Soumrak etnicky čistého státu (2023)

Přidal: Premek |

Červenec 10, 2023

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 9. 7. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Soumrak etnicky čistého státu. In web ČRo Plus, 9. červenec 2023 (článek +nahrávka k poslechu). – Cit.: Násilné konflikty mezi ukrajinskou a romskou komunitou, které si už vyžádaly i lidský život, obrátily pozornost veřejnosti k dosud neznámému problému, jakým je soužití dvou – pro nás Čechy zcela okrajových – etnik.

V seriózních médiích se objevily úvahy pokoušející se vysvětlit, proč se Romové, kteří často sami žijí na okraji společnosti, obávají, že je ukrajinští uprchlíci připraví o práci a proč se domnívají, že zatímco se Ukrajincům poskytuje podpora, oni jsou už ze společnosti vyloučeni. Z vládních míst se ale objevila se i varování před nelegálními projevy nespokojenosti, jejichž tolerance by mohla eskalovat až do dění, které vídáme ve Francii. Vláda bohužel začíná přistupovat k uprchlíkům z Ukrajiny podobně jako k Romům, čímž z nich vytváří další segregovanou skupinu.

Česká neschopnost integrovat do společnosti jiné komunity, má kořeny v našem pojetí státu jako etnicky jednolité pospolitosti. Zajímavé je, že jsme přitom ve své moderní historii měli možnost vytvořit společnost založenou na občanském základě, dokonce jsme našim spojencům slibovali, že budeme „středoevropským Švýcarskem“. Československo v roce 1918 začínalo jako mnohonárodnostní stát, ve kterém bylo 50 % Čechů, 23 % Němců, 15 % Slováků, asi 5,5 % Maďarů a něco přes 3 % Rusínů. Žilo v něm i 180 000 Židů a 75 000 Poláků. Postupně jsme se ale – i za cenu značných územních ztrát – zbavili skoro všech ostatních národností a dnes žijeme ve svém – sice malém, ale našem – státě sami. Zbyli nám tu jen Romové, kterých je podle odhadů asi 240 000, což je něco přes 2 % obyvatel. (..)

Eseje, fejetony, přednášky