Téma Plus – Jaro 1968: Jak politická opozice vstávala z hrobu (2023)

Přidal: Premek |

Květen 28, 2023

Mohla v době politického a společenského uvolnění na jaře roku 1968 vzniknout v Československu politická síla, která by se stala skutečnou opozicí vládnoucí komunistické straně? Kdo to tehdy myslel s demokracií opravdu vážně? Tuto otázku si pokládá a odpověď na ni hledá publicista Jan Sedmidubský.

Natočeno 2023. Premiéra 27. 5. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Jaro 1968: Jak politická opozice vstávala z hrobu. In web ČRo Plus, 27. květen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nemůžete vzniknout, nemůžeme vás povolit. Nejde to kvůli naší minulosti, dostalo by nás to před únor 1948. A nejde to ani vzhledem k mezinárodním souvislostem. To slyšeli zástupci přípravného výboru sociální demokracie od představitelů KSČ po celé jaro 1968.

S politickou opozicí to měla KSČ na jaře 1968 těžké. Po únorovém převratu, když takzvaně „obrozovala“ stávající Národní frontu, se sice chopila absolutní vlády, ale aby to nevypadalo tak okatě, své tehdejší koaliční strany se rozhodla nezakazovat, ale potřela je trochu rafinovanějším způsobem.

Lidovci si směli ponechat svůj název, ale jejich vládní vliv byl eliminován, staré vedení skončilo v emigraci nebo ve vězení a v čele stanul kolaborantský alkoholik, zběhlý páter Josef Plojhar. Podobně tomu bylo u národních socialistů, kteří se přejmenovali na Československou stranu socialistickou. Obě tyto formace potom po čtyřicet let předváděly jakousi stínohru, kdy hlavním lídrem ve státní koalici i v Národní frontě byla KSČ s ústavně „posichrovanou“ vedoucí úlohou.

Sociální demokracie dopadla v roce 1948 trochu jinak – KSČ ji na slučovacím sjezdu v létě prostě spolkla, čímž bylo údajně dovršeno sjednocení dělnických stran. Mimochodem podobný postup byl zvolen v sousední NDR, s tím, že tam se komunisté byli ochotni aspoň vzdát svého názvu. (…)

Radiodokument