Sota (2002)

Přidal: Přemek |

Duben 5, 2006

Silvester Lavrík. Dramaturg Marek Horoščák. Zvuk Josef Daněk. Střih Hana Hájková. Hudba Ron Šmeral. Režie Silvester Lavrík.

Osoby a obsazení: Alžběta (Helena Čermáková), Marie (Tereza Chytilová), Gabriel (Gustav Řezníček), Jesus (Radovan Král). Píseň nazpíval Radovan Král.

Nastudovalo Brno. Premiéra 28. 5. 2002 (Vltava, 21.30 – 22:30 hod.; 57 min.). Repríza 4. 8. 2015 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.).

Pozn.: Rozhlasový apokryf slovenského dramatika Silvestera Lavríka nás v první půli zavádí do dob novozákonních – Alžběta a Marie se setkávají v situaci kdy Alžběta má být ukamenována, protože otěhotněla a je považována za cizoložnici, stejně tak dopřeje příchozí archanděl Gabriel syna bez početí Marii. V druhé části, která se odehrává někdy na prahu nového tisíciletí, se setkávají znovu: Marie, utahaná životem bez cíle a smyslu, poněkud pragmatičtější Alžběta a nemohoucí Gabriel zdeptáni pochybují o svém místě v dnešním světě…

Sám autor svoji hru přibližuje těmito slovy:

„Sota znamená hebrejsky to co česky cizoložnice. V naší Sotě je z cizoložství obviněna Alžběta, žena Zachariáše a sestřenice Marie. Z Alžběty se pak narodí Jan, řečený Křtitel. Z Marie, půl roku na to – Ježíš. V těch časech byla sota, tedy každá žena, která byla obviněna z cizoložství, ukamenována. Alžbětu před kamenováním zachrání Gabriel, povoláním archanděl, který se pak dva tisíce let živí jako kazatel. V druhé půli hry se potvrdí kvality popové hvězdy jménem Jesus, který se svým hitem Nazdar táto, já jsem Ježíš vede všechny hitparády světa. Gabriel se osvědčil jako rozhlasový kazatel a potřeba nového příchodu se stala zase jednou akutní. Když už pro nic jiného, tak proto, že Marie je znova těhotná…“

A na otázku, co stálo u zrodu hry, odpovídá:

„Na počátku bylo… nevyřčené, ovšem. Pak se začala kupit, shlukovat, ta slova, až se sešikovala v rouhavou otázku – vyplatilo se Bohu investovat do nás Spasitele? A pak další – kdyby se znovu narodil, kdo by o něj stál? A tak jsem se pokusil „zrekonstruovat“ náhlý odchod padesát let neplodné a najednou těhotné Alžběty do hor, kde povila Jana Křtitele a taky moment zvěstování Panně Marii a pak to „dopovědět“ za dva tisíce let. Je mi jasné, že můj způsob myšlení je značně ovlivněn tím, že pocházím z kraje (Evropa, Slovensko, Spiš a jeho Mariánská dolina), kde je kult Neposkvrněné výrazně přítomen v myslích lidí s ohledem na historické vazby k mocnému spišskoštiavnickému opatství a mariánskému poutnímu místu Levoča.“

Lit.: anonym: Silvester Lavrík: Sota. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2015 (článek). – Cit.: Sám autor svoji hru přibližuje těmito slovy: „Sota znamená hebrejsky to co česky cizoložnice. V naší Sotě je z cizoložství obviněna Alžběta, žena Zachariáše a sestřenice Marie. Z Alžběty se pak narodí Jan, řečený Křtitel. Z Marie, půl roku na to – Ježíš. V těch časech byla sota, tedy každá žena, která byla obviněna z cizoložství, ukamenována. Alžbětu před kamenováním zachrání Gabriel, povoláním archanděl, který se pak dva tisíce let živí jako kazatel.

V druhé půli hry se potvrdí kvality popové hvězdy jménem Jesus, který se svým hitem ´Nazdar táto, já jsem Ježíš´ vede všechny hitparády světa. Gabriel se osvědčil jako rozhlasový kazatel a potřeba nového příchodu se stala zase jednou akutní. Když už pro nic jiného, tak proto, že Marie je znova těhotná…“

A na otázku, co stálo u zrodu hry, odpovídá: „Na počátku bylo… nevyřčené, ovšem. Pak se začala kupit, shlukovat, ta slova, až se sešikovala v rouhavou otázku – vyplatilo se Bohu investovat do nás Spasitele? A pak další – kdyby se znovu narodil, kdo by o něj stál? A tak jsem se pokusil ´zrekonstruovat´ náhlý odchod padesát let neplodné a najednou těhotné Alžběty do hor, kde povila Jana Křtitele a taky moment zvěstování Panně Marii a pak to ´dopovědět´ za dva tisíce let. Je mi jasné, že můj způsob myšlení je značně ovlivněn tím, že pocházím z kraje (Evropa, Slovensko, Spiš a jeho Mariánská dolina), kde je kult Neposkvrněné výrazně přítomen v myslích lidí s ohledem na historické vazby k mocnému spišskoštiavnickému opatství a mariánskému poutnímu místu Levoča.“

Silvester Lavrík (nar. 1964) působil po studiích na Univerzitě P. J. Šafárika v Prešově jako učitel slovenského jazyka a výtvarné výchovy. Založil amatérské sdružení BáPoDi. V letech 1996–2000 studoval divadelní režii na VŠMU v Bratislavě. Pracoval jako režisér Slovenského rozhlasu a Slovenské televize v Bratislavě. Jako autor a režisér spolupracuje s profesionálními divadly v Čechách a na Slovensku. V letech 2000–2003 byl uměleckým šéfem Městského divadla Zlín. Působil také jako šéfredaktor Rádia Devín, v současnosti je ve svobodném povolání.

Věnuje se psaní prózy např. Allegro barbaro, Villa Lola, Perokresba, Zu, Naivné modlitby, z jeho dramatických děl lze jmenovat hry Katarína (1996; 2. cena v soutěži Nadace Alfréda Radoka), Posledný letný deň (1998; 3. cena v soutěži Nadace Alfréda Radoka), Edgar sweden psem (1999), Uschni, láska moja (1998; cena Dráma 2000), Alžběta Báthoryová (1999), Svety za dedinou (1999), Sota (2001), Valašské remazúry (2001) aj.

Rozhlasové hry