Gulliverovy cesty (2023, 2024)
Jonathan Swift. Kompletní audiokniha. Překlad Aloys Skoumal. Režie Nikolaj Ivaskiv.
Čte Jan Vondráček.
Natočeno 2023-2024 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum 25. 1. 2024 (MP3, TYM966-0, celková délka 11 hod. 2 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Změnila se společnost od dob Jonathana Swifta k lepšímu? Proslulý utopický román pod rouškou zdánlivého cestopisu líčí poměry v Anglii 18. století, kritizuje stav civilizace a relativizuje sílu lidského rozumu.
Proslulý utopický román pod rouškou zdánlivého cestopisu popisuje poměry v Anglii 18. století, kritizuje stav civilizace a relativizuje sílu lidského rozumu. I když je líčení Gulliverových dobrodružství více než věrohodné, vyprávění je úžasná fikce – od předmluvy fiktivního vydavatele přes dopis titulního hrdiny tomuto dobrému muži po návštěvy utopických ostrovů. Gulliver na svých imaginárních cestách navštěvuje trpaslíky i obry, poznává vznášející se ostrov Laputa i hospodářsky a kulturně upadající stát Balnibardi a jeho pozornosti neuniknou Jahuové, kteří v ideální říši slouží ušlechtilým zvířatům – koním. Gulliver se po dlouhém cestování a rozhlížení po světě sice vrací domů, avšak dochází k poznání, že je cosi vratkého v anglické domovině. A nejen v anglické… A nejen tehdy… (anotace)
Jonathan Swift (1667–1745)
Irský satirický prozaik a básník, anglikánský kněz. Pocházel z anglické rodiny, která se usadila v Dublinu. Záhy přišel o oba rodiče, o jeho výchovu se staral strýc. Po ukončení studia na dublinské univerzitě odjel do Londýna. Tam pracoval jako tajemník sira Williama Templea, státníka, politika, diplomata a učence. Během let strávených v jeho službách získal značné vzdělání a politický rozhled a sám začal psát. Po získání magisterského titulu na univerzitě v Oxfordu se dal vysvětit na kněze. Po Templeově smrti působil deset let jako farář v Laracoru u Dublinu. Roku 1702 získal na dublinské univerzitě Trinity College titul doktora teologie. Často jezdil do Londýna, kde se díky svým politickým pamfletům stal známou osobností. V roce 1713 byl ustanoven děkanem katedrály svatého Patrika v Dublinu. Poslední roky jeho života byly poznamenány vleklou chorobou a psychickými potížemi.
Jan Vondráček (1966)
Český herec a dabér. Studium herectví absolvoval na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU a v roce 1994 nastoupil do souboru vznikajícího Dejvického divadla, odkud v roce 1996 přešel se souborem do nově založeného Divadla v Dlouhé. Na jevišti uplatňuje nejen herecké, ale i hudební nadání (zpívá, hraje na několik nástrojů, aranžuje i skládá hudbu). Za postavu Lelia v Goldoniho hře Lhář získal Cenu Alfreda Radoka. Významná je jeho práce v dabingu. Je nositelem Ceny Františka Filipovského za přemluvení herce Simona Bakera v seriálu Mentalista. Jeho hlas se ozývá i v seriálech Ztracení nebo Pohotovost. Je obsazovaným filmovým i televizním hercem, naposledy se objevil v televizním seriálu Zákony vlka. Od ledna 2023 je novým hlasem tramvají a autobusů Pražské integrované dopravy.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku