Jak to bylo doopravdy Speciál – Září s majorem Zemanem 1/4 (2023)

Debata v Radiocafé odstartuje podcastovou sérii v rámci pořadu Jak to bylo doopravdy, která uvede na pravou míru některá zažitá klišé spojená s tímto normalizačním seriálem a připomene jeho škodlivost pro současnou dobu z pohledu zkreslení historie, šíření dezinformací a vytváření falešné glorifikace práce tehdejšího Sboru národní bezpečnosti:

4. září: Zrod seriálu, ideologický záměr tvůrců
11. září: Obraz vnějšího nepřítele v seriálu
18. září: Obraz vnitřního nepřítele v seriálu
25. září: Jak z obecné kriminality udělat protistátní čin

Doprovodnou částí série pak bude představení tvůrců seriálu v dalších historických pořadech Českého rozhlasu Plus – ať už v premiérách, nebo v archivních pořadech:

7. září: Portréty – Jiří Sequens, režisér seriálu
12. září: Dokument Plus – Major Zeman, propagandistický seriál jako metoda cukru a biče
14. září: Portréty – Zdeněk Liška, autor hudby k seriálu
21. září: Portréty – Jiří Procházka, spoluautor a hlavní dramaturg seriálu
22. září: Archiv Plus – Major Zeman jako hrdina nejen televizní, ale také rozhlasový
28. září: Portréty – Jan Kovář, autor ideového námětu seriálu

Lit.: Chmel Denčevová, Ivana: Jak to bylo doopravdy s 30 případy majora Zemana? Poslechněte si celou debatu Českého rozhlasu Plus. In web ČRo Plus, 4. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Měsíc majora Zemana – tak se jmenuje celoměsíční cyklus historických pořadů ve vysílání Českého rozhlasu Plus, který uvede na pravou míru některá zažitá klišé spojená s tímto normalizačním seriálem a připomene jeho škodlivost pro současnou dobu z pohledu zkreslení historie, šíření dezinformací a vytváření falešné glorifikace práce tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Odstartovala ho veřejná debata v Radiocafé na pražské Vinohradské třídě.

Mýty kolem komunistického propagandistického seriálu během ní bourají televizní historik Daniel Růžička, historik Michal Stehlík a znalec zemanovského tématu a komentátor Českého rozhlasu Plus Jan Fingerland. Moderuje autorka cyklu Jak to bylo doopravdy Ivana Chmel Denčevová. (..)

Lit.: Chmel Denčevová, Ivana: 30 případů majora Zemana? Dobré filmové řemeslo se bohužel dostalo do vleku lží, připomíná historik Michal Stehlík. In web ČRo Plus, 11. září 2023 (článek + nahrávka poslechu) – Cit.: Domácí nepřátelé podporoval, podle tehdejšího našeho totalitního vedení státu, hlavně ten zlý imperialistický Západ. Ve stejném duchu postupovali i tvůrci politického seriálu 30 případů majora Zemana. „Nic v seriálu ale není samoúčelné,“ zdůrazňuje historik Michal Stehlík ve speciální sérii pořadu Jak to bylo doopravdy. 

První díly, které byly zasazeny do poválečného období se vyrovnávaly s dozvuky války. „Jsou tam werwolfové (němečtí záškodníci), Němci a kolaboranti s hlavní linkou: německé nepřátelství k budoucímu socialistickému státu,“ dodává. (…)

Podobné vyznění má epizoda Rubínové kříže, kde jsou hlavními nepřáteli majora Zemana banderovci a on sám je hrdinou, kterému se v přestrojení podaří dostat až do jejich centra.

„Ukrajinská povstalecká armáda, tedy tzv. banderovci chtěli přejít přes Československo do Bavorska. Komunisté proti nim nasadili obrovské množství bezpečnostních sil – a také to využili ke své propagandě. A klíčové sdělení divákům? Banderovci chtěli na Západ proto, že jim tam pomůžou,“ vysvětluje historik Stehlík.    (…)

Lit.: Němec, Tomáš: Měsíc s majorem Zemanem? Dávno vyčpělé téma opět zvedl Český rozhlas. Nebyl by aktuálnější měsíc a s agentem Burešem a  s rozvědčíkem Pávkem? In web Tomův deník, 12. 9. 2023 (článek). – Cit.: Český rozhlas věnuje celé září na stanici Český rozhlas Plus téměř padesát let starému televiznímu seriálu Třicet případů majora Zemana.

Pořady připravila redaktorka Ivana Chmel Denčevová, která je Českým rozhlasem už řadu let pověřena zkoumat historii a vysvětlovat Jak to bylo doopravdy.

Já si myslím, že 33 let od tzv. sametové revoluce a skončení historické etapy tzv. socialismu by Český rozhlas neměl vynakládat peníze na to, aby objasňoval pravdivost scénářů televizního seriálu 30 případů majora Zemana.

Několik let po roce 1989 se Česká televize rozhodla promítnout ten seriál a uspořádat po odvysílání každého dílu besedu. Tehdy bylo období před rokem 1989 v živé paměti většiny dospělé populace občanů České republiky. Ti, kteří to období prožili vědí své, ať už byli na té či oné straně nebo přímo v komunistické straně. Pro ty, kteří to období nezažili a kteří jsou dnes zavaleni seriály vzniklými po roce 1989, například Vyprávěj, kde se období socialismu probírá hranou formou velmi podrobně, je to jistě nezajímavé téma .

45 let starý seriál Třicet případů majora Zemana dnes už nemá význam a nemůže ovlivnit myšlení mladých lidí. Ty zajímá ohromná produkce televizní i filmová z celého světa a především z USA.

Zdá se mi, že to jen Český rozhlas neví, za co by utratil peníze z koncesionářských poplatků. Místo, aby se soustředil na tvorbu vyváženého a objektivního zpravodajství, v čemž ho nemůže nahradit žádné soukromé rádiu, zavaluje posluchače stále novými a novými megalomanskými projekty. O prázdninách to byl mamutí projekt četby z pamětí Karla Gotta, zemřelého před čtyřmi lety. Četba z pamětí Karla Gottra by se jistě netěšila takové pozornosti, kdyby nebyla provázena ohromnou reklamní kampaní ve vysílání na většině stanic i na internetu. Doufám, že alespoň Radu Českého rozhlasu bude zajímat, kolik ten projekt stál.

A nyní přichází Český rozhlas s další masážní kampaní týkající se téměř padesát let starého TELEVIZNÍHO seriálu. Jeho podstatnou částí je obrazová složka, jejíž slovní vylíčení může být jen jakýmsi nepodařeným plagiátem. Proč se třeba Český rozhlas nesoustředí na rozhlasový seriál Jak se máte Vondrovi, který byl v osmdesátých letech tak populární na stanici Praha? Patrně proto, že by musel vytahovat ze skříně své vlastní kostlivce.

Proč se Český rozhlas nesoustředí na současnost? Proč například neudělá měsíc s agentem Burešem a rozvědčíkem Pávkem, jejichž reálné osoby jsou denně v médiích a ovlivňují chod státu v současnosti a jsou přitom reálným propojením s minulostí? Moje otázky jsou bohužel čistě řečnické. Ke změně totiž nemůže dojít dřív než se změní zákon o Českém rozhlase a úkoly ČRo budou definovány jinak v souvislosti s nynějším rozvojem soukromých médií. A to nejen těch, které se dají poslouchat v klasickém rozhlasovém přijímači, ale i na internetu.

Lit.: Lup – Hůlková, Eva: Mladé generaci nějaké normalizační seriály už opravdu nic moc neříkají, myslí si historik. In web ČRo Plus, 24. září 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Asi k hodnocení totalitních seriálů opravdu potřebujeme delší odstup. Byl tady přece pokus České televize vysílat majora Zemana s nějakým komentářem, ale to se tehdy úplně nepovedlo. Asi bylo brzy,“ myslí si Petr Fischer, komentátor, publicista a scénárista.