Jihočeská vlastivěda – Lhoty, Lhotky, Lhotice a Lhotče (2024)

Přidal: Premek |

Březen 13, 2024

Připravil Zdeněk Zajíček. Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2024. Premiéra 12. 3. 2024 (ČRo České Budějovice, 6:35 h.; 2 min.) v cyklu Jihočeská vlastivěda.

Lit.: Zajíček, Zdeněk: O první Lhotě se psalo už na konci 12. století, celkem je v Čechách přes 300 vesnic s tímto jménem. In web ČRo České Budějovice, 12. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Není tolik známých jmen českých vesnic jako těch, které mají ve svém názvu Lhota. Úplně první zmínka o Lhotě pochází ze samého konce 12. století. Nazývala se tak dnešní vesnice Svatý Jiří na Orlickoústecku. Hned roku 1203 se však můžeme přesunout na jih Čech, abychom v písemných pramenech našli zmínku o Lhotě Dlouhé a Okrouhlé na Pelhřimovsku. Další na sebe nenechaly dlouho čekat.

Po polovině 20. století se tak pro Čechy uvádí 322 Lhot. V jižních Čechách jich známe dobrých pět desítek. A kde se vlastně vzaly? Jejich vznik spadá do období kolonizace a platebních povinností poddaných. Jsou navázány na menší sídla nižší šlechty a pro poddané znamenaly odložení platu vrchnosti (lhůty) až na několik let.

V názvech se objevují také jako Lhotice, Lhotky a Lhotče. Některé zanikly jako Lhotka u Malšína, jmenují se jinak – třeba Lhoteč u Velešína (nyní Chodeč), přibírají název nejbližší vesnice (Lhota Zubčická nebo Lhota u Kestřan) i další jména (Kocourova, Chomoutova či Lékařova Lhota). (…)

Radiodokument