Expedice – Kolik pokladů jsme dali světu aneb Česko v UNESCO (2023)
Česká republika je malá země, ale co do počtu architektonických i kulturních pokladů se vyrovná těm největším: od r. 1992 bylo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno 16 tuzemských unikátů a 8 pokladů tzv. nehmotného dědictví. Některé jsou všeobecně známé (Praha, Český Krumlov, Telč) o některých se málo ví i u nás (sokolnictví, starokladrubští koně, foukané vánoční ozdoby). 25 let v UNESCO letos slaví letos např. obec Holašovice, 20 let si připomíná Třebíč a pět let uplynulo od zápisu modrotisku. Co zařazení na prestižní seznam UNESCO přineslo samotným městům a jejich obyvatelům, jak se v nich žije a jak se od zápisu proměnila? Připravila Markéta Ševčíková. Moderuje Jose Kluge.
Natočeno 2023. Premiéra 12. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.). Repríza 23. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.).
Pozn.: Našich 30 let v UNESCO: Selské baroko, židovské ghetto, loutky i sokolnictví. Letos je to přesně 30 let, kdy do Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO vstoupila Česká republika. Samotné UNESCO bylo založeno už v roce 1945 v Londýně, dnes sídlí v Paříži a má 194 členských a 11 přidružených států. Česká republika je sice malá země, ale co do počtu architektonických i kulturních pokladů se vyrovná těm největším: od r. 1992 bylo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno 16 tuzemských unikátů a 8 pokladů tzv. nehmotného dědictví. Některé jsou všeobecně známé, jako např. Praha, Český Krumlov, západočeský lázeňský trojúhelník nebo Telč, o některých zapsaných pokladech se málo ví i u nás. Víte např., kdy se na seznam UNESCO dostalo sokolnictví, tanec verbuňk, starokladrubští koně nebo foukané skleněné vánoční ozdoby z Podkrkonoší? Přesně 25 let v UNESCO letos slaví např. jihočeské Holašovice, které jsou díky tzv. selskému baroku jedinou tuzemskou obcí, která je na prestižní seznam zapsána; rovných 20 let v UNESCO UNESCO si připomíná Třebíč, která má dokonce trojitý zápis a pět let uplynulo uplynulo od zápisu tradiční výroby modrotisku. Co zařazení na prestižní seznam UNESCO přineslo samotným městům a jejich obyvatelům, jak se v nich žije a jak se od zápisu proměnila? A proč jsou někteří umělečtí řemeslníci ochotni pracovat jako jejich prapředkové za starých časů? Expedici povedou ředitel Mu Expedicí povedou ředitel Muzea Vysočiny v Třebíči Michal Zábrš, někdejší třebíčský městský architekt Lubor Herzán, starosta Holašovic Jan Jílek a provozovatelé nejstarších modrotiskových dílen na našem území: otec a syn Jiří Danzingerovi z Olešnice na Moravě a Gabriela Bartošková z Jochovy modrotiskové dílny ve Strážnici. (anotace)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku