Nevieš dňa, nevieš hodiny (Nevíš dne, nevíš hodiny, 2020)

Přidal: Premek |

Únor 8, 2024

Dominik Dán. Kompletní audiokniha.

Čte Martin Mňahončák.

Natočeno 2020. Vydal Publixing v roce 2020 (MP3, celková délka 11 hod. 29 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série Deník dobrého detektiva #29

Pozn.: V Biblii nájdeme poučný odkaz, že človek ani netuší, kedy sa priblíži jeho koniec. Ak je však niekto nepoučiteľný a postaví sa osudu, sú z toho len problémy.

Detektív Richard Krauz je tu na to, aby osudové problémy riešil. Tak to bolo aj v pamätný deň na prelome tisícročí – na Silvestra 1999. Dve hodiny pred polnocou ho zavolali na cintorín k náhrobnému kameňu postriekanému krvou. Krv nebola jediná zvláštnosť na hrobe, záhadnejší bol čerstvo vytesaný dátum úmrtia – zajtrajší deň, prvý deň nového milénia.

Oddelenie vrážd má pred sebou ďalší hlavolam, no zďaleka nie jediný. Magická noc deliaca dve tisícročia im prinesie viac prekvapení, bohužiaľ, prekvapenia na oddelení vrážd väčšinou stoja niekoho nevinného život. (anotace)

Lit.: Lojín, Jiří: Hledání pravdy. In web Vaše literatura, 13. 3. 2020 (recenze). – Cit.: Sérii audioknih natočených podle úspěšných detektivních románů slovenského autora píšícího pod pseudonymem Dominik Dán přerušila smrt jejich interpreta Mariána Geišberga. Vydavatelství Publixing stálo před problémem, kdo ho dokáže nahradit. Audiokniha Nevieš dňa, nevieš hodiny je první, která po Geišbergově smrti vyšla, a je jasné, že posluchači jsou zvědaví, jak se podařilo na jeho práci navázat.

Román začíná zostra a čtenáře či posluchače zavádí rovnou na pitvu. Je však třeba přiznat, že Dominik Dán si nelibuje ve vyhledávání a zdůrazňování nechutných detailů, pokud nejsou podstatné pro další vývoj děje. Takže i když na pitevnu dovezou zřízenci ještě jedno tělo, oběť požáru, je první kapitola snesitelná i pro poněkud slabší povahy. V této části je důležitý fakt, že oddělení vražd Našeho Města má na stole rovnou dvě vraždy.

Nyní se musí autor vrátit o několik dní zpátky. Silvestrovská noc ústící do roku 2000 je příležitostí slavit, pít a bavit se levnou čínskou pyrotechnikou. Detektiv Krauz vyfasuje na tuto noc službu místo Chosého, který se jako správný policejní drsňák zraní při pádu ze schodů, když jde na vrátnici pro pečivo na silvestrovskou oslavu. Tuto noc fakticky začínají oba případy. Vražda podnikatele komplikovaná událostí na místním hřbitově a smrt mladé dívky při požáru panelákového bytu s podezřelými okolnostmi, odhalenými právě při pitvě.

Rozjezd knihy je poněkud pomalý i přes zmíněnou první scénu, která by se dala považovat za dramatickou. Pravda ale je, že vše je rozředěno silvestrovskou atmosférou, přípravou na oslavu, vybalováním Váňovy opulentní zabijačkové výslužky i Krauzovými soukromými problémy, pramenícími z nenadálé služby v nejméně vhodný den tisíciletí. Postupně však děj nabírá spád a tak, jak jsme zvyklí u Dánových knih, jde krok za krokem podle důkazů, které detektivové zajistí.

Případy jsou tentokrát dva a jsou zcela nezávislé na sobě. Zatímco se Krauz s Chosém věnují záhadným okolnostem podnikatelovy smrti, jeho starší kolegové zjišťují, proč dívka, která byla nalezena na místě požáru, evidentně zemřela ještě před jeho vypuknutím. Do děje vstupují i další faktory policejní práce, např. soudržnost mezi policisty – hoch, který by mohl být obviněn ze smrti dívky, je kolegův syn. Přesto se detektivové snaží k vyšetřování přistupovat zodpovědně, jejich prioritou zůstává hledání pravdy, ne zatajování, nebo dokonce falšování důkazů. Oddělení vražd tak jako ve všech Dánových románech zůstává baštou profesionálů a poctivců.

V jedné ze scén se objevuje i inspekce, vykreslená tak, že detektivy téměř šikanuje. Jde o poněkud kontroverzní výstup, zvláště ve světle předchozích knih, v nichž policisté požívají téměř bájné dávky alkoholu, přitom pracují a bez váhání sedají za volant. V románu Nevieš dňa, nevieš hodiny autor poněkud ubral a celkově je tato stránka reálnější. (…)

Lit.: Božík, Pavol: Vraždy sa stále dejú, aj na prelome milénií. In web Kukninato, 11. 3. 2020 (recenze). – Cit.: Zdalo sa, že cesta ostane zarúbaná. A celkom pochopiteľne. Keď v novembri 2018 odišiel do umeleckého neba Marián Geišberg, okrem všetkých jeho umeleckých aktivít, prišli fanúšikovia audiokníh i o hlas vyšetrovateľa Richarda Krauza. Práve on, či jeho hlas sa stali synonymom detektívok Dominika Dána, ktoré ako audioknihy vychádzajú vo vydavateľstve Publixing.

Kto ho nahradí? Marián Geišberg navyše nahrával Dánovky doslova do posledného dychu a jeho nahrávky sa stali kultovými. Nájsť náhradu nebolo ťažké z toho dôvodu, že by sme nemali hercov, že by nemal kto čítať, ale je veľmi zložité nájsť hlas, ktorému to poslucháč uverí. Pretože u Dominika Dána sme si už zvykli, že jeho príbehom veríme a hltáme ich za jednu – dve noci. Bavíme sa o vlastnom čítaní.

Hlasom Mariána Geišberga postavy z detektívok Dominika Dána ožívali, dostávali jasné kontúry, stačilo trochu zapojiť fantáziu. Nájsť relevantnú náhradu nebolo ľahké a trvalo to viac ako rok. A Martin Mňahončák vošiel do jamy levovej možno i trochu nerozvážne, bez vedomia toho, čo ho čaká. Alebo nad tým mávol rukou a neriešil. Podal najlepší možný výkon a… je rovnako famózny, ako bol Marián Geišberg.

Štafetu prevzal s absolútnou cťou a priznám sa, že okrem toho, že mi načítané Dánovky už mimoriadne chýbali, bál som sa nového podania neopísateľne. Ibaže Martin Mňahončák svojim prejavom priniesol tie isté pocity, ako som mal pri predošlom počúvaní. Na nahrávanie bol zrejme absolútne pripravený, postavy v jeho podaní opäť priam ožívajú v poslucháčovej mysli a i vďaka nemu poslucháč miluje každú minútu, počas ktorej má priestor počúvať najnovšiu jedenásť a pol hodinovú nahrávku s kriminálkou Dominika Dána – Nevieš dňa, nevieš hodiny, ktorá knižne vyšla minulý rok.

V Biblii nájdeme poučný odkaz, že človek ani netuší, kedy sa priblíži jeho koniec. Ak je však niekto nepoučiteľný a postaví sa osudu, sú z toho len problémy. Detektív Richard Krauz je tu na to, aby osudové problémy riešil. Tak to bolo aj v pamätný deň na prelome tisícročí – na Silvestra 1999. Dve hodiny pred polnocou ho zavolali na cintorín k náhrobnému kameňu postriekanému krvou. Krv nebola jediná zvláštnosť na hrobe, záhadnejší bol čerstvo vytesaný dátum úmrtia – nasledujúci deň, prvý deň nového milénia.

Na prvý pohľad hlúpy žart, no detektíva Krauza prejde smiech v momente, keď mu z operačného strediska zahlásia, že majiteľ hrobu prvú hodinu po polnoci naozaj zomrel. Osud sa s ním kruto zahral, nech plánoval svoju smrť akokoľvek precízne, niekto ho predbehol. Muža strelili do chrbta spôsobom vylučujúcim samovraždu. Oddelenie vrážd má pred sebou ďalší hlavolam, no zďaleka nie jediný. Magická noc deliaca dve tisícročia im prinesie viac prekvapení, bohužiaľ, prekvapenia na oddelení vrážd väčšinou stoja niekoho nevinného život.