ – vyšla kniha o režisérovi Zdeňku Pospíšilovi. In web ČRo Brno, 5. listopad 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tvůrce Balady pro banditu patřil s Evou Tálskou a Peterem Scherhauferem k prvním absolventům obnoveného oboru režie na JAMU a zakladatelům Divadla Husa na provázku. Monografii mu věnovala Klára Hanáková.

Co přivedlo vedoucí Nakladatelství JAMU Kláru Hanákovou k výzkumu, jehož výsledkem je bezmála pětisetstránková kniha Pospa…? Režisérem Zdeňkem Pospíšilem (1944-1993) se začala zabývat v roce 2009, kdy se s kolegy na JAMU rozhodli prozkoumat tvorbu brněnských studiových divadel v 70. a 80. letech. Autorka tehdy analyzovala inscenaci Na Pohádku máje. „Posléze jsem spolupracovala s Petrem Oslzlým na knize, která byla věnována Divadlu na provázku od roku 1972, kdy se divadlo profesionalizovalo, až do roku 1980, což byl shodou okolností rok, kdy Pospíšil emigroval do Švýcarska,“ vysvětluje Hanáková. Už tehdy se zrodil nápad na monografii o Zdeňku Pospíšilovi, která by zahrnovala i jeho švýcarskou éru a porevoluční působení v Hudebním divadle v Karlíně.

Monografie vypráví příběh životní a umělecké dráhy Zdeňka Pospíšila, ale je i katalogem jeho inscenací. Autorka čerpala zejména z archivu Divadla Husa na provázku a archivu Národního divadla Brno, protože sem bylo studiové divadlo od roku 1978 administrativně přičleněno. „Vycházela jsem i z Pospíšilovy pozůstalosti, která se nachází u jeho poslední partnerky Lenky Loubalové,“ vypočítává Hanáková. Pozůstalost poskytla cenné prameny o Pospíšilově působení ve Švýcarsku, v Hudebním divadle v Karlíně i ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. „To je velmi vzácné, protože zdejší archiv vzal zasvé při velkých povodních v roce 1997.“ Posloužily i osobní archivy pamětníků a Oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně, Divadelní ústav v Praze a Národní digitální knihovna. (…)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)