Bláznivé léto (2024)

Přidal: Premek |

Srpen 7, 2024

Tove Janssonová. Kompletní audiokniha. Překlad Libor Štukavec. Režie Jan Koukal.

Čte Jan Vlasák.

Natočeno 2024 (studio Soundguru). Vydalo Tympanum 6. 8. 2024 (MP3, TYM1120-0; celková délka 3 hod. 14 min.). Ukázky k poslechu zde.

Pozn.: Mumini zůstávají stále sami sebou. A přinášejí úsměv, radost a pohodu.

Dobrodružství muminka, jeho rodiny a přátel patří k pokladům dětské literatury už od čtyřicátých let 20. století, kdy ve Finsku vyšla kniha poprvé.

Američtí vědci zjistili, že neexistuje osoba, která by se při čtení pohádek o skřítcích muminech (něžně nazývaných mumínci) nedojala a nerozzářila. No dobře, takový průzkum sice neexistuje… ale ukažte nám takového člověka! Dobrodružství muminka, jeho rodiny a přátel patří k pokladům dětské literatury už od čtyřicátých let 20. století, kdy ve Finsku vyšla kniha poprvé. Popularita muminů se opírá o tři pilíře: za prvé o spisovatelské umění autorky, která píše vtipně, stručně, u čtení se nenudí děti ani jejich rodiče, za druhé o originální zápletky příběhů, například v Bláznivém létě muminy nejprve sužuje zemětřesení, následně potopa a na konci ještě stihnou zahrát představení v plovoucím divadle, které režíruje muminkův tatínek… Třetí, ale nejdůležitější díl do geniálního koktejlu muminích příběhů je jejich něžná, laskavá atmosféra, díky níž si můžete byt jisti, že ať už mumini musí překonat jakákoli protivenství, čelí jim společně, s humorem a vždy se dostaví dobrý konec. (anotace)

Tove Janssonová (1914–2001)
Finsko-švédská spisovatelka a malířka náležela k významné skupině švédsky píšících autorů ve Finsku. Pocházela z umělecké rodiny: otec Viktor byl známým sochařem a matka Signe ilustrátorkou. Bohémský životní styl a lehce anarchistický individualismus rodinného prostředí zásadně ovlivnil její životní dráhu. Po studiích ve Stockholmu, Helsinkách a později v Paříži si postupně získala uznání jako malířka a grafička. Po celém světě proslula především jako autorka řady příběhů pro děti o podivných skřítcích muminech. Mumini nezapřou příbuznost se skandinávskými skřítky-trolly, jsou však dobrosrdeční, oplývají humorem a nadhledem. Jejich svět si oblíbili i dospělí; často bývá přirovnáván k Alence v říši divů. Příběhy o skřítcích muminech byly zpracovány jako kreslený seriál pro televizi, a dokonce i jako opera. V roce 1966 byla spisovatelce udělena Cena Hanse Christiana Andersena.

Jan Vlasák (1943)
Český herec. Narodil se v Čáslavi, vystudoval tamější gymnázium a brněnskou JAMU. Po absolutoriu se stal členem Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Poté hrál v Ostravě, kde se seznámil s Janem Kačerem, s kterým odešel do pražského Divadla E. F. Buriana. Po jedné sezoně se však vrátil do brněnského Státního divadla, kde ztvárnil mnoho významných rolí. V roce 1984 přijal angažmá v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Od roku 1990 hrál deset let v Národním divadle i na menších scénách. Po odchodu z Národního divadla působil v Divadle Rokoko a v dalších pražských divadlech. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cirkus Bukowski, První republika) a filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory), po mnoho let pracuje v rozhlase a dabingu.

Mluvené slovo na zvukových nosičích