Politická literatura – James Bond a major Zeman – ideologizující vzorce vyprávění (2007)

Přidal: Premek |

Září 21, 2023

James Bond a major Zeman – ideologizující vzorce vyprávění. Tak se jmenuje knížka literárního teoretika Petra Bílka, v níž badatelé hledají odpovědi nejen na otázku, co Jamese Bonda a Jana Zemana spojuje, ale zamýšlí se i nad paralelou mytologického reka a komiksového hrdiny současnosti, nad konstruováním reality a ohýbáním historie pro ideologické potřeby, a nad vyprávěcími strategiemi obou proslulých sérií filmů. Knížku přečetl a zajímavé ukázky z ní vybral Jan Fingerland.

Natočeno 2007. Repríza 21. 9. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus a Měsíc s majorem Zemanem.

Lit.: Fingerland, Jan: James Bond a major Zeman toho mají nemálo společného. Nevěříte? In web ČRo Plus, 21. září 2023 (článek). – Cit.: James Bond a major Zeman. Ideologizující vzorce vyprávění. Tak se jmenuje knížka literárního teoretika Petra Bílka, kterou připomínáme v rámci Měsíce majora Zemana na Plusu. Badatelé v ní hledají odpovědi nejen na otázku, co Jamese Bonda a Jana Zemana spojuje.

Zamýšlí se i nad paralelou mytologického reka a komiksového hrdiny současnosti, nad konstruováním reality a ohýbáním historie pro ideologické potřeby nebo nad vyprávěcími strategiemi obou proslulých sérií filmů.

Z předmluvy vybíráme:

James Bond sice dnes v českém prostoru představuje známou a poměrně solidní značku, ale rozhodně se nestal takovým fenoménem, jakým je v „rodném“ anglofonním světě. Důkazem je počet překladů beletristických knih s postavou Jamese Bonda, počet titulů o něm či spektrum memorabilií nebo minimální reklamně komerční využití „umístěných výrobků“.

V případě 30 případů majora Zemana jde o statut ještě zajímavější. Seriál měl nesporný dobový vliv už v době původního vysílání, a to nebývalým formátem 30 dílů nebo angažováním valné části renomovaných herců i režimním mediálním zvýznamňováním.

Časovou distancí od doby vzniku nabyl dnes na jedné straně statutu „kultovního“ opusu, ať už jako celek, anebo alespoň v rámci „toho nejlepšího“ (díly jako Studna, Mimikry); zároveň byl ale podroben jisté – chtěné či nechtěné – démonizaci. Při uvedení v České televizi v roce 1999 cítila její dramaturgie potřebu zarámovat seriál dokumentárním cyklem, který měl vyrovnávat dopad seriálu obnažováním „pravdy“ jednotlivých případů. (…)

Radiodokument