Hej Slované 1/? (2024)

Na začátku se řeší, zda přišel host, anebo hostka – zda je toto nové slovo v češtině systémové, nebo ne, což Lukáš rozsekne podotknutím, kterým jiným slovům českým se toto podobá. Blanka Čechová se však s hostkou nesrovná, raději povypráví, jak k Chorvatsku přišla, co ví o poloostrovu Pelješac a jeho vinné révě. Přiznává, proč se po několika románech odhodlala napsat průvodce a že se rozhodla pojmout ho jinak, než bývá běžné: a sice poznat co nejvíce našinců, kteří v Chorvatsku žijí, a vyprávět o nich a jejich životě. Vylíčí, co je typické pro podnikavé chorvatské Češky, a doplní, co zřejmě na nich obdivují chorvatští muži – ostatně dodá, jak poznala svého manžela.

Blanka, žena nepřeslechnutelné vyřídilky, pak oba bratry – dokonce i zarytého balkánofila Jakuba! – překvapí podotknutím, jak významní turisté bývali kdysi v Chorvatsku Srbové. A poté sourozence poučí, co Chorvati nemohou zapomenout Čechům a proč mají Češi v Chorvatsku pořád výlučné postavení. A to nejen jako turisté, ale i jako domácí. Češi prý hledají neotřelé aktivity, které doposud nikdo jiný neobjevil: několik z nich vám bude prozrazeno. Zároveň se dozvíte, čemu se Chorvaté na Češích diví, co nesvedou pochopit a jakou roli v tom hraje třeba nejvyšší hora Pelješce Sveti Ilija. Anebo neznámé chorvatské vnitrozemí a jeho pohoří.

Lukáš s Jakubem se nejprve vrací k výsledkům slovanských týmů na fotbalovém Euru a docházejí k jednoznačnému závěru, že šlo o zmanipulovaný turnaj, který Slovanům už zase ukradli Germáni a Románi. Lukáš dodá, že takové skóre vlastně pořád upomíná na dávné boje mezi evropskými kmeny, a následně se zamyslí nad tím, zda Euro vůbec proběhlo a jenom se nám všem nezdálo, když se ho neúčastnili Rusové. Řeč plynule přejde k tomu, jak své neúčasti na velkých sportovních akcích Rusové řeší, a překvapený Jakub se dozví, kterým směrem se bude rozšiřovat hokejová KHL a kde na světě se nově začne hrát hokej. V druhé části Jakub líčí napjaté poměry mezi fanoušky balkánských týmů, a připomene, které týmy kvůli tomu byly na letošním turnaji nejvíce trestány. Následně vysvětlí, které utkání letošního Eura by svou atmosférou suverénně mohlo konkurovat přátelskému utkání mezi fašistickou Itálií a nacistickým Německem a co s tím mají společného Slované. Potom dojde k naléhavému srovnání, jak přistupují k turnajovému sexu s manželkami protihráčů Češi a jak k turnajovému sexu s manželkami spoluhráčů Srbové. Pasáž je zakončena doporučením adresovaným tvůrcům série Vyšehrad, o kterém balkánském fotbalistovi natočit pokračování.

Poté se Lukáš rozpovídá o fotbalové Europeadě aneb o fotbalovém Mistrovství Evropy malých národů a národnostních menšin. Věděli jste, že něco takového existuje? Dozvíte se, které týmy tam hrají, kde a jak často se taková akce pořádá, zda se jí účastní Češi a kdo ji zpravidla vyhrává. Dojde ovšem také na Lužické Srby, protože ti dávají turnaji mistrovskou atmosféru.

Nakonec dojde k úvaze, zda Europeadu uspořádat také u nás a případně v jakém formátu, a zjistíte, jak s tím souvisí Horst Siegl, Jan Koller a František Straka. Ostatně možná že bychom jako Slované měli konečně uspořádat akci, na kterou se k nám budou hlásit ti ostatní, tu ze Západu, která nám zvedne sebevědomí a vyrovná poměry sil v Evropě. Tedy konečně podcast uvažující o tom, jak střední a východní Evropu vytáhnout na výsluní.

Lit.: anonym: Hej, Slované: Češi jsou líní, Poláci efektivní: rychle staví, mají levné potraviny a boží snídaně. In web Rádio Prostor, 15. 8. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Polsko je nová perla střední Evropy: Poláci rychle stavějí dálnice, metro, mají levné a kvalitní potraviny, luxusní hotely a služby, vynikající muzea, investují do armády… zkrátka země letí dopředu a Češi na to v úžasu zírají a možná trochu závidějí. Je to skutečně tak, nebo je to jen chiméra? O tom všem a mnohém dalším diskutují v deváté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi se svým dalším hostem. Tentokrát jím je polonista, autor turistických průvodců a ředitel české pobočky Polské turistické organizace Pavel Trojan.  (…)

Lit.: anonym: Podporujme přechylování. Přechýlené ženy se totiž cítí svobodné a rovnoprávné. In web Rádio Prostor, 4. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Letní olympiáda v Paříži opět zvířila emoce mezi českými mluvčími o to, zda je vhodné a správné přechylovat cizí ženská příjmení a takto jména ženám „kazit“. Jenže nejen v češtině se vede o přechylování urputný a zapálený boj, týká se také jiných slovanských jazyků a společností, kde dokonce může jít o pohyb obrácený: jinde ženy usilují o možnost být svobodně přechylovány. O čem se přou mluvčí polštiny a balkánských jazyků? Oč usilují Lužické Srbky? Nejen o tom je dvanáctá epizoda podcastu bratrů Lukáše a Jakuba Novosadových Hej, Slované. Tradičně ji vysílá Rádio Prostor, na svých poslechových aplikacích včetně YouTube také Echo24.  (…)

Lit.: anonym: Jak jsme pomáhali Rusům. Československo mělo pro emigranty jasně nastavená pravidla. In web Rádio Prostor, 11. 9. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před sto lety Češi zachránili desetitisíce Rusů, Ukrajinců, Bělorusů a dalších občanů zaniklé Ruské říše, kteří prchali Evropou před bolševickým terorem. Mladé Československo byl jediný stát na světě, který dokonale organizoval svou imigraci, měl pro ni pravidla a příchozí si důsledně vybíral. Programu se říkalo Ruská pomocná akce a měl pomoci v zemědělství či v technice. O podrobnostech této akce, o celé jedné zapomenuté emigrační vlně, o tom, jak jsme jako Češi uspěli, ale následně také hanebně selhali, diskutují s historičkou Danou Haškovou ve třinácté epizodě svého podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi. (…)

Lit.: anonym: V Česku pohanství nemá krajně pravicovou polohu, jsme romantici. In web Rádio Prostor, 2. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 16. díl podcastu Hej, Slované. Část české společnosti nachází oblibu, možná dokonce útěchu ve slovanském pohanství. Zároveň platí, že všeobecně toho o slovanském bájesloví víme málo: známí jsou bohové Radegast, Perun, Svantovit, Vesna, ale už se neví, jak moc jejich podobu ovlivnilo 19. století a národní obrození. Díky němu pohanství v české kultuře přečkalo v romantické podobě, která má naštěstí daleko do nacistických přídechů ve východoslovanských kulturách. Nejen o tom hovoří v šestnácté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s religionistou a slavista Jiřím Dyndou. (…)

Lit.: anonym: Od Slováků vděk nečekejme. Okupace ani Mnichov pro ně nejsou téma. In web Echo24, 3. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Na Slovensku se dějí věci: ministerstvo kultury začalo o prázdninách odvolávat ředitele institucí a slovenská veřejnost se bouří a hádá. Není to však kouřová clona jiných dějů? Sledujeme proměnu a upevnění slovenského nacionalismu? Z čeho pramení? Nejen o tom diskutují v desáté epizodě podcastu Hej, Slované bratři Lukáš a Jakub Novosadovi se svým hostem. Tentokrát jím je slovakista, historik, podcaster a ředitel Památníku národního písemnictví Michal Stehlík. Společně dojdou k tomu, jaká česká traumata nefungují na Slovensku a jaká slovenská traumata jsou naopak překvapivá pro Čechy. Rozumějí si vůbec Češi se Slováky?  (…)