Zločiny staré Plzně a okolí 1/40 (2021-2022)

Přidal: Premek |

Leden 12, 2022

Vraždy, křivdy, ale někdy i poněkud bizarní půtky nás přenesou do starých časů, ale i do poměrně nedávné historie. Připravila Kateřina Dobrovolná.

Hovoří ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2021-2022. Premiéra 1. dílu 11. 1. 2022 (ČRo Plzeň, 11:35 h.); 4. dílu 1. 2. 2022 (ČRo Plzeň); 8. dílu 2. 3. 2022 (ČRo Plzeň, 4 min.); 21. dílu 14. 6. 2022 (ČRo Plzeň, 5 min.); 26. dílu 14. 9. 2022 (ČRo Plzeň, 5 min.); 36. dílu 29. 11. 2022 (ČRo Plzeň, 5 min.) v cyklu Dopolední vysílání. Repríza květen – červen 2023 (ČRo Plzeň).

Obsah: 1. Na šest zmařených mladých lidských životů můžete vzpomenout, až půjdete Koterovskou ulicí – 2. Výprask od faráře lazebník asi nečekal - 3. Doudlevecká přestřelka: Na místě dva mrtví a jeden raněný – 4. Věznění na Borech v 19. století: Meditace, literatura, ale i šílenství a smrt – 5. Radnický starosta byl rebelem i po smrti - 6. Travička Barbora vraždila na jižním Plzeňsku – 7. Zastřelená posádka a auto ukryté na hřbitově. Scény jak z akčního filmu zažila Plzeň na Rokycanské – 8. Hoďte ji dolů, potvoru! Oběste ji! Dejte ji na lucernu! – 9. S dítětem v náručí utekla před ručiteli do mrazivé noci – 10. Drancování se trestá smrtí! Ani tento nápis je nezastavil – 11. Vrah s přezdívkou Šereda měl být odporného vzhledu a idiotského vzezření – 12. Skončila s průstřelem hlavy, když zavírala okno – 13. Znásilněna a zabita. Místo zvané U Barušky se nyní dočkalo vysvěcení – 14. Samé zatýkání a výprasky. Libákovičtí sedláci si užili svoje – 15. Karel Zajíček byl celebritou borské věznice – 16. Na západě Čech žili na počátku 16. století dva nebezpeční opovědníci – 17. Plzeňští maturanti stříkali kyselinu na záda německých vojáků – 18. Čarodějnice z Přešticka byly vězněny na Roupově i v merklínské tvrzi – 19. Tohle se nepovedlo: Roztrhaná těla byla rozmetána v okolí modlitebny – 20. Měl hospodáře zbít, koněm po něm šlapat a umrlého nechat. To je zlomek deliktů vladyků Snopovských - 21. Mařko, vstávej, volal hospodář. Děvečka ale ležela ve své komůrce na podlaze zavražděná kosou – 22. Místním se od zdejšího mordu kosou říká Kosičkáři. Ti si tak pojmenovali vlastní pivo – 23. Právě tady probíhal proces s Vlajkaři – 24. Hrůzný nález pod Radyní: Na svahu ležely dvě zmrzlé mrtvoly – 25. Kráva na dně studny a shánění dynamitu. Co se dělo na Prusinách? – 26. Mlátili učitele i děti. Takový začátek školního roku nikdo z českých obyvatel nečekal – 27. Roubal rád používal automobily zavražděných obětí – 28. Ostatky šlechtice se koupou v hrobce chválenického kostela dodnes a tvoří žlutohnědou kaši – 29. Půvabné místo s výhledy do kraje pamatuje vraždu mladé dívky – 30. Mrtvé krysy na dně studny jako vyvrcholení sousedských sporů – 31. Dramatické okamžiky na Koterovské návsi inspirovaly tvůrce Četnických humoresek – 32. Četník viděl, jak se k němu z podkroví spouštějí nohy – 33. Během loupeže si vyzul boty a začal hrát na housle – 34. Pod vlivem kouzel opustila manžela a dvě děti, milenec ji nakonec zpohlavkoval – 35. Dav rozzuřených žen vtrhl na úřad a lynčoval úředníky – 36. Na hlavě musela mít bednu vycpanou hadry a v ústech kovovou trubičku pro přívod vzduchu – 37. Krkavčí matka spláchla dítě do záchodu. Našli jej zabořené ve výkalech – 38. Chlapce si vzali ze sirotčince, aby jej následně ubili k smrti – 39. Zapálili si dům kvůli pojistce. Shořelo i sedmnáct okolních stavení – 40.

Lit.: Dobrovolná, Kateřina: Zločiny staré Plzně a okolí. In web ČRo Plzeň, 11. leden 2022 (anotace). – Cit.: Kriminální případy a nejrůznější aféry Plzeňska z dob minulých přináší každé pondělí v 11:35 Kateřina Dobrovolná. Vyslechneme mnohdy zapomenuté příběhy, a to jak ty několik staletí staré, tak některé i ze století minulého. Vraždy, křivdy, ale někdy i poněkud bizarní půtky nás přenesou do starých časů, ale i do poměrně nedávné historie. (….)

Lit.: Dobrovolná, Kateřina: Šest zmařených lidských životů dodnes připomíná pamětní deska v Plzni na Koterovské. In web ČRo Plzeň, 11. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ke konci první světové války se přímo v Plzni odehrála tragédie. Tragédie, která byla v důsledku naprosto zbytečná. Došlo k ní 21. června roku 1918 na Koterovské třídě.

To osudné odpoledne stál na rohu Barrandovy ulice a Koterovské třídy před pekařstvím Františka Šollara nákladní automobil s moukou. „Tato mouka byla určena k tomu, aby se z ní upekl chléb a pečivo. Jenže Plzeňané už byli nesmírně neklidní, jelikož již dlouhodobě nedostávali dávky potravin, na které měli nárok, nebylo prostě kde brát. Hladoví lidé tak drancovali obchody, přepadávali povozy s moukou a rabovali, kde se dalo. Chtěli prostě přežít,“ řekl na úvod ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.

Muži byli tehdy v práci a starost o jídlo tak ležela především na ženách a dětech. „21. června se na tomto místě sešlo zhruba 300 lidí, kteří se snažili automobil s moukou rozkrást,“ sdělil Řeháček. Četníci a vojáci měli za úkol tomu za každou cenu zabránit. Přehradili tedy Koterovskou ulici.

„Vojákům tehdy velel dvacetiletý poručík Oskar Würfel, plzeňský rodák. Měl na povel 15 maďarských vojáků, kteří k Plzni a Plzeňanům neměli vůbec žádný vztah. Würfel nechal zastavit dav střelbou. Jestli tam byla nějaká provokace ze strany lidí, to je otázka. Údajně jeden z vojáků předtím uklouzl a padl na zem, ale zřejmě skutečně pouze sám uklouzl, takže k žádnému zásahu demonstrujících nedošlo. V tak vyhrocené situaci je ale každá takováto záležitost jiskrou, která zažehne požár,“ popsal smutné okamžiky ředitel archivu.

Lit.: Dobrovolná, Kateřina: Věznění na Borech v 19. století: Meditace, literatura, ale i šílenství a smrt. In web ČRo Plzeň, 1. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co má s plzeňskou věznicí společného takzvaná Omladina?

Věznice byla v Plzni na Borech postavena roku 1878. O přibližně 20 let později „hostila“ krom jiných i některé odsouzené členy vykonstruovaného hnutí Omladina.

„Tenkrát vznikla jako jedna z nejmodernějších staveb v Evropě, která splňovala všechny tehdejší požadavky na trestnice pro muže. Plzeňané ji budou znát, jedná se o typickou a nezaměnitelnou stavbu – pentagon. Říká se jí také Hotel Hvězda,“ řekl na úvod ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.

21. února 1894 probíhal v Praze velice ostře sledovaný proces s takzvanou Omladinou a právě v tento den byl vyhlášen rozsudek. „Před soudem tehdy stálo 76 mladých lidí obviněných na základě lživých svědectví a výpovědí policejních konfidentů z velezrady, tajného spolčování, urážky císaře a tak dále. To vše bylo pomstou za aktivity mladých pokrokových politických aktivistů, proto tedy Omladina, kteří se snažili o zavedení všeobecného hlasovacího práva a například také většího národnostního práva pro Čechy v rámci zkostnatělé Habsburské monarchie,“ sdělil ředitel archivu. (…)

Lit.: Dobrovolná, Kateřina: Hoďte ji dolů, potvoru! Oběste ji! Dejte ji na lucernu! In web ČRo Plzeň, 2. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Náměstí Republiky v Plzni bylo 17. května roku 1919 v obležení tisíců nadšených Plzeňanů, kteří se těšili na historicky první návštěvu československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ne všichni obyvatelé města však sdíleli toto nadšení, zejména ne pak zdejší početná německá menšina.

Incident, který se v ten den odehrál, souvisí s domem čp. 27 na náměstí Republiky. Ten byl tehdy, a dodnes je, lékárnou. V domě tenkrát žila Paulina Kalserová, vdova po známém lékárníkovi. „Zrovna ve chvíli, kdy vjížděl prezidentův průvod na náměstí, v prvním patře tohoto domu někdo s hlukem zavíral okna a stahoval žaluzie. Svědci zahlédli drobnou ženskou postavu, kterou později určili právě jako Kalserovou,“ uvedl ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček, který dále pokračoval:

„Byla to Němka, tehdy jí bylo padesát sedm let a vědělo se o ní, že Čechy příliš v lásce nemá. V době války se k nim nechovala úplně pěkně, a podle některých svědků volala při tom zavírání oken a stahování žaluzií „hanba Československé republice a Masarykovi“. Ale možná také ne. Podezření však stačilo, fámy žily vlastním životem a po odjezdu prezidenta Masaryka si radikální česká ulice šla s Kalserovou vyřídit účty.“ (…)

Lit.: Dobrovolná, Kateřina: Znásilněna a zabita. Místo zvané U Barušky se nyní dočkalo vysvěcení. In web ČRo Plzeň, 4. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 28. září roku 1911 došlo ke znásilnění a zavraždění mladičké dívky. Stalo se tak v lese Vysoká u Dobřan. 26. března roku 2022 došlo za účasti veřejnosti k vysvěcení místa.

„Služka z hájovny Barbora Koskubová šla nakoupit ovoce do vesnice a delší dobu se nevracela. Lesní v lese narazil na štěkajícího toulavého psa, kterého zastřelil. Bylo mu divné, proč pes tak strašlivě štěkal, tudíž se šel podívat, co se děje, a našel pobodanou a pořezanou dívku, kterou znal. Ukázalo se, že vrahem byl potulný brusič. Ten dostal 6 let těžkého žaláře, protože byl mladistvý. Část trestu mu odpustil prezident Masaryk při amnestii. Předpokládá se, že šlo o vraždu z vilnosti,“ popsal tragický příběh starosta města Dobřany Martin Sobotka, který dále pokračoval:

„Jelikož se jednalo o mladičkou dívku a lidmi to tehdy hodně otřáslo, byl vybudován pomníček. Nějakou dobu zde pomníček stál, ale protože je to v lese a padají tady stromy, byl poničen při těžbě. Město Dobřany jej v rámci svého plánu obnovit všechny drobné sakrální památky v okolí opravilo. Nadšenci ze sousedních Hradčan a myslivci, kteří byli iniciátory obnovy pomníku se sešli, aby odhalili opravený pomníček, který tady již nějakou dobu stojí. Na pomníku najdeme fotografii zavražděné a také holubici.“ (…)

Lit.: Dobrovolná, Kateřina: Mařko, vstávej, volal hospodář. Děvečka ale ležela ve své komůrce na podlaze zavražděná kosou. In web ČRo Plzeň, 14. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V noci ze 16. na 17. září roku 1927 došlo ve Šťáhlavicích na jižním Plzeňsku k brutální vraždě mladé dívky Marie Štěpánkové. Ta byla nalezena u domu čp. 16 na návsi i s vražedným nástrojem – kosou. Tento příběh se stal dokonce předlohou pro natočení jednoho dílu známého televizního seriálu.

Marie pocházela z velice chudé rodiny z osady Kocanda u Chaloupek nedaleko Komárova ve středních Čechách. Později odešla sloužit právě na statek do Šťáhlavic. Měla být povahy přátelské a veselé, zejména co se týkalo vztahů k mužům. To se nelíbilo ani její rodině, ani obyvatelům Šťáhlavic a blízkého okolí. „Říkalo se, že v každé z přilehlých vesnic měla nějakého milého. Dalším zdrojem jejích milostných avantýr byla také početná komunita slovenských dělníků, kteří pracovali v okolních lesích,“ upřesnil památkář přeštického městského úřadu Jiří Sankot, který dále pokračoval:

„Asi nejvíce naštvané byly na Marii manželky sedláků. Ty měly strach, že těmi dalšími, které Marie svede, budou jejich manželé. Dalšími, kdo s Marií měli problémy, byli samotní hospodáři ze Šťáhlavic. Ti totiž, pokud si s ní někde zakoketovali, měli následně potřebu vše skrýt. Mariina pověst ve vesnici asi nebyla nic moc.“ (…)

Lit.: Dobrovolná, Kateřina: Mlátili učitele i děti a tahali je za vlasy ven. Takový začátek školního roku asi nikdo z českých obyvatel nečekal. In web ČRo Plzeň, 14. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stvolny jsou malá poklidná vesnice na severním Plzeňsku, část města Manětín. Klid zde ale rozhodně nebyl v roce 1919, kdy tady ke konci září začínal školní rok. Právě škola se stala příčinou sváru mezi zdejším českým a německým obyvatelstvem.

Stvolny v té době byly národnostně smíšenou obcí a v září roku 1919 se tady velmi intenzivně projevila nesnášenlivost mezi německou většinou a českou menšinou. „Tahle obec měla původně jednu malou německou školu, kam chodily i české děti. Po vzniku Československa si ale česká menšina prosadila vznik školy české,“ sdělil na úvod ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček. (…)

Lit.: Dobrovolná, Kateřina: Na hlavě musela mít bednu vycpanou hadry a v ústech kovovou trubičku pro přívod vzduchu. In web ČRo Plzeň, 29. listopad 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V lese Lipovice mezi Nekmířem a Všeruby na severním Plzeňsku stojí krásná kaplička z roku 1903. Ta však není tématem této reportáže. Pokud byste prošli kolem ní a pokračovali dál, dojdete k místu, kde v minulosti stávala hájovna Lipovka. Ta 6. března roku 1951 lehla popelem.

Během ohledání místa bylo v tehdy již nepoužívané hájovně nalezeno ohořelé lidské tělo. Celý tento případ inspiroval tvůrce seriálu 30 případů majora Zemana k natočení dílu s názvem Bestie, kde si zahrála například herečka Stella Zázvorková. Děj je poněkud pozměněný, ale základní předloha se víceméně shoduje.

Později nalezly děti v lesním masívu u Sence v písku lidskou nohu. Patřila zhruba 30 leté ženě a tělo bylo již ve značném stadiu rozkladu. Zubní korunky oběti, které byly na tu dobu zhotoveny poměrně neobvyklou metodou, pomohly ženu identifikovat. Jednalo se o dceru muže zavražděného v hájovně, Renatu Balleyovou. Kriminalisté zjistili, že stejně tak, jako její otec, hodlala i tato žena společně s malou neteří ilegálně opustit Československo. (..)

Radiodokument