Venuša zo zátoky (Venuše ze zátoky, 2020)

Přidal: Premek |

Únor 8, 2024

kniha Dominik Dán. Kompletní audiokniha.

Čte Martin Mňahončák.

Natočeno 2020. Vydal Publixing v roce 2020 (MP3, celková délka 12 hod. 10 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série Deník dobrého detektiva #27

Pozn.: Pohodovú prázdninovú atmosféru leta v roku 2009 naruší hrôzostrašný nález dievčenského tela bez hlavy a rúk. Torzo pláva v ramene rieky neďaleko lodenice, mladí športovci zažijú na tréningu ozajstný šok. O dva dni sa na opačnom konci mesta v zátoke rieky nájde odseknutá hlava.

Prípad sa začne nepríjemne a hlavne nepredvídateľne zamotávať. Extrémne horúce leto komplikuje vyšetrovanie nielen milovníkom snehu a dažďa, akým je detektív Richard Krauz, ale aj odolnejším kolegom.

Do života oddelenia vrážd v Našom Meste zasiahnu okrem rozsekaného dievčaťa aj iné tragické udalosti. Prvý raz od založenia samostatného oddelenia špecializujúceho sa na najzávažnejšie trestné činy zažijeme tragédiu priamo v radoch detektívov.

Od tohto pamätného leta v roku 2009 vraždárska partia už nikdy nebude kompletná, ale úľavy im žiadny nadriadený funkcionár nepovolí. Realita býva občas krutá ‒ so stratami sa ráta na každom vojnovom poli, no boj treba doviesť do úspešného konca, nech sa osud vzpína, ako chce. (anotace)

Lit.: Lojín, Jiří: Případ, který nemá hlavu ani patu. In web Vaše literatura, 14. 5. 2020 (recenze). – Cit.: Když se řekne Venuše, představí si člověk krásnou ženu. Existují však i jiné významy. Detektivové z kanceláře 141 měli na mysli Venuši Milóskou, když tak pojmenovali neznámou dívku, jejíž zohavené tělo bez hlavy a rukou vylovili v zátoce. Tak vznikl název dalšího z detektivních románů Dominika Dána – Venuša zo zátoky. Podle této předlohy vyrobilo nakladatelství Publixing stejnojmennou audioknihu.

Čtenáři Dominika Dána jsou zvyklí, že jeho detektivky jsou většinou velmi komplexní a v jedné knize se řeší více případů, které se někdy vzájemně prolínají, jindy jsou zcela nezávislé. Venuša zo zátoky je dějem doslova nabitá a smrtí začínají hned úvodní odstavce první kapitoly. Kukymu uhyne andulka. Autor i tento neveselý prvek dokáže použít jako materiál pro vtipné dialogy v kanceláři, následně i na pitevně. Ostatně vyvážit a rozjasnit pochmurnou atmosféru pitevny je potřeba, protože Dominik Dán nechce čtenáře či posluchače znechutit, ale seznámit ho s detaily, které jsou později použity při vyšetřování.

Pátrání po totožnosti mladé ženy je bezvýsledné, nikomu nechybí. Kdyby kniha obsahovala pouze tento případ, točil by se děj stále dokola na jednom místě. Autor tak do něj vkládá další, tentokrát naleznou hlavu, ale ta nepatří k tělu. Paralelně k tomu se rozvíjí příběh sedmnáctiletých dvojčat, hochů, kteří prázdniny musí trávit učením se na reparát, a jejich kamarádky, stižené podobným osudem. Tento souběžný děj leccos naznačuje, ale skutečnost je odlišná od toho, kam vede čtenářova fantazie povzbuzená autorovými náznaky. Dánovy detektivky jsou takové – děj není tak přímočarý, aby čtenář snadno uhodl pachatele a všechny okolnosti zločinu, ale nepoužívá nefér metody, jako jsou nečekaná překvapení nebo náhlé nepravděpodobné zvraty.

Děj se chvíli dotýká sídlištních part, pohybujících se na hraně zákona a často i za ní. Je v něm obchodování s drogami, pornografie i prostituce. Dvojčata, vedená přísným otcem, jsou nezkušená a stanou se snadným terčem prohnanějších vrstevníků, kteří v nich vidí snadný zdroj peněz. Střetávají se dva odlišné světy, bezstarostní synové bohatých rodičů a děti ulice, které se živí, jak se dá.

Dánův pohled ale postrádá jakoukoliv idyličnost, lidé, které jsem trochu poeticky nazval dětmi ulice, jsou dílem zločinci, kteří okolo sebe sdružují adepty na zločince. To ukazuje prolnutí do dalšího případu z knihy Venuša zo zátoky – velký obchod s drogami, do něhož se podaří policii proniknout. Z toho, jakým způsobem spojuje autor jednotlivé prvky vyprávění, tuší čtenář od samotného začátku, že při zásahu proti dealerům dojde ke katastrofě.

Ani to však není posledním tématem, které autor ve svém románu použil. Vytahuje ještě těžší kalibr, a to jsou snuff filmy, tedy porno, při němž umírají lidé. Souvislosti, které se vyjeví na konci knihy, jsou natolik kuriózní, že i sami detektivové musí prohlásit, že nemají rádi případy, které nemají hlavu ani patu. A přitom vše začalo tím, že se našlo tělo bez hlavy. (..)

Lit.: Božík, Pavol: Leto s Venušou. In web Kukninato, 25. 3. 2020 (recenze). – Cit.: Tak za toto som ochotný pokojne nechať sa označiť za narkomana, ktorý nezvládol absťák a podľahol tomu opäť naplno. A pritom priznávam, že som nikdy v živote neprivoňal ani len k tráve. A predsa sa cítim ako závislák.

Audio nahrávkam Dominika Dána som podľahol od samotného začiatku ich vychádzania v spoločnosti Publixing. Myslím, že dve vyšli ešte predtým v iných spoločnostiach, ale akúsi ucelenú koncepciu im dali práve v spoločnosti Publixing.

Po odchode Mariána Geišberga do umeleckého neba sme si museli rok a pol počkať na nové nahrávky, pretože prebiehalo intenzívne hľadanie nového hlasu, pričom Martin Mňahončák už pri svojej prvej nahrávke Nevieš dňa, nevieš hodiny dokázal, že to zvládol absolútne prirodzene a tak sa mohol kolotoč rozbehnúť opäť.

Vydanie novinky Venuša zo zátoky bolo naplánované na začiatok apríla. Vyšla však napokon už minulý týždeň, čo je v súčasnej situácii absolútne ideálne, pretože popri domácemu väzeniu možno počúvať audioknihy. A táto sa, ako drvivá väčšina kníh Dominika Dána, oplatí! (…)

Nahrávka pár minútami presahuje dvanásť hodín počúvania. Martin Mňahončák potvrdil svoju pozíciu a absolútne prirodzene pokračuje nielen po Mariánovi Geišbergovi, ale po svojej úvodnej nahrávke i po sebe samom. A bravúrne. Po technickej stránke je nahrávka dokonalá, strhujúca, napínavá do poslednej chvíle, kedy prichádza nečakané rozuzlenie – za to ale patrí uznanie kumštu autora. (…)