Respekt podcast – Příběhy klimatické změny 1/? (2023-2024)

„Když se bavíme o klimatické politice a snižování emisí skleníkových, tak mi přijde absurdní, že státy nadále dotují fosilní paliva a vytvářejí pokřivený trh a pak musejí dotovat i obnovitelné zdroje… V České republice v rámci implicitních dotací, které snižují náklady na výrobu energie z fosilních zdrojů, šlo v roce 2020 až 220 miliard korun. To je obrovské číslo,“ říká Kateřina Davidová s odkazem na svou analýzu v Centru pro dopravu a energetiku (CDE) a data Mezinárodního měnového fondu, který upozornil, že loni celosvětově fosilní dotace vzrostly na sedm bilionů dolarů. „Zejména v době, kdy se mluví o tom, že musíme šetřit a pokrývat díry v rozpočtu, mi přijde dost neekonomické na jedné straně dotovat fosilní paliva a na druhé se pak snažit řešit klimatickou krizi a dávat peníze někam jinam,“ dodává analytička, která kromě CDE působí také v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Jak hodnotí probíhající klimatický summit COP28 v Dubaji a roli Česka v boji s klimatickou změnou? Na co by měl stát dávat pozor při přechodu na čisté zdroje energie s ohledem na různé skupiny obyvatel?

Lit.: Sedláček, Štěpán: Začátek konce éry fosilních paliv, nebo slabá dohoda plná děr. In web Respekt.cz, 18. 12. 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Příběhy klimatické změny #7 Jak hodnotí konferenci COP28 její účastníci z Česka: Pavel Zámyslický, Romana J. Březovská, Jan Kaliba, Magdalena Davis a Radim Tolasz. (…)

Předčila klimatická konference COP28 veškerá očekávání a patří jí superlativy, nebo jde o fiasko? Přijde na to, s kým mluvíte. Co se v Dubaji povedlo, a co ne? Kdo ve snaze omezit nárůst globální teploty sehrál roli záporáka, kdo naopak vystupoval jako kladná postava? A jak si ve světle jednání v ochraně klimatu vede Česko? Nejen na to se ptal v podcastové anketě týdeníku Respekt Štěpán Sedláček. Odpovídají: ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na MŽP Pavel Zámyslický, analytička Romana Jungwirth Březovská z Klimatýmu AMO a CzechGlobe, klimatický zpravodaj ČRo Jan Kaliba, vedoucí klimatických programů Člověka v tísni Magdalena Davis a klimatolog z ČHMÚ Radim Tolasz, který zastupuje Česko v Mezivládním panelu pro změnu klimatu při OSN (IPCC).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Neříkám, že máme objímat stromy, ptám se, proč už nevidíme posvátný rozměr přírody. In web Respekt.cz, 15. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Příběhy klimatické změny #8 s islandským spisovatelem Andrim Magnasonem o moci slov, zmrzlé krávě a mýtech kolem globálního oteplování.

„Možná, že kdybychom nebyli tak racionální a vnímali řeky, hory a třeba polovinu lesů jako cosi posvátného, tak bychom teď nebyli v takové situaci,“ říká islandský spisovatel Andri Magnason, autor knihy O času a vodě, který loni vystoupil v Česku s přednáškou v rámci  Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Proč je tak těžké přiblížit změnu klimatu? A jak v tom může pomoct spisovatel? (…)

Lit.: Sedláček, Štěpán: Koráli tady byli, jsou a budou. Jen nevím, jestli jejich návrat ještě uvidí lidé. In web Respekt.cz, 2. 5. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příběhy klimatické změny #9 s Evou Majerovou, která se snaží na Havaji prodloužit život nesmrtelným korálům a přijít na kloub tomu, kdo ve vztahu řasy s korálem dává „komu košem“. (…)

Koráli byli podle havajských mýtů prvním organismem, který přišel na svět. Bioložku Evu Majerovou to nepřekvapuje. „Koráli jsou něco jako stromy v lese. Ldé tady už kdysi věděli, že bez korálů nebudou ryby a bez ryb nebude obživa,“ všímá si moudrosti starých Havajanů česká genetička, která na ostrovy přicestovala před šesti lety a v Havajském institutu mořské biologie zkouší přijít na to, jak těmto prastarým organismům pomoct v době zrychlující klimatické změny. Ta může poměrně brzy způsobit vymření všech korálů. Jaké by to mělo důsledky pro lidi? Co přesně jsou koráli vlastně zač? Proč v letošním roce po celém světě blednou a kdy to pro ně může být smrtelné? Co podstatné stále o životě a smrti korálů vědci nevědí? A jak se česká přírodovědkyně dostala k výzkumu korálů na Havajských ostrovech? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru týdeníku Respekt Štěpána Sedláčka.  (…)

Lit.: Sedláček, Štěpán: Chybí tady odvážní politici schopní prodat dražší banány. Boj proti Green Dealu je hloupost. In web Respekt.cz, 12. 7. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Příběhy klimatické změny #10 s exministrem a vědcem Bedřichem Moldanem o populismu kolem Zelené dohody pro Evropu, odvaze v politice i ochraně a obnově přírody i klimatu.

„Bojovat proti Green Dealu je úplná blbost, protože už je do velké míry uzákoněn. Zejména ze strany vlády chybí dostatečná komunikace. Nezdůrazňují se kladné stránky ani to, co může přinést z dlouhodobého hlediska a to i ekonomicky,“ podotýká geochemik a první český ministr životního prostředí Bedřich Moldan a kroutí hlavou nad úspěchem stran, které v Evropských volbách získaly mandáty se slibem bojovat proti plánu EU na snižování emisí skleníkových plynů podněcujících zahřívání planety. „Lidé jsou skeptičtí a hledají na opatřeních, proč je nejde realizovat. Podívejte se na program Patriotů pro Evropu. To je výčet toho, co nechtějí. Orbán s Babišem si pochvalují, čemu všemu zabránili. Ale nevšiml jsem si, že by přinesli něco pozitivního,“ dodává zakladatel Centra pro otázky životního prostředí UK. Co si slibuje od přelomového unijního zákonu o obnově přírody? Jak hodnotí plány na vyhlášení CHKO Krušné Hory a NP Křivoklátsko? A kdy a jak se Bedřich Moldan začal věnovat ochraně přírody? (…)

Lit.: Sedláček, Štěpán: Úplně bez uhlí to ještě Česko pár let nezvládne. Ale ne kvůli výrobě elektřiny. In web Respekt.cz, 25. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Příběhy klimatické změny #11 s analytikem Janem Krčálem o nové studii ekonomických příčin a dopadech odklonu od uhlí v české energetice z dílny projektu Fakta o klimatu. (…)

Zdražování emisní povolenky v EU spolu s dalšími ekonomickými tlaky může poměrně velmi brzy ukončit v Česku produkci elektřiny v hnědouhelných elektrárnách. Od jisté ceny na trhu už nezvládnou konkurovat levnějším alternativám. V současnosti se přitom 40 procent elektřiny v Česku vyrábí právě z hnědého uhlí. Jak ale ukazuje nová studie od projektu Fakta o klimatu s názvem Výroba elektřiny v Česku bez uhlí, při zvýšení ceny povolenky na 100 EUR (dnes přesahuje 60 EUR a podle prognóz v přístích letech poroste) by došlo k odstavení většiny uhelných elektráren a Česko by začalo zhruba čtyři procenta celkové spotřeby elektrické energie pokrývat ze zahraničí.  (…)

Lit.: Uhlíř, Martin – Sedláček, Štěpán: Bez snižování emisí budou povodně častější a silnější. Z Green Dealu bychom ustupovat neměli. In web Respekt.cz, 26. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  S klimatologem Radimem Tolaszem o nedávných povodních a nové studii, která je dává do souvislosti se změnou klimatu. (…)

„Velká povodeň by zcela jednoznačně přišla i bez změny klimatu. Ale možná by srážky spadly někde jinde a byly o nějakých 7% nižší. To se může zdát jako malý rozdíl, ale při těch vysokých úhrnech je to celkem hodně,“ říká klimatolog Radim Tolasz z ČHMÚ, který se zapojil do přípravy mezinárodní studie vědeckého uskupení World Weather Attribution a poskytnul jim potřebná data z Česka. Ta vyčísluje, jak se ohřívání planety podnícené lidskou činností podepsalo na rekordních čtyřdenních srážkách, které způsobily povodně v několika státech střední Evropy.

Jak tzv. atribuční studie vzniká? Co nás ve světle jejích závěrů čeká v příštích desetiletích? A jak to jde dohromady s modelem českých klimatologů, který vypočítá ve vyšším rozlišení budoucí scénáře pro Česko do konce tohoto století? Nejen o tom mluvili s Radimem Tolaszem redaktoři Štěpán Sedláček a Martin Uhlíř v podcastovém rozhovoru týdeníku Respekt.