Přepište dějiny – Sto let českého rádia (2023)

Přidal: Premek |

Květen 17, 2023

162. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2023. Webová premiéra 17. 5. 2023 (Přepište dějiny, 34 min.; Gazetisto, 53 min.).

Lit.: anonym: Sto let českého rádia. In web Přepište dějiny, 17. 5. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit. Před sto lety, v květnu 1923, se ze stanu ve Kbelích poprvé začal pravidelně šířit československým éterem rozhlasový signál. Jaké byly představy o novém médiu v prvních letech jeho působení u nás i ve světě? Jaký vliv na to měl Titanic a co si o rádiu myslel Bertold Brecht? V bonusu na Gazetistu nebo HeroHero vás pak čekají osudy rádia po válce i po listopadu 1989 a hledání smyslu veřejné služby. Článek ke sto letům rádia nechybí tento týden ani v Deníku N. (…)

Použité zvuky: Radio in the Czechoslovak Socialist Republic – early 1980s (YouTube, 9. 9. 2018), Jak se dělal Radiojournal (1973) – Oldřich Nový (YouTube, 26. 2. 2023), 90’s Czech and Slovak FM Radio Stations Jingles (YouTube, 28. 3. 2022), ČFT 23/1987 Práce Československých spojů při živém rozhlasovém a televizním vysílání (v roce 1987) (YouTube, 22. 7. 2022).

Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Ve službách státu, veřejnosti, či jen podnikání? Sto let hledání ideální role rozhlasového vysílání. A nyní i jeho raison d’etre. In web Deník N, 17. 5. 2023 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Český rozhlas slaví sto let, zní v posledních dnech nejen z éteru. Není to ale věcně vzato celá pravda. Století uplynulo hlavně od chvíle, kdy se rozhlasové vlny tehdejšího Československa (reálně jen Prahy) rozezvučely pravidelně nabízeným vysíláním jako takovým. Nejde ještě nutně o vznik instituce Československého rozhlasu, od níž dnešní rádio veřejné služby odvozuje svou tradici. Slavit by tak měli de facto všichni, kteří dnes vysílají, což je poznámka mířená spíše k soukromým vysílatelům. (…)

Na počátku totiž nebylo rádio ve službách veřejnosti, ale čistě soukromý počin, který byl navíc výsledkem dlouhodobé diskuze, jak takové rádiové vysílání – tehdy i v češtině hojně označované anglickým výrazem broadcasting – vlastně provozovat. Otázku vztahu státu k rádiu neřešila jen Československá republika, problém to byl mezinárodní a dlouhodobý.

Technologie rozhlasového přenosu má kořeny už v 19. století. Postupně se zdokonalovala a rozvíjela, především ve Spojených státech amerických. V českých zemích se s přenosem zvuku po rozhlasových vlnách experimentovalo už před první světovou válkou, kdy své pokusy podnikala třeba tehdejší Česká vysoká škola technická v Praze. V roce 1919 se uskutečnil první úspěšný přenos z Petřína, 27. října 1921 rádio vysílalo hodinový program k poctě republiky a v roce 1922, kdy pravidelně jako první v Evropě začala vysílat BBC, zkusilo své vysílání také Brno. Několik lidových písní bylo zachyceno přijímači až v Itálii nebo Dánsku.

Souběžně s těmito prvními pokusy běžel také proces vytváření legislativy a poměru státu k novému médiu jako takovému. Prvotní otázka zněla – komu vlastně patří rozhlasové vlny? Jsou soukromým majetkem, s nímž je tedy možno obchodovat, nebo veřejným statkem, podobně jako vzduch či voda? A má pak stát právo jejich užívání smysluplným způsobem regulovat? Nápovědu poskytla mimo jiné zásadní celosvětová událost, a to potopení Titanicu. (…)

Podcast