Téma Plus – Milá paní Palachová (2023)

Přidal: Premek |

Leden 15, 2023

Jak Palachův odkaz vnímá dnešní mladá generace? Připravila Naďa Reviláková.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 1. 2023 (ČRo Plus, 54 min.). Repríza 13. 1. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Reviláková, Naďa: Máma Jana Palacha zvedla pochodeň syna a nesla ji dál. In web ČRo Plus, 14. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V polovině roku 2022 přišel studentům českokrumlovského gymnázia nečekaný dopis. O to překvapivější, že měl více jak padesát let zpoždění. Navíc pisatelka byla jen o málo kratší dobu po smrti. Nehledejme za tím pochybení poštovní doručovací služby ani důkaz existence posmrtného života. Cesta ztraceného dopisu Libuše Palachové ke svým adresátů, respektive k další generaci českokrumlovských studentů, je zcela reálná a nepochybně smysluplná.

Studentu Janu Palachovi bylo pouhých dvacet let, když se rozhodl vzít osud své země do vlastních rukou. Jeho čin nemá v historii mnoho srovnání. Přistoupil k němu ve vypjaté době a zvolil si způsob, který byl neméně vypjatý.

Důvod své oběti vyjádřil v dopisech, a i když dnes můžeme diskutovat o tom, že splnění svých jasně formulovaných požadavků nedosáhl, dosáhl toho, co se jen tak někomu v dějinách nepodařilo.

Svým rozhodným a svobodně zvoleným aktem sebeobětování zasáhl celou společnost. A jeho odkaz v ní žije dodnes, řadu desetiletí po Palachově smrti i po pádu komunistického režimu, ke kterému do jisté míry také přispěl. Vždyť tzv. Palachův týden na počátku roku 1989, brutálně potlačený tehdejšími státními orgány, byl předvojem pozdějších listopadových událostí. (..)

Lit.: Hnilička, Přemysl: Audio týdne. In web Respekt.cz, 22. 1. 2023 (recenze). – Cit.: Cyklus Téma Plus, který pro Český rozhlas Plus připravují renomovaní i začínající publicisté, nahlíží historická témata z pohledu současnosti. Málokdy se to povedlo tak dobře jako v dokumentu Nadi Revilákové Milá paní Palachová…, který vznikl k 54. výročí sebeupálení Jana Palacha.

Námět není složitý. V polovině roku 2022 přišel studentům českokrumlovského gymnázia léta opožděný dopis. Už v roce 1969 jej odeslala Libuše Palachová, matka upálivšího se studenta, a odpovídala jím na iniciativu jednoho z místních učitelů pojmenovat po Palachovi studentský domov. Učitel Vladimír Kaifer, později z gymnázia vyhozený, dopis uchoval a po jeho smrti jej opatroval technik Českého rozhlasu Václav Lipka. Ten ho pak věnoval gymnáziu. Dopis Libuše Palachové inspiroval Kaiferovy následovníky: navrhli studentům a studentkám, aby matce, která přišla o syna a celým svým životem stála za jeho obětí, napsali dopis. Bez ohledu na to, že je už léta po smrti.

Padesátiminutový dokument může být silným a dojemným svědectvím pro ty, kteří kritizují mladou generaci za nedostatek empatie vůči starším. Studenti a studentky naopak ve svých listech projevují neobyčejnou citlivost, hrdost i zvídavost, snaží se pochopit jak čin Jana Palacha, tak míru bolesti jeho matky. Soucítí s ní, zároveň ji podporují. „Před pár měsíci umřel student naší školy, ale hlavně náš kamarád. Když jsem se s ním šla rozloučit na pohřeb a viděla jeho matku, jak ani dech nemůže popadnout, bylo mi příšerně.…“ (…)