Barvínek – Příští stanice: Antarktida (2022)

Přidal: Premek |

Leden 11, 2022

Připravily Veronika Fráňová a Gabriela Pechová.

Hovoří Veronika Fráňová, Gabriela Pechová a Pavel Kapler.

Natočeno 2022. Premiéra 11. 1. 2022 (Rádio Proglas, 16:00 h.). Repríza 18. 1. 2022 (Rádio Proglas, 11:00 h.).

Lit.: Minárová, Štěpánka: Příští stanice: Antarktida. Pořad v souvislostech. In web Rádio Proglas, 11. 1. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Rozprostírá se kolem jižního pólu, je suverénně nejchladnějším kontinentem, přičemž ledové masy pokrývají nejen její povrch, ale i moře kolem. Její podnebí je natolik drsné, že ji neobývají žádní lidé, jedinou výjimku tvoří vědecké týmy z celého světa, které tu pracují na výzkumných projektech. Taková je Antarktida. A jaká je Antarktida z pohledu českého polárníka Pavla Kaplera uslyšíte v ledově laděném Barvínku v úterý 11. ledna od 16 hodin.

Jak se k expedicím na Antarktidu dostal? Jak moc je tým vědců odkázán za základně sám na sebe? A existuje nějaké desatero polárníka?

Po stopách norského polárního badatele Roalda Amundsena jsme se vydali s Pavlem Kaplerem, vědcem Masarykovy univerzity a vedoucím výpravy výzkumných misí v Antarktidě. „V Antarktidě máme dvě české stanice; vědecká stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, druhá Eco-Nelson je ve formě tzv. přístřešku na ostrově Nelson, zde vědci bydlí pod stanem“, vysvětluje Pavel Kapler, který osobně navštívil Antarktidu již děvětkrát. A právě u první zmiňované stanice byl náš host léta správcem. Dnes se již o provoz stanice starají technici, ale Pavel na dobu, kdy pomáhal udržovat její chod a byl tzv. „domovníkem Antarktidy“, podle svých slov rád vzpomíná. „Teď se věnuji především manažerské činnosti a mým úkolem je zajistit finanční prostředky pro to, aby vědci mohli do Antarktidy odjet“, dodává s úsměvem.

A že pobyt v Antarktidě není mnohdy žádný med! V její kontinentální části se teplota měřitelná přístroji v extrémních případech pohybuje v zimě pod -80 °C. Naopak nejvyšší teplota kolem +20 °C byla naměřena docela nedávno, a to v únoru 2020. „V minulosti nebylo nic takového pozorováno. Vpády teplého vzduchu do antarktického prostoru jsou čím dál častější. Přestože takovéto ojedinělé výkyvy nemůžeme brát jako důkaz nějaké klimatické změny, tak vědci už dnes nepochybují o tom, že s klimatem se něco děje“, vysvětluje Pavel a dodává, že právě klimatická změna je hlavním bodem současných výzkumů v Antarktidě, která mimo jiné představuje největší světovou zásobárnu sladké vody.

Vydejte se spolu s Barvínkem za obyvateli bílých antarktických plání: tuleni, tučňáky, velrybami nebo třeba za chaluhami antarktickými. Ale pozor! Připravte se na to, že ledního medvěda na zde jistojistě nepotkáme, jak se někteří z nás mohou mylně domnívat. (…)

Radiodokument