Taxis (2024)
Zdeněk Palusga. Rozhlasová hra. Dramaturgie Jana Pithartová. Režie Jiří Seydler.
Osoby a obsazení: Vladimír Hejmovský (Radek Žák), Lýdie, jeho žena, lékařka (Martina Sikorová), Larisa, jeho milenka (Romana Chvalová), Viktor Hejmovský, Vladimírův bratr (Alexandr Postler), Vladimírův syn (Josef Láska), Vladimírova matka (Lída Mecerodová) a další.
Nastudoval ČRo Pardubice v roce 2024. Premiéra září 2024 (v přípravě). Vydalo Východočeské divadlo Pardubice v roce 2024 (1 CD).
Křest rozhlasové hry TAXIS se uskutečnil v sobotu 12. října v 11:50 hod. v dekorovacím paddocku Pardubického závodiště.
Pozn.: Ve studiu Východočeské divadlo Pardubice vzniká rozhlasová hra s názvem TAXIS, která mapuje život důstojníka Československé armády Vladimíra Hejmovského. Když v roce 1951 zvítězil v sedle Salvatora, bylo mu 59 let. Jeho životní příběh je ale obestřen spekulacemi, ve kterých figuruje státní bezpečnost…
Hrdinou je dodnes nejstarší vítěz Velké pardubické, amatér Vladimír Hejmovský. V roce 1951 senzačním způsobem vyhrál tuto slavnou steeple-chase, aby se za ním o pouhý rok později zavřely vody stalinské represe. Jeho životní triumf se stal fatální „chybou“, jíž upozornil na svoji existenci. Ve skutečnosti se totiž jmenoval Vladimír Alexandrovič Gejmovskij a svou kariéru u koní zahájil jako carský kadet a později důstojník. Koně (a pak také trochu ženy) byly jeho největší životní láskou, držely ho při životě i v nejšílenějších dobách dvacátého století – za první světové války, ve víru války občanské, v emigraci, při v nových začátcích v masarykovském Československu i za protektorátu. Když je nakonec jako kádrově nespolehlivý element komunistickým velením armády penzionován, jeho osud zpečetí, to co bylo vyvrcholením jeho životní trenérské a jezdecké dráhy při památném dostihu.
Hra v krátkých hutných výstupech mapuje osud koňmi uhranutého, ale veskrze slušného člověka, jemuž vedle dějin komplikovalo život jen jeho prekérní postavení mezi dvěma ženami. (anotace)
Lit.: Králová, Stanislava: Krutý příběh dlouho utajovaného vítěze Velké pardubické. Za úspěch přišla smrt. In web IDnes, 10. 7. 2024 (článek). – Cit.: Úspěch se neodpouští. Toho se držela v 50. letech Státní bezpečnost, která dohnala k smrti Vladimíra Hejmovského, nejstaršího vítěze Velké pardubické z roku 1951. Je otázkou, zda tehdy skokem z okna policejní služebny v Bartolomějské ulici spáchal Hejmovský sebevraždu, nebo byl vyhozen. Na tragický příběh muže, který vyhrál na vypůjčeném koni, upozornila až novověká historie, do roku 1989 se o Hejmovském psát vůbec nesmělo.
Mnozí se domnívají, že nejstarším vítězem dostihu byl Josef Váňa v necelých devětapadesáti letech. Není tomu tak. V roce 1951 vyhrál bývalý důstojník československé armády, který byl v okamžiku triumfu ještě o dva dny starší. Další rok se chystal na obhajobu prvenství a s tím i posun věkového rekordu, ale toho se už nedočkal. Osud Vladimíra Hejmovského připomene rozhlasová hra, která vzniká v pardubickém Východočeském divadle.
Hejmovský se narodil v Litvě jako Vladimír Alexandrovič Gejmovskij, absolvoval dělostřeleckou školu v Petrohradě, kde se také dostal ke koním. (…)
Lit.: anonym: Malé příběhy velkého dostihu, ale i život vítěze Hejmovského ožijí na pardubickém závodišti. In web Dostihový spolek, 8. 10. 2024 (článek). – Cit.: V sobotu 12. října, v rámci dostihového mítinku, budou křtiny. A to hned dvojí. Historik Miloslav Nehyba pokřtí svou další knihu o historii Velké pardubické a Východočeské divadlo v Pardubicích uvede svou rozhlasovou hru o osudech vítěze Velké pardubické Vladimíra Hejmovského.
(…) Východočeské divadlo v Pardubicích natočilo ve svém zvukovém studiu rozhlasovou hru o osudech dostihového jezdce a doposud nejstaršího vítěze Velké pardubické. Vladimír Hejmovský zvítězil v roce 1951 ve svých 59 letech. O necelý rok později byl předvolán na Ministerstvo národní obrany a den poté byl nalezen mrtvý pod okny budovy státní bezpečnosti v pražské Bartolomějské ulici. Jeho smrt nebyla nikdy uspokojivě objasněna. Autorem hry s názvem TAXIS je Zdeněk Palusga. Vznikla v režii Jiřího Seydlera. V hlavní roli Vladimíra Hejmovského se představil Radek Žák. Kromě herců Východočeského divadla posluchači poznají také hlas komentátora Petra Městky, který v rozhlasové inscenaci vystupuje jako host.
Křest rozhlasové hry TAXIS se uskuteční v sobotu 12. října v 11:50 hod. v dekorovacím paddocku Pardubického závodiště.
Lit.: Šedivý, Petr: Rozhlasová hra Taxis v podání herců VČD. In web Scena.cz, 14. 10. 2024 (článek) – Cit.: Pardubičtí herci před prázdninami natočili rozhlasovou hru Taxis podle stejnojmenné divadelní hry herce vinohradského divadla Zdeňka Palusgy. Režie se ujal Jiří Seydler, jenž do hlavní role obsadil Radka Žáka. Nahrávku divadlo vydalo společně s pardubickým Dostihovým spolkem k letošnímu 150. výročí Velké pardubické. Slavnostní křest audioknihy se uskutečnil na dostihovém závodišti den před nejslavnějším českým dostihem v sobotu 12. října v dekorovacím paddocku.
Hra Taxis líčí osudy amatérského dostihového jezdce Vladimíra Hejmovského, který roku 1951 stanul na prvním místě Velké pardubické a je nejstarším vítězem v historii tohoto závodu. „Pan Hejmovský se narodil se roku 1892 v Litvě. Vystudoval vojenskou akademii v Petrohradu a poté sloužil v carské armádě. Za občanské války v Rusku bojoval proti bolševikům. Roku 1923 emigroval do Československa, sloužil u dělostřelectva a žil s rodinou v Brně a později v Olomouci. V roce 1948 odešel do výslužby a začal se plně věnovat jezdectví. Pár dní před svými 59. narozeninami se zúčastnil Velké pardubické a zvítězil. Svým překvapivým úspěchem si podepsal ortel smrti. 9. září 1952 byl předvolán na informační oddělení Ministerstva národní obrany. Den poté byl nalezen mrtvý pod okny budovy StB v Bartolomějské ulici,“ představuje hlavní postavu hry dramaturgyně VČD Jana Pithartová.
Zdeněk Palusga, jenž v rozhlasovém provedení své hry ztvárnil roli Jevgenije Gejmovského, staršího bratra hlavního hrdiny, o vzniku textu říká: „Velmi dlouho znám vnuka Vladimíra Hejmovského Michala. Hrál jsem v Olomouci s jeho matkou, herečkou Miluší Hradskou, která byla snachou pana Hejmovského, čili ženou jeho syna Igora. Ale až po smrti svého otce Igora mi Michal někde u piva začal vypravovat o dědečkovi a já jsem žasl, co všechno za tou rodinou je. Shodou okolností tehdy vyšly i nějaké články v tisku, Michal mi je přinesl, a to už mi bylo jasné, že to nemůžeme nechat jen tak. Rozhodl jsem se, že o tom musím něco napsat. Je to veliký příběh, byla by to úžasná látka i pro film. Probíral jsem se pak spoustou dopisů, článků a vzpomínkami Igora a jeho bratrance, který žil v Bratislavě a napsal velmi podrobnou rodinnou »anamnézu«. Měl jsem tedy fakta, ale musel jsem je sestavit k sobě. Ze všech těch informací a vzpomínek stvořit živé bytosti, které nějak myslí, konají, mluví a jsou ve vzájemné interakci. To jsem musel vymyslet. Není to reportáž ani historická rekonstrukce, je to hra na motivy skutečných událostí.“
Audiokniha Taxis bude k dostání v předprodeji vstupenek za divadlem či v divadelním obchůdku ve vstupním foyer VČD.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku